Tři roky!

Vážení a milí,

je mi potěšením Vám oznámit, že BookAddiction letos slaví magické třetí narozeniny!

Jakoby to bylo včera, co jsem se rozhodla opustit svůj osobní blog a tím i blog.cz, kde jsem byla několik let jako doma, a zaměřila se jen na knižní blogování na blogspotu. Vím, že ten poslední rok nebyl až tak plodný na příspěvky -  o to více jsem vděčná všem čtenářům, kteří na mě nezanevřeli a stále sem nacházejí cestu zpět. Děkuju svým věrným komentátorům, jejichž feedback mě vždycky moc potěší. Ráda vaše kometáře čtu, ráda na ně reaguju a budu tak ráda činit nadále. Snad se vám zbylým, neviditelným čtenářům, doposud mé výplody pozdávají a vaše ticho je známkou podpory a ne čirého pohoršení:D Stále se učím, stále se snažím si osvojit pořádně nějaký ten svůj styl, stále potřebuju spoustu věcí vychytat.

Momentálně ani pořádně nevím, co bych měla vlastně psát, aniž by to neznělo jako kopa srdceryvného klišé:D Ja vím, ja vím, rádi byste asi nějakou tu slavnostní giveaway. Bohužel nyní, jakožto chudý vysokoškolák, obracím každou korunu, ale pokusím se něco vymyslet do budoucna, tak buďte trpěliví:) Ještě jednou Vám děkuju za ty tři úžasné roky a doufejme, že jich bude ještě víc!

Sám proti sobě: Čtenářský blok

KAŽDÝ PROBLÉM MÁ SVÉ JMÉNO

Bez ohledu na věk, pohlaví či původ, se může v životě čtenáře jakéhokoliv druhu objevit moment, kdy sejde ze své cesty. Obětí se může stát kdokoliv a kdykoliv - důležité je si problém uvědomit dřív, než bude pozdě, včas vyhledat pomoc a začít problém bez prodlení řešit. Čtenářský blok je psychickou poruchou, kdy je u jedince možné zaznamenat náhlou absenci dříve všudypřítomné touhy po knihách a vyznačuje se změnou ve čtecích návycích. Nejčastějšími doprovodnými symptomy bývají často únava, nechutenství a deprese. Je však nutné dodat, že u každého jednotlivce mohou být projevy naprosto odlišné. Jedná se o poruchu přechodného charakteru, která během života nepravidelně přichází a odchází a doposud neexistuje žádná léčba se stoprocentní úspěšností. Jakožto čtenář, jemuž byla porucha diagnostikována již před mnoha lety, bych se s vámi ráda podělila o tři alternativní způsoby léčby, napomáhající k rychlému návratu do běžného života aktivního čtenáře. Naším cílem je pomáhat těm, kteří tápají, nedokáží svou situaci sami překonat a nemají se na koho obrátit.

Ostrava, moje nové město

Článků vyloženě osobního typu tu bylo až až a rozhodně neplánuju z toho udělat pravidelnou rubriku, ale po několika měsíční pauze od blogování jsem měla nutkání vás trochu obeznámit... se svou nynější situací:D

Jak jsem psala již minule, stala jsem se úspěšně absolventkou osmiletého gymnázia a od září jsem jakožto prvačka pod křídly Ostravské univerzity na oboru Anglický jazyk a literatura. Ano, čtete správně. Já, odjakživa holka ze Středních Čech, která vždy brala za samozřejmé, že bude pokračovat ve studiu v Praze, jsem se nakonec uhnízdila na druhé straně republiky. Holt jsem v Praze měla přihlášku na dvouobor, kde měla přijali pouze na jeden a navíc jsem kvůli těmto přijímačkám nemohla na ty do Brna. Nakonec mi tedy zbyly dvě školy a naštěstí mě vzali na obě - jenže místo toho, abych se rozhodla pro tu, co je od domova vzdálená necelou hodinu, nastoupila jsem raději do Ostravy. Budu-li ignorovat ten smog a všude přítomnou "ostravštinu", tak jsem tu po prvním semestru spokojená. Studuju to, co mě baví a zajímá, poznala jsem nové a super lidi a mám tu nejlepší spolubydlící na světě, jejíž slovenštinu prostě zbožňuju:D 

Přiznám se, že jsem se částečně kvůli všem těm změnám dlouho potýkala se čtecím blokem, se kterým tak trochu bojuju do teď - po večerních přednáškách jsem vždy jak mrtvá a zralá do postele, ale věřím, že se to zlepší. Navíc jako studentka literatury to mám hlavně o tom čtení a následné analýze, že. Ale už se ze stavu zamrzlosti do toho blogování a recenzování zase pomalu dostávám. Bohužel nečtu tolik, jak bych si přála, ale pravděpodobně sepíšu recenze na některé knihy, které jsem přečetla během svého hiatusu. 

Uvažovala jsem, že bych mohla opět změnit design blogu, ale nakonec jsem se rozhodla, že to ponechám tak, jak to je, alespoň prozatím. Upřímně jsem si na tento vzhled zvykla, pořád se mi líbí a přijde mi, že už k BookAddiction prostě patří. Co myslíte? To mi ale nebrání dát trochu do pořádku jeho obsah - přiznejme si, že tu mám krapet bordel a je třeba se jím trochu prohrabat, protřídit ho a updatovat stránky. Mimo jiné jsem se já, odpůrce téměř všech sociálních sítí, odhodlala žít jako ostatní teenageři 21. století, takže mě nyní můžete najít na Twitteru i Instagramu (ha, Facebooku se i nadále tvrdohlavě vzpírám), jak hlásí odkazové ikonky nahoře v menu. Začal nebo začne-li vás, milí blogeři, sledovat nějaký creepy člověk, jsem to s největší pravděpodobností já:D

A na závěr vám všem děkuji za to, že i po mé dlouhé nečinnosti i nadále navštěvujete můj koutek, že čtete mé příspěvky, píšete komentáře nebo mi projevujete svou přízeň na Bloglovin:) Strašně moc mě to těší a zároveň z toho mám výčitky svědomí:D

Recenze: Adorkable

AUTOR: Sarra Manning

ČESKÝ NÁZEV: Nemožná holka @adorkable

TAGY: YA, dívčí román, 15+, vtipné, kousavé

ANOTACE

 Vítejte na straně magorů - bude to pěkně hrbolatá cesta...

 Jeane Smith je blogerka, snílek odhodlaný snít, královna charitativních výprodejů, výkonná ředitelka své vlastní lifestylové značky a na Twitteru má přes půl milionu fanoušků.

 Michael Lee je hvězda školy, jeviště i hřiště. Zlatý chlapec v mikině Jack Willis.

 Kromě páru nevěrných ex nemají vůbec nic společného. Proč se tedy nedokážou přestat muchlovat?

UKÁZKA

"Oh! Oh! Oh, no, nevypadá to až tak špatně."
Michael zaúpěl, jako kdyby zažíval velké bolesti. "Tvoje vlasy mají stejnou barvu jako broskvový jogurt."
"Nebo meruňkový jogurt." Zamyšleně jsem zírala na své vlasy, které měly krémový, pastelově oranžový, růžový, broskvový odstín, s kterým jsem byla zaručeně schopná pracovat. "Takhle je to teď mnohem lepší. Tohle je neutrální."
"V kterém světě je tahle barva neutrální?" dožadoval se odpovědi Michael.

• • •

(Bez spoilerů)

(Zlo)zvyky člověka knihožroutského

Každý z nás je ve své podstatě složen z unikátností - všichni máme své tradice a rituály, své podivnosti, své kostlivce, kteří by ze skříně neměli vystrčit ani prst… eh, kost. Stejně tak má každý milovník své zvyky a zlozvyky, kterých by se už jen těžko vzdával a zbavoval. Na sepsání tohoto článku mě nevědomě navedla spolubydlící, která si jednou všimla jednoho z mých čtecích „reflexů“, dalo by se říct. Přimělo mě to tedy k tomu, abych se nad některými ze svých rutin, co se týče čtení, trochu zamyslela. Řekněte, prosím, pak někdo, že v tom nejsem sama:D

Recenze: Speechless

AUTOR: Hannah Harrington
TAGY: YA, contemporary, romantické, přátelství, střední škola

ANOTACE

Každý ví, že Chelsea Knot nedokáže udržet tajemství.

Až do teď. Protože poslední tajemství, o které se podělila, ji změnilo ve vyděděnce společnosti - a málem někoho zabilo. Nyní drží Chelsea slib mlčenlivosti - to aby se naučila držet pusu zavřenou a přestala ubližovat ostatním. A jestli si myslí, že udržení tajemství je těžké, nemluvit, když je ignorována, zesměšňována a dokonce napadena, je horší. Ale i mlčení má svou silnou stránku, stejně jako její noví přátelé, kteří jí překvapivě vycházejí vstříc - lidi, kterých si předtím nevšimla; kluk, do kterého by se možná mohla i zamilovat. Jen kdyby jí její noví přátelé dokázali odpustit to, co udělala. Jen kdyby dokázala odpustit sama sobě.

UKÁZKA

 "Kristen!" vykřiknu, hlasitěji než jsem měla v úmyslu. Všechny hlavy se na mě otočí, když k ní vrávoravě doklopýtám. Rovnováha je momentálně poněkud složitý pojem.

 Kristen, částečně očarovaně, částečně v rozpacích, ke mně vzhlédne od svého kelímku piva. "Proboha, Chelsea, vypadáš příšerně." Je to od ní dost ubohé vzhledem k tomu, že sama má úplně rudé tváře a její oči jsou dost skelné na to, abych věděla, že je jen o zlomek méně ztřískaná než já.

 Ignoruji její urážku a naléhavě ji chytím za paži. "Kristen, neuvěříš, co jsem právě teď viděla."

 To upoutá její pozornost, stejně jako všech ostatních. Warren zavře dveře od lednice a podívá se na nás a Brendon se postaví vedle mě. Joey přeskočí linku a založí si ruce na prsou. Všichni se ztiší, zvědaví na to, co řeknu. Tohle je doopravdy ten nejlepší drb, který jsem za celý rok slyšela. A vezmu-li v úvahu, že ten je za méně než hodinu oficiálně u konce, už to něco znamená.

• • •

(Bez spoilerů)

The Book Thief: Oficiální filmový trailer

Buďto za to může měsíc strávený na jiném kontinentě, přehršel vycházejících filmů natočených podle knih nebo fakt, že jsem co se týče filmových novinek žila zřejmě pod kamenem, každopádně mi ale UNIKLA informace, že se jedna z mých nejoblíbenějších knih chystá na stříbrná plátna. Je-li mezi vámi také někdo stejně neaktualizovaný jako já, tak ano, Zlodějku knih od M. Zusaka bude možné příští rok vidět v kinech. Snímek má už i trailer.

Vyhlášení vítěze Summer Hiatus Giveaway

Omlouvám se všem účastníkům giveaway, že se tohoto článku dočkali až dnes, ale po měsíci ve Vietnamu a nedělním dlouhém letu jsem si včera potřebovala oddychnout, vzpamatovat se z časového posunu, nasát atmosféru domova a vypovídat se z části zážitků a dojmů:)

Předtím než vás seznámím s vítězem bych vám chtěla poděkovat za hojnou účast a především za to, že spousta z vás věnovala chvilku i k dodatečným otázkám - jen jste mě nalákali na další cestování a na knihy, které si nesmím nechat ujít, děkuji také za všechny pochvaly a milá slova, nesmírně si toho vážím, protože člověk je vždy rád, když jeho snahy nezůstanou bez povšimnutí.

Teď už ale k věci: