KNIHOMOLOVÉ, POHOTOVOST!
Jeden z nejobvyklejších symptomů, kterým dává tělo najevo, že něco není v pořádku. Zrudnutí obličeje, návaly a horečnaté stavy následují většinou po náhlém rozrušení nebo nadšení. Dle výpovědí nakažených se to stává při čtení obzvlášť uspokojivých zjištění, pasáží, kdy dojde k rozuzlení zápletky, dosažení vrcholného závěru nebo zkrátka u vývoje příběhu, jenž se ubírá vytouženým směrem. Spouštěčem může být i blížící se datum vydání knihy, její vydání, zprávy o jejím možném pokračování, překladu nebo často také zvonící pošťák s balíčkem, popř. lístek od pošty ve schránce.
HYPERVENTILACE
Tento příznak se téměř vždy objevuje společně s výše zmíněnou horečkou a projevuje se při velmi napínavých scénách v knize zrychleným dechem nebo lapáním po dechu, někdy dochází i k jeho úplnému zadržení. Některé případy uvádějí také doširoka otevřené oči a rozšířené zornice, extrémem je okusování nehtů či okolní kůžičky.
OCHABNUTÍ SVALSTVA
Infikovaný člověk tehdy setrvává s knihou v jedné poloze až několik hodin téměř bez hnutí - může to být v sedu, lehu, strnulém postoji, nevylučuje se však žádná jiná krkolomná poloha, při níž nakažený nevyvíjí jakýkoliv pohyb, nekomunikuje, nereaguje na své okolí a je plně pohlcen příběhem knihy. Může vést i k odmítání jídla, pití, spánku atd.
ÚZKOSTLIVOST
V tomto případě se nakažený až příliš citově váže na knihu a projevuje přehnanou náklonnost nebo starost. Nejčastějšími příklady takového úzkostlivé zacházení jsou neustálé doteky, opatrné přerovnávání v policích, popř. celé knihovny, a následně hledání perfektního místa, očichávání stránek a někdy i mluvení na tyto neživé předměty. Nakažení, u nichž se objevuje tento příznak, velmi často trpí pocitem, že doma nemají dostatek knih a zásobují se proto dalšími a dalšími, přestože některé, které vlastní, ještě ani nepřečetli.
SAMOMLUVA
Na první pohled jen ve společnosti nevhodný zlozvyk, v případě knihofilózy známka pučícího viru. Samomluva podle všeho je věrnou společnicí hysterie a funguje i jako její předzvěst. Na rozdíl od hysterie tu však nehraje kompozice knihy příliš velkou roli, protože k samotné samomluvě může pacient propadat po celé dění příběhu, kdy se svraštěným obočím vyjadřuje mumláním či nahlas své pocity a myšlenky nebo jinak komentuje děj.
HYSTERIE
Obzvlášť děsící příznak vypovídající o možné přítomnosti viru. Takovýto pacient je mnohdy ostatními považován za obyčejného blázna, který se neumí ovládat, příčinou může být však vážná nemoc, jako je tato. Dochází k hlasitým projevům, na první pohled neutěšitelným výbuchům smíchu, smutku nebo vzteku, které se často střídají v na sobě nezávislých intervalech, kdy skutečně záleží na tom, jak je kniha prokládána nepříjemnými nebo naopak příjemnými momenty. Jedinec by neměl být v tomto případě velkým nebezpečím pro své okolí, avšak přesto se doporučuje odstup a poskytnutí potřebného prostoru.
SCHIZOFRENIE
Závažného a alarmujícího stupně dosahuje knihofilóza tehdy, když se u nemocného začínají projevovat známky schizofrenie. V té chvíli pacient pomalu přestává rozeznávat hranici mezi realitou a svým imaginárním světem, do něhož se rád svým denním sněním a fantazírováním rád uzavírá před skutečností, což je obvykle následováno nezvyklou dezorientací. Infikovaný často mluví v různých hádankách a šifrách, které pochopí pouze do příběhu určité knihy zasvěcený člověk, odkazuje na neexistující postavy a místa a nevyhýbá se ani přirovnání některých skutečných událostí k těm, které se udály pouze v jeho přečtených knihách.
Máte-li podezření na nakažení tímto virem, okamžitě vyhledejte pomoc, než u vás propukne knihofilóza ve své plné síle. Odborníci s lítostí přiznávají, že doposud neexistuje žádný zaručený lék, který by dokázal bojovat proti již propuklé nemoci - prozatím se provádějí výzkumy, při nichž je nakažený jedinec izolován od knih všeho druhu nebo obzvlášť dnes je rozšířená metoda, o kterou se starají ústavy Š. K. O. L. A. a P. R. Á. C. E., kdy je zkoumaný subjekt zaneprázdněn natolik, že na knihy mu nezbývá moc času. Avšak oba tyto pokusy podle výsledků pouze podtrhují tuto závislost a naopak zvyšují vážnost choroby.
Předtím, než si vynadám, že jsem si včera nedošla pro balík na poštu (jejichž pošťák by mi s tou netrpělivostí, díky níž nemůže počkat pět vteřin a namísto toho radši nechá lístek a uteče, mohl u Háda políbit toulec) a uklidím si dopředu knihovničku, musím vám položit jednu otázku:
OBJEVILY SE PŘÍZNAKY I U VÁS?
10 komentářů :
Jsem vinna :D
"velmi často trpí pocitem, že doma nemají dostatek knih a zásobují se proto dalšími a dalšími, přestože některé, které vlastní, ještě ani nepřečetli."
Včera mi přišly hned tři najednou :D
U mě už nemoc postoupila do neléčitelné fáze, protože ani Š.K.O.L.A. mě nedokáže zaneprázdnit natolik, abych si přestala číst. Navíc, pokud získám nějakou obzvlášť vytouženou knihu, objevuje se u mě příznak "poskakuje na místě nadšením, až sousedům o patro níž padá na hlavu prach" :D
Vítej v klubu:D
Tři? To se máš (symptom 'chorobné závisti':D)
Ano, jak říkám, tyto ústavy dělají přesný opak. Ze samotné choroby se doposud skutečně málokdo dostal:)
Jéje, tento příznak jsem nedopatřením nějak, protože bydlím v přízemí, vypustila :DD
Páni, perfektní článek :) zasmála jsem se a bohužel se v tom úplně poznávám..říkáš, že není lék? to asi proto, že tohle nikdo léčit nechce.. :)
PERFEKTNÍ článek! :)
Nemám slov :D Příznaky jsem začala pociťovat, je to velmi dlouho, i kdyby se objevila nějaká léčba, už by mi stejně nebylo pomoci ! :D
*smích*
Sakra, asi to na mě přesně pasuje. :D Dokonce i ta samomluva, ale ta se u mě nedostavila v plné síle. A jak poznamenala F., i ten příznak "poskakuje na místě nadšením, až sousedům o patro níž padá na hlavu prach" se u mě najde, když se nějaká ta skvělá kniha objeví nebo nějakou zvláštní náhodou knihu vyhraju. :D
Za článke obrovský LAJK. ;D
Objevily se všechny příznaky, teda vyjma samomluvy :D Jen jednou jsem měla samomluvící záchvat, ale nedopadlo to dobře. Při jízdě autobusem jsem poradila hlavnímu hrdinovi románu geniální řešení zdánlivě bezvýchodné situace - "No tak ho prostě zabij!". Bohužel, vedlesedící mudlovka diskutující o nevychovanosti svého syna tuhle větu vztáhla na sebe, obdarovala mne vražedným pohledem a zbytek cesty i s manželem nasupeně mlčela :D
Ach, úžasný článek! :D A musím říct, že se v něm úplně vidím - projevují se u mě všechny příznaky. :D Dokonce i tou samomluvou vážně trpím, jak nad tím tak přemýšlím. :D
Všem děkuju, jsem ráda, že článek zaujal:))
Ohana:
My sice ne, ale divila by ses, kolik lidí by bylo radši, kdybychom četli méně:D
Dý:
Právě dlouhodobá nemoc se nejhůře léčí, v tomto případě to s námi půjde už jenom z kopce:D
Moira:
Neboj, ta samomluva ještě přijde;)Tak koukám, že se často objevuje příznak "poskakuje na místě nadšením, až sousedům o patro níž padá na hlavu prach", u mě by to bylo spíš "svým hlasitým nadšením děsí všechny okolo":D
Myanmar:
Jak už jsem ujišťovala Moiru výše, samomluva na sebe nikdy nenechá dlouho čekat, takže takových to 'zážitků' si ještě užiješ:D Ale aspoň si tenkrát ušetřila ostatní spolucestující nekonečných řečí o nevychovanosti něčího synátora;)
Kristen:
První krok, kdy si člověk přizná, že je skutečně nemocný, je důležitý pro cestu k nápravě - bohužel tady je šance na zázraky mizivá:)
a sakra, som chorá 8DDD
Já jsem dokonce smrtelně nemocná. Umírám zvědavostí na jakou prima knížku to zase narazím.
Plus se u mě nemoc snoubí s poruchou osobnosti grafomanií, takže jak vidíte, jsem zralá na léčebnu.
Okomentovat