Recenze: Označená (Škola noci #1)

AUTOR: P. C. Cast & Kristin Cast
ORIGINÁLNÍ NÁZEV: Marked (House of Night #1)
TAGY: upíři, magie, romantické

ANOTACE: 
Šestnáctiletá Zoey Redbirdová se hádá s rodiči, právě se rozešla s přítelem a poslední, co jí ještě schází, je začít se měnit v upíra. Jenže právě to se stalo a Zoey musí přestoupit na speciální školu pro upíří mláďata. Jediný, s kým si v ní nepadne do oka, jsou členky elitní školní organizace Dcery temnoty a zvlášť její příšerná předsedkyně Afrodita. Za jejich zdánlivě nevinnými rituály se skrývá něco hodně ošklivého… Označená otevírá úspěšnou řadu příběhů pod titulem Škola noci o výjimečné, a přitom docela obyčejné budoucí upírce Zoey, která je předurčena k velkým věcem, i když o to vlastně moc nestojí…

UKÁZKA

 Bez dechu jsem klopýtala po stezce výš a výš, chtěla jsem utéct těm strašidelným duchům, kteří mě obklopovali jako mlha, ale místo, abych se jim vzdalovala, nořila jsem se stále hlouběji do jejich kouřového stinného světa. Umírám? Vypadá to takhle? To proto vidím duchy? A kde je bílé světlo? Zaplavil mě děs. Vyrazila jsem ještě rychleji a rozpřáhla paže, jako bych té hrůze mohla zahradit cestu.

 Kořenu, který trčel z udusané hlíny, jsem si vůbec nevšimla. Snažila jsem se zmírnit pád rukama, ale byla jsem naprosto dezorientovaná a úplně mi selhaly reflexy. Uhodila jsem se přímo do hlavy. Prudce to zabolelo, ale za okamžik už mě pohltila temnota.

• • •

(Bez spoilerů)

NA BOJOVCE S MĚSÍČNÍ ČÍTÁRNOU

Po tom všem, co jsem o této "slavné" sérii slyšela, donedávna bych jen těžko uvěřila, že se jednou najde na mém blogu místo pro recenzi na její první díl. Přeci jen v to-read listu na mě chvíli co chvíli výhružně vykukují hromady jiných a určitě zajímavějších knih, takže nač se zabývat, respektive ztrácet čas s takovou, která se mi do podvědomí dostala spíš díky negativním a posměšným ohlasům než kdovíjak přesvědčivé reklamě? Zaregistrovala jsem, že nejsem jediná, kdo by se jen těžko sám odhodlával pustit se do této upířiny - a tehdy vznikla skupina Czech Book Bloggers a s ní i projekt Měsíční čítárny, jejíž první volbou byl právě tenhle titul. Označenou jsem přežila, přesvědčila se o jejích slabých stránkách a zároveň se pobavila tak, jak dlouho ne:D

MÍSTO PRO UPÍŘÍ MLÁĎATA

Jeden okamžik stačil k tomu, aby se život Zoey Redbirdové otočil o celých stoosmdesát stupňů. V jedné chvíli je obyčejnou holkou, která má své problémy s kamarádkou, přítelem a rodinou, v té druhé je označena stopařem a stává se z ní upíří mládě, což znamená jediné - kompletně nový začátek ve Škole noci, kde se buď promění v upíra nebo... nepřežije proces proměny. Po dramatickém příchodu do nového domova je téměř jisté, že je na Zoey kromě spojení s čerokézskými předky a jejich krví, kolující v jejích žilách, něco výjimečného. Něco, co by mohlo změnit dosavadní chod celé Školy noci.

KDE JEN TOHLE BYLO?

Máme tu onu ohranou šablonu většiny dnešních YA knih - naprosto normální dívka na nové škole, která, jak se nakonec ukáže, není zas tak normální a liší se tak, jako nikdo už dlouho ne, znepřátelí si královnu školy a zaujme jednoho z nejhezčích kluků vůbec. Nyní tento vzorec znásobte tak dvacetkrát a bizarní příběh Školy noci je na světě. Musí se nechat, že autorky si s vymýšlením prostředí, celé společnosti a jak to v ní chodí, daly práci, čímž mohou některé rychle vtáhnout do děje nebo jiné svým pokusem o co nejzvláštnější námět, který posléze působí zkrátka šíleně, odradit.

POUČENÍ PRO DĚTI

Kniha je psána jednoduše a takovým stylem, aby čtenáři v ruce utíkala rychle, nějaké barvitější popisy nebo hlubší myšlenky ustupují do pozadí před hrdinčinými myšlenkovými pochody, často doplňovanými vsuvkami ve všudepřítomných závorkách. Beze srandy, nenašla se snad jediná stránka, kde by se bez nich jak Zoey nebo samy autorky obešly. Co podle mě Označené zvlášť škodí, tak to je její plochá, omezená prezentace témat jako je víra, která je tu podle mě vyobrazována dost výsměšně, stereotypně a obecně v nejhorším světle. Další věc, která se mi moc nezamlouvala, tak to byla milostná stránka příběhu, respektive mi v paměti uvízla jedna konkrétní scéna na chodbě, která mě málem shodila ze židle. Jasně, sex a narážky na něj na nás vyskakují odevšad, všichni víme, že se už dávno nečeká až na svatební noc, ale nemyslím, že by měl být využíván jako pouhý nástroj na vyplnění textu.

TOHLE NENÍ ŽERT

Máte-li chuť vyzkoušet začátek této série, doporučuju vám ke knize přistupovat s otevřenou myslí a bez jakýchkoli iluzí, protože knihy tohoto typu snad nelze ani brát vážně - proč myslíte, že jí spousta lidí přisuzuje nálepku guilty pleasure? Člověk se směje hlavně tam, kde by správně neměl, a celou dobu si říká, že celá tahle kniha musela být zamýšlena jako vtip. Omyl. A právě to je na tom to smutné.

• • •

MOJE HODNOCENÍ: 2,5 / 5

- anotace a obálka
- obrázky: 1, 2, 3