AUTOR: Michelle Zink ORIGINÁLNÍ NÁZEV:Prophecy Of The Sisters (#1) TAGY: YA, fantasy, paranormální, historické, proroctví, duchové, magie
ANOTACE:
První díl „gotické“ fantasy série situované do Ameriky konce 19. století.
Dvojčata Lia a Alice právě osiřela. Lia objeví na zápěstí tajemné znamení a začíná si všímat podivného krutého chování své sestry. Objeví knihu s jedinou stránkou, ve které si přečte temné proroctví, které varuje před příchodem Ďábla na svět. Lia se domnívá, že ona je Strážkyní, která tomu má zabránit, a její zlá sestra Branou, jíž má Zlo vstoupit. Ale je to skutečně tak jednoduché?
UKÁZKA
A já mám svoje vlastní důvody, proč se chci dozvědět víc.
To přece nemůže být náhoda, že se otcovo tělo nalezlo na podlaze Temného pokoje, nebo že jsem krátce po jeho smrti objevila na své ruce znamení, že jsem viděla sestru při strašidelném rituálu, a že jsem dostala tuhle divnou knihu. Netuším, co to všechno znamená nebo jak to spolu souvisí, ale jsem si jistá, že tam nějaká spojitost je.
vystavil
annejude
v
21:08
on
sobota 7. července 2012
AUTOR: Rachel Cohn & David Levithan ORIGINÁLNÍ NÁZEV:Nick&Norah's Infinite Playlist TAGY: YA, contemporary, romantické, silně vulgární slovník
ANOTACE
"Můžeš na pět minut předstírat, že jsi moje holka?“ ptá se Nick Norah, když mezi návštěvníky klubu uvidí svou bývalku. A právě takovým klišé začíná příběh dvou mladých lidí, jejichž životní cesty se náhle protnou a trochu kodrcavě pak spolu pokračují.
Nick je basák a jediný hetero v punkové kapele plné gayů. Norah je dívka, která má pocit, že víc problémů by nedokázal řešit ani tým specialistů v pentagonu. A jediná společná noc v New Yorku. A najdete v ní všechno – zoufalství, touhu, odpuštění, zklamání. Jsou tu rodiče, s kterými je nutné nějak vyjít, jsou tu přátelé, s nimiž vyjít je někdy těžší než zdolat Mt. Everest. A je tu kluk a holka, kteří pro jednou nechtějí nic jiného než být sami sebou, nepředstírat, na nic si nehrát, ani se snažit s kýmkoliv vyjít. A je tu láska, vztek a nekonečný seznam písniček. A je to příběh, který si prostě musíte přečíst.
UKÁZKA
"Není čas na vysvětlování," pokračuje Thom. "Řekněme, že Scot a já nemůžem tu Nickovu podělanou bejvalku ani cejtit, a moc rádi bysme mu trochu helfli s vykročením do nový životní etapy. Takže tě snažně prosím: dneska toho chudáka někam vezmi, obhlídněte město, obhlídněte zadní sedadlo tý Nickovy rachotiny, je mi úplně fuk co, hlavně toho pitomce dneska vytáhni na rande. Už jsme se se Scotem rozhodli, že se nám líbíš a že jseš Nickova spása. Ale neber to jako nátlak."
vystavil
annejude
v
18:11
on
čtvrtek 5. dubna 2012
AUTOR: P. C. Cast & Kristin Cast ORIGINÁLNÍ NÁZEV:Marked (House of Night #1) TAGY: upíři, magie, romantické
ANOTACE:
Šestnáctiletá Zoey Redbirdová se hádá s rodiči, právě se rozešla s přítelem a poslední, co jí ještě schází, je začít se měnit v upíra. Jenže právě to se stalo a Zoey musí přestoupit na speciální školu pro upíří mláďata. Jediný, s kým si v ní nepadne do oka, jsou členky elitní školní organizace Dcery temnoty a zvlášť její příšerná předsedkyně Afrodita. Za jejich zdánlivě nevinnými rituály se skrývá něco hodně ošklivého… Označená otevírá úspěšnou řadu příběhů pod titulem Škola noci o výjimečné, a přitom docela obyčejné budoucí upírce Zoey, která je předurčena k velkým věcem, i když o to vlastně moc nestojí…
UKÁZKA
Bez dechu jsem klopýtala po stezce výš a výš, chtěla jsem utéct těm strašidelným duchům, kteří mě obklopovali jako mlha, ale místo, abych se jim vzdalovala, nořila jsem se stále hlouběji do jejich kouřového stinného světa. Umírám? Vypadá to takhle? To proto vidím duchy? A kde je bílé světlo? Zaplavil mě děs. Vyrazila jsem ještě rychleji a rozpřáhla paže, jako bych té hrůze mohla zahradit cestu.
Kořenu, který trčel z udusané hlíny, jsem si vůbec nevšimla. Snažila jsem se zmírnit pád rukama, ale byla jsem naprosto dezorientovaná a úplně mi selhaly reflexy. Uhodila jsem se přímo do hlavy. Prudce to zabolelo, ale za okamžik už mě pohltila temnota.
AUTOR: Laurie Faria Stolarz ORIGINÁLNÍ NÁZEV: Blue Is For Nightmares (#1) TAGY: YA, paranormálno, tajemné, čarodějnice, vize budoucnosti
ANOTACE:
Stacey se začnou zdát děsivé sny. Není to poprvé, a o to větší strach má. Teď jde o její nejlepší kamarádku a spolubydlící, všemi kluky obdivovanou krásnou Dreu. Stacey si je jistá, že jí hrozí nebezpečí, protože v jejích snech se objevují symboly smrti. Ve strhujícím příběhu, ve kterém jde o přátelství, důvěru, ale hlavně o život, se Stacey vyrovnává se svým dědictvím čar a kouzel a rozplétá složitou síť tajemství svých nejbližších. Napínavé drama vás přilepí ke knížce do posledních stránek a navíc se dozvíte, jak si připravit uklidňující koupel k očištění mysli, aby se vám zdály věštecké sny.
UKÁZKA:
Na jednom umyvadle je položená velká obdélníková krabice zabalená v červeném papíru se stříbrnou mašlí. Na vrchu je přiložená cedulka s Dreiným jménem, které je napsané stejným tiskacím písmem jako ten vzkaz pro Chada.
Chci vzít Dreu za ruku, ale ona už si jí zakrývá pusu. Třese se jí. Sípá, jako by nemohla popadnout dech. "Dreo, co je ti?"
Nedívá se na balíček. Dívá se na lososově růžový nápis táhnoucí se přes celé zrcadlo. Někdo ho napsal tou samou rtěnkou, kterou si Drea před pár minutami namalovala pusu: DREO, SLEDUJU TĚ.
Autor: Eden Maguire Originální název:Jonas (Beautiful Dead #1) Český název: Krásní mrtví - Jonas (#1) Datum vydání: 15.3.2011 Nakladatelství: FRAGMENT Tagy: YA, paranormální, romantické, zombie
Anotace:
Nejsou živí. Nejsou mrtví. Něco mezi tím.
V průběhu jednoho roku zemřou za podivných okolností čtyři mladí, krásní lidé, studenti ellertonské střední školy. Jonas, Arizona, Summer a - Phoenix. Ta poslední smrt zasáhne Darinu nejvíc. Byl to její kluk, její veliká, největší láska… Je její setkání s Krásnými mrtvými skutečné? Co znamenají ta andělská křídla, která vidí, slyší a která nakonec sama dostává? Jonas zemřel jako první, zabil se na motorce. Ale je tolik nezodpovězených otázek… Odhalí Darina včas temná tajemství tajemství, aby tak vykoupila duše Krásných mrtvých?
Ukázka
"To není možný! On mě miluje!" Věděla jsem to a chtěla jsem, aby to Hunter taky uznal. Phoenix mě chytil za ruku a snažil se mě stáhnout zpátky. Jonas stál osaměle ve stínu, bledý a smutný."Phoenix tě miloval - nejspíš -, ať už to znamená cokoliv," přikývl Hunter. Oběma rukama svíral zábradlí a chystal se přeskočit dva schody najednou. "Ale to se změnilo. K lásce je potřeba srdce. A v žilách musí proudit krev."
Trailer
Za poskytnutí recenzního výtisku bych chtěla ještě jednou moc poděkovat nakladatelství FRAGMENT, kde si můžete první díl Krásných mrtvých objednat TADY.
PŘÍBĚH
Je to jen pár dní, co šestnáctiletá Darina přišla o Phoenixe, který byl ubodán ve rvačce a stal se tak čtvrtým mrtvým z místní střední školy. Darina se s jeho smrtí vyrovnává velice těžce, proto nevěří svým vlastním očím, když Phoenixe uvidí na opuštěném místě spolu se třemi jejich spolužáky, kteří měli být údajně po smrti. Všichni vypadají stejně, jen jsou bledší a možná krásnější, než dřív a jsou označení znamením smrti - jsou Krásní mrtví. Svým svrchovaným pánem Hunterem byli přivedeni zpět do světa živých, aby si dořešili záležitosti okolo svých náhlých úmrtí, na což mají přesně jeden rok. Výměnou za čas strávený s Phoenixem dá Darina Hunterovi svůj slib, že Krásným mrtvým pomůže osvětlit jejich záhady. A prvním na řadě je Jonas, který se svou přítelkyní havaroval na motorce. Ta se právě probudila z kómatu, avšak na nic ohledně nehody si nemůže vzpomenout. Darina si musí pospíšit, protože Jonasovi už nezbývá moc času.
Tolik jsem byla na tuto knihu zvědavá. Zombie? Fajn, konečně tu něco pročistí ten upíry a vlkodlaky zahuštěný vzduch. Jenže to, co autorka nakonec z toho všeho ukuchtila, nebyl zrovna můj šálek kávy. Dlouho mi trvalo, než jsem dokázala začíst a pořádně k tomu došlo asi až v poslední "detektivní" třetině, která je výrazně lepší než první kapitoly. S těmi jsem se docela prala.
Jinak vypořádávání se s úvodem nebo "předkecem" není na plánu, protože hned na začátku jste vtrženi do světa Krásných mrtvých. To mi zas až tolik nevadilo, ale kvůli častému přeskakování v čase a místě, mi notnou chvíli trvalo, než jsem se zorientovala. Ačkoli více matoucího přecházení v ději postupně ubylo, zvláštní pocit, který se ve mně usadil hned po otočení první strany, nezmizel. Příběh na mě působil... divně, neuvěřitelně (a v tomhle případě to není míněno pochvalně), a celkově to bylo takové nepřirozené. Ale jak říkám, konec se mi zdál dobrý, dostalo se i na akci a o proti zbylým částem se docela zdařila.
POSTAVY
Když teď zpětně vzpomínám na všechny, kteří se v knize mihli nebo si tam střihli větší roli, splývají mi do jedné skvrny. A to není dobré znamení.
V první řadě se mi už dlouho nestalo, že by mě hlavní dva zamilovaní protagonisté lezli na nervy tak, jako to dělali Darina s Phoenixem. Jejich dokazování hluboké lásky až za hrob pro mě byli asi ty nejútrpnější momenty celé knihy.
Sledujeme jak se Darině se ztrátou milovaného zbortil svět - ano, zemřel jí kluk a je z toho na dně, to se dá pochopit. Jenže zobrazení jejich vztahu bylo prostě na dvouměsíční známost až příliš... dokonalé, citově přehnané, téměř jako by byli už svoji. Možná jsem ještě mladá na to, abych tomu rozuměla nebo co já vim, ale berte v potaz, že jsme s Darinou ve stejném věku. Takže jako postava pro mě byla nepochopitelná, stejně jako Phoenix, který se s ní vezl na stejné vlně.
Jonas, kolem něhož se tento první příběh točí, nesplnil mé očekávání. Z nějakého důvodu jsem si představovala tvrďáka na motorce a ono nic. Teoreticky je slovo nic na místě, protože moc prostoru na to, aby jste si ho oblíbili nebo zošklivili nebo se dozvěděli něco navíc, se mu prostě nedostává.
Ve směs jsou všechny postavy takové nijaké, možná i naivní a na jedno brdo. Autorka zřejmě tak trochu sklouzla k přehlídce svých perfektních Mary Sue.
Za výjimku bych označila Brandona, bratra Phoenixe, a to ani pořádně nevím proč, ale zkrátka mě scény s ním bavily a padl mi do oka, a Arizonu, která se svou kousavostí a arogancí byla takovým malým oživením.
OSTATNÍ
Styl, forma psaní jsou takové, řekla bych, jednoduššího rázu, zápletka nijak složitá a kniha je i docela slabá, takže pro nečtenáře, menší náruživce ideální oddechové čtení. V dialozích je použit vhodný hovorový jazyk, takže je to mladému člověku bližší.
Co je dobré, tak to je to, že se v knize objevují méně bežná jména. Ne všechny znějí dobře, ale jako pokus o odlišení se od všech knižních stereotypních jmen to beru.
Krásná obálka byla vydavatelstvím zachována - sice může mást, ale i tak je pěkná, což se vždycky ocení.
KONEČNÝ VERDIKT
Na rovinu přiznávám, že mi tahle kniha vůbec nesedla. Na nepříliš rozšířenou tématiku zombie jsem se těšila, což nakonec skončilo velkým zklamáním. Což o to, nápad to byl dobrý, jen prostě konečné dílo bylo mimo můj vkus. Slovo, které mě napadá pro stručný popis, je podivný. Podivný příběh a ještě podivnější postavy. Vybíravý knihomol to asi moc neocení, ale ostatní v tom mohou najít jednoduché řešení pro dobu odpočinku a nicnedělání. Za mě to je 2,5 bodů z 5, přičemž dodatečnou půlku vybojovala poslední část.
Druhý díl vychází na podzim s názvem Arizona a už kvůli této postavě doufám, že se s tím Eden Maguire vypořádá lépe než se svým debutem Jonasem.
vystavil
annejude
v
20:16
on
neděle 22. května 2011
• Autor: Kazuo Ishiguro • Originální název:Never Let Me Go •Tagy: science-fiction, dystopie
• Anotace:
Autor u i u nás známých románů Soumrak dne, Malíř pomíjejícího světa a Když jsme byli sirotci přichází s další zajímavou knihou s prvky science-fiction. Zdánlivě jednoduchý příběh Neopouštěj mě, vyprávěný ústy dnes třicetileté bývalé studentky internátní školy na malebném anglickém venkově, zpočátku působí jako vzpomínky na téměř idylické dětství a dospívání, nebýt drobných narážek a nejasností, které krůček po krůčku směřují k šokujícímu odhalení. Románem se jako červená nit táhne otázka, co to znamená být člověkem, a nutí čtenáře k zamyšlení nad věcmi, které jsme zvyklí brát jako samozřejmost: kdo jsme, odkud přicházíme, kam jdeme?
• Ukázka:
"Jestli o tom s vámi nebude mluvit nikdo jiný," pokračovala, "tak já o tom s vámi mluvit budu. Jak já to vidím, tak problém je v tom, že se vám jisté věci řekly a přitom neřekly. Řeklo se vám to, ale nikdo z vás to doopravdy nechápe, a troufám si říct, že někteří lidé by byli celkem rádi, kdyby to tak zůstalo. Ale já ne. Jestliže máte prožít slušný život, tak to musíte vědět a musíte to chápat správně. Nikdo z vás nebude filmová hvězda. A nikdo z vás nebude pracovat v supermarketu, jak jsem nedávno slyšela, že si to někdo plánoval. Váš život za vás naplánovali jiní..."
• Můj názor:
Kathy H., která brzy skončí se svou prací opatrovnice, se ohlíží zpět za svým životem, vzpomíná na lidi, kteří se v něm objevili, byť jen na krátkou chvíli, ale především na ty nejbližší, kteří zůstali nebo je Kathy ztratila. A hlavně na Hailsham, internátní školu, kde vyrostla. Jenže...co byl vlastně Hailsham zač? Co znamenaly všechny ty podivné věci? Dostalo se jim od vychovatelů někdy pořádné odpovědi? Co za život to vlastně vedli? Připravovali se na roli dárců - ale co to vlastně znamenalo? Dostáváme se do alternativního světa, jehož historie se ubrala jaksi odlišným směrem, což mělo dopad i na jeho současnou realitu. Na studenty, kteří pocházeli z míst jako Hailsham.
No, tak teď to působí dojmem nějaké hrůzné psychárny. Ale nic takového to není.
Um, Neopouštěj mě je jednou z těch knih, o nichž se mi špatně mluví. Nebo spíš takhle: nevím, co a jak bych o ní něco řekla, absolutně nemám tucha o tom, jak bych se měla vyjádřit. Začnu zřejmě s tím, že bylo pro mě těžké se s ní ztotožnit, protože jsem doposud nic podobného nečetla, a nejsem si ani jistá, že se mi to v závěru knihy podařilo.
Za hlavní aktéry by se spolu s Kathy H. daly považovat její blizcí přátelé Ruth a Tommy. Žádná z postav není černobílá, každá má něco do sebe a má i své mouchy, které vám budou vadit méně či více. Osobně jsem si žádnou z nich nijak výrazně neoblíbila, spíš jsem po většinu času nad nimi zvedala obočí výš a výš.
Příběh je vyprávěn retrospěktivně, tudíž je složen z valné části z flashbacků, které jsou za sebou poskládány tak, aby spolu souvisely, což bylo rozhodně zajímavě udělané, ale na mě to bylo až moc na přeskáčku. Musím se přiznat, že jsem se v tom trochu ztrácela. Například když jsem se potřebovala vrátit zpět, protože jsem nerozuměla právě rozečtené pasáži, neměla jsem skoro nejmenší šanci najít to, co jsem chtěla.
Děj staví na tom, že čtenář pomaličku odkrývá malé kousíčky informací, z nichž si postupně vytváří celkový obraz. Na knihách mám tohle rozhodně ráda, třeba na detektivkách je to skutečně skvělé, ale tady jsem byla chvílemi tak mimo, že mě to rozčilovalo.
Teď to strašně vypadá, že knihu hrozně kritizuju a představuju ji tady v tom nejhorším světle, ale pravdou je, že se zde zmiňuju o těch nekvalitách z toho důvodu, že ty kladné stránky se prostě nedají nacpat do slov. Dovolím si tvrdit, že jde o ten pocit, který knížka vyvolá, navodí a chvilku po dočtení zanechá.
Abych to nějak jednoduše shrnula:
Neopouštěj mě je velice zvláštní dílo, které vás buďto pohltí nebo vás nebude bavit. Neřekla bych, že je to kniha, která by se dalo číst kdykoliv - třeba číst ji ve škole pod lavicí? Nedokážu si to představit. Na to, aby vás vtáhla je potřeba asi klid, čas a plné soustředění. Já ji četla dlouho s velkými přestávkami, v hektickém školním období jsem ji vůbec neotevřela. Dočetla jsem ji hned po tom, co mi skončily ročníkovky, po nichž by bylo asi lepší sáhnout po oddechovce. Suma sumárum, nakonec nebyla tak špatná a hodnotila bych ji jako slabší průměr. Opět říkám, že se nebude líbit asi každému, ať už si získala kolik chtěla cen, ale zkusit to můžete, protože je to zase trochu jiný styl psaní a třeba zrovna vám se to zalíbí.
Minulý rok podle ní vznikl stejnomenný film s Carey Mulligan, Andrew Garfieldem a Keirou Knightley.
