“At some point, you just pull off the Band-Aid, and it hurts, but then it's over and you're relieved.”
- Looking for Alaska by John Green -

Zobrazují se příspěvky se štítkemPisálkův šuplík. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemPisálkův šuplík. Zobrazit všechny příspěvky
on pátek 21. února 2014
KAŽDÝ PROBLÉM MÁ SVÉ JMÉNO
Bez ohledu na věk, pohlaví či původ, se může v životě čtenáře jakéhokoliv druhu objevit moment, kdy sejde ze své cesty. Obětí se může stát kdokoliv a kdykoliv - důležité je si problém uvědomit dřív, než bude pozdě, včas vyhledat pomoc a začít problém bez prodlení řešit. Čtenářský blok je psychickou poruchou, kdy je u jedince možné zaznamenat náhlou absenci dříve všudypřítomné touhy po knihách a vyznačuje se změnou ve čtecích návycích. Nejčastějšími doprovodnými symptomy bývají často únava, nechutenství a deprese. Je však nutné dodat, že u každého jednotlivce mohou být projevy naprosto odlišné. Jedná se o poruchu přechodného charakteru, která během života nepravidelně přichází a odchází a doposud neexistuje žádná léčba se stoprocentní úspěšností. Jakožto čtenář, jemuž byla porucha diagnostikována již před mnoha lety, bych se s vámi ráda podělila o tři alternativní způsoby léčby, napomáhající k rychlému návratu do běžného života aktivního čtenáře. Naším cílem je pomáhat těm, kteří tápají, nedokáží svou situaci sami překonat a nemají se na koho obrátit.
on sobota 1. února 2014
Každý z nás je ve své podstatě složen z unikátností - všichni máme své tradice a rituály, své podivnosti, své kostlivce, kteří by ze skříně neměli vystrčit ani prst… eh, kost. Stejně tak má každý milovník své zvyky a zlozvyky, kterých by se už jen těžko vzdával a zbavoval. Na sepsání tohoto článku mě nevědomě navedla spolubydlící, která si jednou všimla jednoho z mých čtecích „reflexů“, dalo by se říct. Přimělo mě to tedy k tomu, abych se nad některými ze svých rutin, co se týče čtení, trochu zamyslela. Řekněte, prosím, pak někdo, že v tom nejsem sama:D


on sobota 15. září 2012
KNIHOMOLOVÉ, POHOTOVOST!

Přestože se nejedná o nově objevenou nemoc, počet obětí zákeřné choroby knihofilóza, kterou způsobuje vir nazývaný zatím jako virus knihofilius, čím dál více roste a dle statistik by se mělo číslo zvyšovat i nadále. Doposud není odborníkům příčina úplně známá, teorie se rozcházejí. Největší podpory se však dostává té, která tvrdí, že volně poletující vir není nebezpečný do té doby, dokud neinfikuje člověka se slabostí pro literaturu, a to jakoukoliv. Tehdy se obyčejný zájem vinou viru přetransformuje v nezdravou závislost, jež vede ke knihofilóze, při níž vir napadá celý organismus po stránce psychické i fyzické. Zmíněnou teorii potvrzuje fakt, že ve všech známých případech se prozatím vždy jednalo o sečtělé osoby, trávící velkou část volného času čtením, ať už klasických knih nebo jejich elektronických verzí. Nečtenáři jsou tedy na základě těchto důkazů prozatím mimo nebezpečí. Vy ostatní byste však měli věnovat velkou pozornost tomu, zda se u vás nezačínají projevovat některé tyto příznaky: 

HOREČKA
Jeden z nejobvyklejších symptomů, kterým dává tělo najevo, že něco není v pořádku. Zrudnutí obličeje, návaly a horečnaté stavy následují většinou po náhlém rozrušení nebo nadšení. Dle výpovědí nakažených se to stává při čtení obzvlášť uspokojivých zjištění, pasáží, kdy dojde k rozuzlení zápletky, dosažení vrcholného závěru nebo zkrátka u vývoje příběhu, jenž se ubírá vytouženým směrem. Spouštěčem může být i blížící se datum vydání knihy, její vydání, zprávy o jejím možném pokračování, překladu nebo často také zvonící pošťák s balíčkem, popř. lístek od pošty ve schránce.

on neděle 1. července 2012
Nepovažuju se za puntičkáře. Jsou sice chvíle, kdy spoléhám na nějaký systém a ano, očas si potrpím i na detaily, ale že bych byla zarytá perfekcionistka? Ne-e. Aspoň moje mamka by to odsouhlasila. Ani ohledně svých knih nejsem tolik důsledná jako někteří. Mám je jakž takž seřazené podle velikosti a někde mi ladí dokonce i barevně, ale nevadí mi, když mám ze série třeba jen jeden díl (do dvojky Paranormálů se mi zrovna nechce vrážet peníze), knihy spolu výškově nesouhlasí (Hunger Games error?) nebo třeba když se trilogie skládá ze 2 paperbacků a hardbacku (sérii Summer jsem vyhrála, takže poznámky tohoto typu by ani nebyly na místě). Co se mi ale vážně nelíbí, tak jsou náhlé změny coverů nedokončené knižní řady. A osobně si myslím, že ne vždy dopadnou lépe než původní verze.


on úterý 14. února 2012
Přiznejme si, že jedním ze základních problémů společnosti je její potřeba cokoli škatulkovat. Ať se nám to líbí nebo ne, příroda prostě nadělila lidem do vínku i takovou vlastnost jako je předsudek, který mnohdy stojí za vznikem všech možných kladných či negativních stereotypů, s nimiž jste se už určitě setkali: bohaté děti jsou rozmazlení spratci, blondýnky mají nízké IQ, emaři se často řežou, zakukleným cizincům s dračím vejcem v kapse se nedá věřit...

Věřte, že i na nás, milovníky knih, existuje stereotypní názor. Proč tohle píšu - nedávno jsem si u nás v obchodě vyslechla zajímavý rozhovor dvou zákaznic (nechte si ty pohledy, samozřejmě že to bylo neúmyslně:P), z nichž jedna se právě chystala na hory. Ve zkratce a mými slovy:

                         A: Možná si ještě přibalím knížku, i když pochybuju, že na ni dojde čas.
                         B: Proč myslíš? 
                         A: Chci se přece socializovat.

Přímo takhle to nebylo řečeno, ale tak nějak mě ťuklo do nosu, jak se někteří na čtení dívají - jako na nudnou záležitost samotářů a těch, kteří příliš neholdují společenskému životu. Když si pustíte nějaký z těch teen  filmů ze střední, nejoblíbenější, nejkrásnější a kdovíco ještě nej holka na škole nikdy není viděna, jak si čte. Ano, většinou to jsou ty neviditelné, outsiderské, intelektuální myšky s brýlemi, které leží doma v posteli s knížkou. Opravdu tak na lidi knihomolové působí? 

Od té doby, co jsem se naučila číst a chodit sama do knihovny, čtu moc ráda a často, nikdy mi to ale nebránilo v mé "socializaci". Ráda trávím čas se svými kamarády, kdy podnikáme různé akce. Je pravda, že poslední rok mě třeba takové diskotéky nebo party nelákají tolik jako dříve, ale nepřipadám si nekomunikativní, divná (v tomhle zrovna ne), stranící se všech lidí. 

Bohužel, spousta lidí v mém věku nečte a nechápe ty, co to dělají dobrovolně. Příkladem může být můj spolužák, který když se dozvěděl, že jeho holandský partner z výměnného pobytu nemá rád knihy, měl ohromnou radost. S velkým WTF?! na čele jsem na něho nevěřícně hleděla. Vzpomínám si taky, jak mi kamarádka vyprávěla o své příhodě z vlaku, kdy se s ní jeden kluk snažil zapříst hovor. Četla právě Eragona - a vy víte, jak velká je to bichle - a on šokovaně spustil: "A to přečteš jako celý?"

To je jeden z důvodů, proč fandím YA literatuře. Podle některých je to nekvalitní čtivo, ale osobně považuju její současnou popularitu za skvělý pokrok. Jedinci, kteří předtím jaktěživ neotevřeli knihu, mohou samy objevit to, co nás na knihách tolik těší. Neomezené možnosti, nový svět, spousta příběhů. Ukáže jim, že četba nemusí být vůbec nudná nebo prioritou šprtů. Že spousta čtenářů jsou živí, veselí a upovídaní lidé, kteří mají rádi společnost a akci. My totiž ve skutečnosti zažíváme nová dobrodružství s každou další knihou, která se nám dostane do rukou.

Jak jste na tom vy? Co si o čtení myslí vaše okolí?


on úterý 28. června 2011
Young - adult fiction, nebo-li v překladu fikce pro mladé dospělé, je literatura určená především mládeži, jejíž věková kategorie je volně vymezená na 14 až 21 let.


Literatura je díky své široké škále rozmanitých  a navzájem se lišících námětů rozdělena do dalších subžánrů, mezi které patří např. young-adult fantasy a sci-fi nebo  paranormální či současná fikce. Nejčastěji se tedy jedná o tvorbu prozaickou. Ačkoliv mají YA díla společné s ostatními beletrickými žánry některé základní prvky, svou hlavní myšlenkou jsou vždy spjata s adolescenty, přičemž hlavní hrdinové knih jsou ve většině případů právě dospívající jedinci.

V posledních letech slaví toto odvětví literatury po celém světě obrovské úspěchy, což stačila zaznamenat i česká a slovenská nakladatelství. Není proto divu, že se s knihami tohoto typu roztrhl na našem knižním trhu doslova pytel a vydavatelé se téměř předhánějí v tom, kdo přijde s těmi nejlepšími kousky. A podle velkého množství spokojených čtenářů se zdá, že to byl krok tím správným směrem, takže bychom měli v blízké budoucnosti čekat další přívalovou vlnu.
<!--[if !vml]--><!--[endif]-->
Velkému zájmu se u nás v poslední době těší obzvláště knihy, kde vystupují děti noci a děti luny - upíři a vlkodlaci. Příčinou této mánie by mohla být Twilight Sága, fenomén z pera Stephanie Meyerové, který se stal téměř ze dne na den bestsellerem a dočkal se i filmové adaptace. Překonávat ji začíná snad jen Richelle Meadová se svojí Vampýrskou akademií, které na paty šlape například lovkyně upírů Anita Blake Laurell K. Hamiltonové.

Avšak těm, kteří se touto tématikou začínají pomalu přejídat, je určená nová nabídka trochu odlišných titulů. V top žebříčku se tak například drží série o lovcích démonů Nástroje smrti od Cassandry Clareové nebo Hunger Games, jimiž Suzanne Collinsová odstartovala šílenství ostatních YA autorů, kteří následovali jejího příkladu a vrhli se na psaní dystopií. Češi a Slováci si můžou dále brousit zuby na chystané vydání řady o sukubě Georgianě Kincaidové (R. Meadová) nebo na knihu Chvíle před koncem (L. Oliver).

 Spousta lidí young-adult fikci předem odsuzuje s tím, že se jedná o zbytečnou literaturu, která mládeži jen plete hlavu. Za tento všeobecně často uznávaný názor může zřejmě celosvětová pozornost a humbuk, který způsobila obrovská masa fanatických obdivovatelek kolem již výše zmiňované upíří ságy. Pravdou však je, že si tento druh knih zaslouží své místo v literatuře stejně jako všechny ostatní. Co člověk, to názor, tudíž není potřeba se na YAF dívat skrz prsty a házet všechna díla tohoto žánru na jednu hromadu.
 Naopak by díky této literatuře mohl nejen u nás, ale i všude jinde, vzrůst počet čtoucích teenagerů, kterých kvůli novým vymoženostem technologie rapidně ubývá, a vzbudit v nich opět lásku ke knihám. Na našem domácím poli se už dokonce objevují i mladí spisovatelé, na jejichž tvorbě se podepsal vliv literatury pro mladé dospělé. Jednou z takových je kupříkladu dvacetiletá Lucie Adamová, jejíž debutující dílo Odstíny života o vyvolené Spasitelce Alexandře Avitalové spatřilo světlo světa 13. dubna letošního roku.
 Tak co, poohlédnete se i vy po nějaké YA knize, až půjdete příště do knihovny nebo knihkupectví?

•••

Stejně tak, jako každé pololetí, píšeme vždy kontrolní slohovou práci na předem určená témata nebo zadané slohové útvary, aby jsme zde uplatnili teoreticky všechno, co jsme se naučili a dokázali tal, že jsme na většině hodin jen tupě nezírali a dávali občas i pozor. 
Naše češtinářka to chtěla tenhle půlrok pojmout kreativněji a rozhodla se, že si zahrajeme na redaktory, když už jsme brali ten publicistický styl, a měli jsme vytvořit ve dvojicích svůj vlastní časopis, kam jsme samo sebou měli napsat články, založit rubriky, pohrát si s grafickou úpravou...Z toho jste si měli vybrat dva útvary, tedy dva příspěvky, které jste chtěli ohodnotit. Já si nemohla dát pokoj a nakonec narvala ty knihy i sem. Jedním z mých příspěvků byla právě nová, delší a propracovanější recenze na Výjimečnou od K. Cashore.
Vzpomněla jsem si na to dneska, protože mi kamarádka poslala esemesku, že máme za časopis 1-2, což jsem dostala díky bohu i za tento článek. Jelikož se týká YA literatury, říkala jsem si, že by nevadilo mít ho i tady:D
Toto je neopravený originál, takže si pokud možno nevšímejte případných pravopisných a stylistických chyb:D
on neděle 22. května 2011
Letos se ve dnech od 12.5.2011 do 15.5.2011 konal již 17. mezinárodní knižní veletrh a literární festival s všeříkajícím názvem "SVĚT KNIHY", pořádáný na Výstavišti Praha-Holešovice a jehož tématem byla Literatura arabského světa - čestným hostem tak byla Saudská Arábie.




Akce je každoročně navštěvována davy lidí, u nichž slaví celkem velké úspěchy, takže se skoro až stydím říct, že jsem o ní poprvé slyšela teprve ke konci minulého roku. 
Proto budou mé dojmy taky rozsáhlejší. 
A co si pod něčím takovým můžete představit? Především, jak by se asi dalo očekávat, ooobrovské množství knih všude, kam jen vaše oko dohlédne. Každý den je připraven bohatý doprovodný program, v němž jsou zahrnuty všemožné besedy, debaty, workshopy, autogramiády, přičemž po celou dobu známá/neznámá, česká/zahraniční vydavatelství ve svých stáncích představují a nabízejí své nejnovější kousky za zvýhodněné ceny. 
Člověk by řekl, že je to knižní ráj na Zemi. A on skutečně je.