Za tichem po pěšině tentokrát stála skutečnost, že jsem poprvé vytáhla paty z naší drahé Evropy a namířila si to na pár dní rovnou za vodou na britské ostrovy, přímo do Londýna, který byl donedávna pro mě jen neznámou hudbou sladkých snů. A na vlastní oči jsem se i přesvědčila, jak fantastické je to místo. Kamkoliv já jedu, tak si připadám jako v jiném světě a tady nebudu zas tak daleko od pravdy. Zamilovala jsem si to město, kde se moderní doba nerušeně kloubí s architekturou a pozůstatky minulosti, nekonečné množství monumentálních památek, rozlehlé parky, které v rušném centru působí až neskutečně, milý a zdvořilý přístup Britů, lidi všech možných kultur na každém rohu, kteří jsou prostě sví, roztomilé obchůdky,... je toho skutečně mnoho, o čem by se dalo básnit a přitom vezměte v potaz, že jsem se víceméně zdržovala jen v Londýně, z kterého jsme i tak viděla jen kousíček. Pokud budete mít možnost, určitě neváhejte mezi své zahraniční cíle zařadit i Anglii, a jestli to budete mít při cestě, zavítejte určitě do naprosto kouzelného Canterbury:)
Co se týče současných dnů, tak vám nebudu lhát, ale mám docela frmol. Škola mi moc odpočinku nedopřeje, musím dopsat všechny zameškané písemky, kterých tak jako tak přibývá, do toho bych měla začít pracovat na seminárce a referátu do literárního semináře a snažím se taky získat řidičák. Polovinu mám za sebou a naštěstí jsem ještě nezpůsobila žádnou nehodu, takže mi držte palce ať to za měsíc dám a můžu se pak vychloubat:D Jak vidíte, tak mi moc času na knihy nezbývá a zvlášť v těchto týdnech se bude zejména jednat o tu četbu do školy, která je ale díky bohu fajn. No považte, Malé ženy, moje srdcovka, jako předmět mé semínárky. Je pravda, že jsem za ně musela bojovat, protože naše češtinářka NEZNÁ (!!!) tuto americkou klasiku. Jinak i ten životopis Hrabala nevypadá špatně. Knihy z knihovny budou muset ale počkat a chtělo by to asi něco dělat s tou předupomínkou, hm.
A co říct k mé knihomolské zašívárně? Ta brzy oslaví jeden rok fungování, vážení! Uteklo to docela rychle. Moc ji teď nerozmazluju, ale přežívá a to je důležité:D Možná jste si všimli, že mé nepravidelné publikovaní meme příspěvků přešlo do stavu úplné stagnace. Těch meme, kterých jsem se stihla zúčastnit, je už opravdu dost, což je pro mě jakožto průměrného člověka, co u ničeho moc dlouho nevydrží a je pro něj problém držet se nějakého řádu, docela obtíž. Rozhodla jsem se proto omezit pouze na pár z nich, jejichž seznam si v brzké budoucnosti sestavím. Vyhovuje mi to a dostává se mi tak i více prostoru a času pro recenze a staré rubriky, které chci postavit znovu na nohy, či ty nové, zahrnující více knižního dění ze světa a do nichž se v posledních týdnech pouštím. Psát tyto články mě nesmírně baví a budu jedině ráda, pokud na tom budete stejně:)
Och, tak myslím, že jsem příděl na své řeči právě vyčerpala, takže čusec:D
P.S. Kdo další miluje tyhle Rules of Lady? Prostě pěkné a trefné.
