“At some point, you just pull off the Band-Aid, and it hurts, but then it's over and you're relieved.”
- Looking for Alaska by John Green -

Třesky plesky a jiné stesky

on sobota 24. září 2011
Ještě ani není září u konce a už si tu stěžuju - kam se jen poděla moje hrdost a odhodlání poprat se letos se školním rokem?:D
Samozřejmě bylo naprosto jasné, že s návratem zpáky do školní lavice času ubyde, povinnosti se nakupí na sebe, spánkový deficit se prohloubí a knihy budou muset jít stranou, tedy aspoň ty, které bych ráda četla . Mrzí mě, že moje blogová aktivita značně pokulhává a nestarám se o to svoje knihomolské místečko tak, jak bych si přála. Nebudu tady však nikomu věšet bulíky na nos, že to do budoucna vidím růžověji, protože realita je taková, že jsem v předposledním ročníku, takže tlak ze strany profesorů kvůli maturitě sílí čím dál více. Navíc jedním z mých vybraných seminářu je literární, tudíž se budu muset věnovat vedle povinné četby i společné četbě nějakých "lahůdek" mimo mé žánry. Pokusím se ale dělat vše pro to, aby to tady nakonec neupadlo až na samé dno:)

Pro začátek si své ztracené body u mého zlatíčka snažím nahnat, jak jste si všimli, novým designem.  Léto nám dalo svoje sbohem, tak by se asi trochu slušelo přivítat náhradníka. Nemám ráda podzimní plískanice a to sychravo, ale co miluju na podzimu, tak jsou to barvy, kterými hýří a to padající listí - vždycky mám hroznou chuť zabořit se celá do té kupy, shrabané před domem:D V poslední době navíc hodně ulítávám na červené.
Předchozí design se tu příliš dlouho neohřál a ačkoli byl skutečně moc pěkný, tak nějak jsem se s ním nedokázala úplně ztotožnit natolik, abych ho tu měla do nekonečna. Jsem holt člověk náročný a v některých ohledech dost nesnesitelný detailista. Což mě vede k bodu druhému a to k menším úpravám některých článků. Beru to jako jakousi dlouhodobou rekonstrukci. Když už tu budu tedy něco málo přidávat a recenzovat, tak chci aby to bylo aspoň pořádně, no ne?:D Schválně jak dlouho mi to nadšení vydrží.

Dobrá tedy, dnešní hodina keců od kecky se blíží k závěru, takže můžete si jít klidně hrát nebo ti intelektuálnější z vás se zavrtat do peřin s pořádně tlustou (= lákavou) bichlí;) 
A jak se říká... carpe diem!

P. S. Co je to za šílené počasí? Chvilku tak, pak zas jinak. Mám pocit, že chodím od nastydnutí k nastydnutí.

0 komentářů :

Okomentovat