Recenze: Leviatan (#1)

• Autor: Scott Westerfeld
• Originální název: Leviathan (#1)
• Tagy: YA, steampunk, sci-fi, dobrodružné, historická fikce
• Moje hodnocení: 5/5

• Anotace:

První svazek nesmírně napínavé nové série pro mladé dospělé. Odehrává se v alternativní steampunkové minulosti, v níž je svět rozdělen na Rachoťáky, kteří ovládají ohromné parní pochodující válečné stroje, a Darwinisty, jejichž hybridní “potvůrky” fungují jako vzducholodi, parní vlaky, válečné lodi i ponorky. Příběh se odehrává těsně před první světovou válkou. Alex, utajený levoboček nedávno zavražděného arcivévody Františka Ferdinanda, prchá před strýcem Františkem Josefem, který ho chce zavraždit, do Švýcarska a tam se seznámí s Deryn, skotskou dívkou, která se v převleku za chlapce stane plavčíkem na válečné vzducholodi Leviatan, ohromném ekosystému složeném z velryb, netopýrů, včel, šestinohých psů závislých na vodíku a všelijakých jiných potvor, díky níž je neporazitelná.

• Ukázka:

Vrak vypadal, jako kdyby tu zpod sněhu vyvřel na povrch kousek samotného pekla. Hejna okřídlených tvorů se tísnila kolem děr ve splaskávajících plynových vacích. Muži z posádky se pohybovali po kůži obrovského monstra, doprovázeni bizarními šestinohými opsy se dvěma čenichy, kteří čenichali a hrabali tlapkami u každé díry po kulce. Celého tvora pokrývala zelená světla, která pozoroval již z hradu. A ta světla lezla! Jako světélkující červi na mrtvém mase.

• Můj názor:

Vražda Alekových rodičů, tedy rakousko-uherského arcivévody a kněžny, se okamžitě stává impulsem k rozpoutání války. V té proti sobě stanou industriálové se svými prvotřídními stroji a darwinovci, jejichž výhodou jsou naopak nové druhy geneticky upravených zvířat.

Přestože kvůli matčině nekrálovskému původu ztratil Alek jakýkoliv nárok na trůn, někteří výše postavení v něm vidí hrozbu pro stát. Z Aleka se tak ze dne na dne stává sirotek a psanec na útěku, který je pronásledován vlastními lidmi. V kráčecím stroji se se svými učiteli Kloppem a hrabětem Volgerem a dvěma dalšími muži snaží dostat co nejrychleji na neutrální území ve Švýcarsku, kde by měli být v bezpečí.

Náhoda tomu chce a zkříží jeho cestu s mladým skotským pilotem Dylanem Sharpem, který je však ve skutečnosti Dylan Sharpová, dívka, jejímž snem bylo dostat se do služby k letectvu, kam však přijímají pouze chlapce. Neodrazena tímhle problémem se Deryn vydává v chlapeckém převleku podstoupit zkoušku. Její první let se však kvůli počasí a vyděšenému darwinovskému tvorovi vymyká kontrole. Pomůže jí přílet obrovské vzducholodi Leviatan, kde se vzápětí stává Deryn/Dylan jedním ze sloužících kadetů.

Alek, Deryn a jejich lidé mezi sebou uzavírají spojenectví postavené na základě společných nepřátel a na palubě Leviatana vyrážejí na cestu do Osmanské říše splnit jeho důležitý úkol.

Jméno Scott Westerfeld je u nás sice už spojeno se sci-fi fantasy sérií Oškliví, ale jelikož jsem se ještě neseznámila s žádnou z autorových knih, natož s nějakou z mě doposud neznámého žánru steampunk, neměla jsem zprvu moc potuchy o tom, co to vlastně držím v rukou. Jako lákadlo mi stačila moc pěkná obálka se stejně hezkými ilustracemi, fakt, že je to věkově určeno mládeži a že by se mělo jednat o jakousi "předělávku" historie v období první světové. Byla jsem skutečně moc zvědavá, po nadšených reakcích ostatních už bylo na místě i jisté očekávání, které se stejně Westerfeldovi nakonec podařilo mnohonásobně předčit.

Jeho verze historie mě nadchla - jeho živý vypravěčský styl a barvité líčení světa, kde moc států je posilněna dokonalými stroji nebo neuvěřitelnými živočichy, mě oslovily natolik, že bych v některých momentech dokázala i věřit, že se jedná o skutečnost:D Autor neměl potřebu vylévat svým hrdinům srdce na každé druhé stránce nebo se zaobírat jejich vnitřním monologem - naopak všechno rychle odsýpá, čtenář je držen v tom správném napětí, popisy nádherně vykreslí prostředí a v částech, kde by měly být emoce, tak je tam i najdete. 

To, že je příběh vyprávěn jak z pohledu Deryn, tak i Aleka, jedině přidává na zajímavosti, protože hlavní protagonisté si slovo předávají jako štafetu po 2-3 kapitolách. Před očima se nám tak odvíjí dvě linie příběhu, aby pak následně utvořily jeden skvělý celek. Tentokrát by se po této knize nemuseli bát sáhnout ani příslušníci mužského pohlaví, protože takové ty romantické věci, na které si my holky "potrpíme" se zde v tomto díle ani nevyskytují a já osobně si myslím, že v následujících pokračování budou tak jako tak ustupovat stranou té dobrodružné stránce.

Co se týče hlavních hrdinů, tak to dopadlo přesně tak, jak to u mě bývá zvykem - tedy, že hlavního hrdinu si zvládnu oblíbit celkem snadno, zatímco u dívek je to mnohem komplikovanější. Alekovy kapitoly jsem si moc užívala už kvůli jemu samému, protože bylo znát, jak se jeho život obrátil naruby. Vyrovnává se se smrtí rodičů, je nucen se skrývat, vzdát se svého životního nadstandartu, naučit se věcem, které jsou pro obyčejného člověka běžné. Z neznalého chlapce pomalu vyrůstal mladý muž, jenž poznal zodpovědnost, odhodlání bojovat za ostatní a získal vůdčí schopnosti. 

Deryn sama o sobě nebyla nesnesitelnou postavou. Měla prudkou, ráznou povahu, nebála se riskovat, dokonce bych řekla, že ji to nebezpečí a dobrodružné akce lákaly, ale na můj vkus byla do všeho až příliš hr hr,  a často nejdříve jednala než myslela. Zkrátka něco jako kluk v sukni. Je zvláštní, že jsem ji mnohem radši vnímala jako Dylana v Alekově vyprávění než jako Deryn. 

Vedlejší postavy, které jsem si oblíbila byli hrabě Volger se svou elegantní drzostí a nekonvenční a chytrá doktorka Barlowová. 

Jestli tedy stále váháte zda knihu koupit či nekoupit, přečíst si či nepřečíst, na obě tyto otázky vám mohu odpovědět jen to, že nechat si ujít možnost mít tuhle knihu ve své sbírce a kochat se jejím příběhem by byla jedna z těch chyb, kterých byste jednou mohli litovat.