ORIGINÁLNÍ NÁZEV: Blue Is For Nightmares (#1)
TAGY: YA, paranormálno, tajemné, čarodějnice, vize budoucnosti
ANOTACE:
Stacey se začnou zdát děsivé sny. Není to poprvé, a o to větší strach má. Teď jde o její nejlepší kamarádku a spolubydlící, všemi kluky obdivovanou krásnou Dreu. Stacey si je jistá, že jí hrozí nebezpečí, protože v jejích snech se objevují symboly smrti. Ve strhujícím příběhu, ve kterém jde o přátelství, důvěru, ale hlavně o život, se Stacey vyrovnává se svým dědictvím čar a kouzel a rozplétá složitou síť tajemství svých nejbližších. Napínavé drama vás přilepí ke knížce do posledních stránek a navíc se dozvíte, jak si připravit uklidňující koupel k očištění mysli, aby se vám zdály věštecké sny.
UKÁZKA:
Na jednom umyvadle je položená velká obdélníková krabice zabalená v červeném papíru se stříbrnou mašlí. Na vrchu je přiložená cedulka s Dreiným jménem, které je napsané stejným tiskacím písmem jako ten vzkaz pro Chada.
Chci vzít Dreu za ruku, ale ona už si jí zakrývá pusu. Třese se jí. Sípá, jako by nemohla popadnout dech. "Dreo, co je ti?"
Nedívá se na balíček. Dívá se na lososově růžový nápis táhnoucí se přes celé zrcadlo. Někdo ho napsal tou samou rtěnkou, kterou si Drea před pár minutami namalovala pusu: DREO, SLEDUJU TĚ.
• • •
Bylo jen otázkou času, kdy začne modernizace strkat své nenechavé prsty i do knižní oblasti. Jedním z výsledků je fakt, že svět nadpřirozena není už to, co býval - čarodějnice už nejsou staré, ošklivé babizny s bradavicemi, které vaří lektvary v kotlíku, nepoužívají kouzelné formule ze staleté knihy zaklínadel a rozhodně si už nevozí zadek na koštěti. Kdepak, dnes ty mladičké čarodějky, nejlépe na střední, nemusí hnout ani prstem, aby dosáhly svého.
Potěšilo mě proto, když jsem objevila tuto knihu, v níž autorka oprášila starý způsob čarování. Klasického čarování pomocí svíček, míchání všelijakých přísad a rýmujícího se zaříkávání á la Charmed jsem se sice dočkala, jenže samotný příběh mi zas tolik neučaroval.
DĚSIVÁ BUDOUCNOST
Stacey se stejně jako její babička věnuje čarodějnictví - rituály, nevinná kouzla, vykládání karet. Je to její součástí a kamarádi na internátní škole z toho nedělají žádnou vědu. Jenže v poslední době Stacey noc co noc pronásledují noční můry, podle kterých jde její nejlepší kamarádce o život. Obyčejně by nad těmito sny člověk jen mávl rukou, Stacey si však moc dobře pamatuje na to, co se po příchodu těchto nočních vidin stalo naposledy. Pokud chce téhle katastrofe zabránit, musí Dreu ochránit před tím záhadným obdivovatelem, s kterým se Drea vybavuje po telefonu. Hranice mezi obdivem a posedlostí je tenká a pomalu vychází najevo, že žárlivý ctitel nemá daleko k jejímu překročení.KAMARÁDKY JAKO ŽÁDNÉ JINÉ
Stacey chodí do smíšené internátní školy a její spolubydlící je zároveň její nejlepší kamarádka. A jak už to je nyní trendem, příroda Dree nadělila dostatek krásy na to, aby narozdíl od nenápadné hlavní hrdinky Stacey, patřila mezi nejhezčí a nejpopulárnější holky na škole. To by Stacey nevadilo, jenže čert tomu chtěl, že přítel, s kterým se Drea už tři roky rozchází a zase usmiřuje, musí být zrovna Chad, do kterého je zakoukaná. Jeden kluk, dvě nejlepší kamarádky - ošemetná situace, co? Abych pravdu řekla, tak celý tenhle milostný trojúhelník mi přišel celkově prapodivný. Postrádala jsem chemii a všechny ty vzájemné vztahy jsem jim nedokázala uvěřit. Nejlepší kamarádky, které jsou chvilku na sebe jako med a v té druhé se klidně navzájem shazují? Žádné přátelství není idylické a vždycky se na cestě objeví nějaké ty hrboly, ale já vám nevím, s kamarádkami se taky občas rafneme, i přes to to nikdy nevypadalo takhle.
ČÁRY, MÁRY, TŘEBA Z TOHO NĚCO BUDE
Ani jedna z postav mi nesedla, byly takové bez života a chyběla jim podle mě šťáva. Čarování bylo spíš takové úsměvné, což bych označila za zajímavé plus. Zápletka s posedlým pronásledovatelem, která se z počátku tvářila jako hra na kočku a na myš, s poslední čtvrtinou naštěstí trochu vygradovala a zlepšila mi celkový dojem z knihy.
Slova závěrem? Jednoduchý děj, postavy, ke kterým bylo těžké utvořit si nějaké pouto, magie jako malý bonus - myslím si, že z námětu mohla autorka vykřesat víc, což se jí snad povedlo v druhém díle, protože tímhle příběhem si mě zatím moc nezískala. Nebyl to úplně šálek mého čaje, stále z toho mám zvláštní pocity.
• • •
0 komentářů :
Okomentovat