Recenze: V kůži supermodelky (#1)

AUTOR: Meg Cabot
ORIGINÁLNÍ NÁZEV: Airhead (#1)
TAGY: YA, romantické, dívčí čtení s menšími prvky sci-fi*

ANOTACE:

Šestnáctiletá Em Wattsová je newyorská středoškolačka, která místo módního stejnokroje třídních barbín nosí mikiny, zbožňuje čokoládu a kouše si nehty, zato se umí dívat kolem sebe a nejde daleko pro ironickou průpovídku. V hlavě má především počítače a spolužáka Christophera, ačkoli ten zatím nepochopil, že by mezi nimi mohlo být něco víc. Když spolu s ním Em doprovází mladší sestru na slavnostní otevření nového obchodního domu netuší, že začíná nová kapitola jejího života odpovídající počítačovému „restartu“. Poté, co se Em ocitá na nemocničním lůžku, zjišťuje, že už není sama sebou – a to doslova. Je to v cizím, pěstěném těle stále ještě ona, nebo už někdo úplně jiný? Proč má najednou jiný hlas, jinou tvář, jiné chutě i známé? Pomocí zápletky, v níž opět osvědčila talent nebát se nadpřirozených zvratů, přemýšlí zkušená americká autorka dívčích románů (Princezniny deníky, Mediátor) o tom, jaké je to stát se znenadání kráskou proti své vůli. Em sice nemůže za to, že je zčistajasna žádanou modelkou – ale hodlá s tím něco dělat. Jenže dá se naskočit do rozjetého vlaku existence, kterou doteď žil někdo jiný?

UKÁZKA:

Což bylo určitě lichotivý, jenže znamenalo by to pro mě mnohem víc, kdybych přesně věděla, z čeho se to tak rychle dostávám. Co se mi stalo? Kterou část těla jsem si poranila?A co znamenala ta operace, kterou jsem prodělala?Doktor Holcombe měl pravdu v jedný věci: začínala jsem si všímat toho, že některý věci jsou jiný než před nehodou.A nebyla to jen náhlá nechuť ke zmrzlině. To by bylo to nejmenší. Nejdivnější bylo, jak se ke mně najednou chovala moje vlastní rodina... jako by mě vůbec neznali. Jako kdybych - já vím, že to zní ujetě -, skoro jako kdybych byla někdo jinej.

• • • 

(Bez spoilerů)

NE TAK VE SVÉ KŮŽI

A to doslova. 

Když se Em totiž teď postaví před zrcadlo, kouká se na ni odraz naprosto cizí tváře. Teda ne cizí, protože v celé Americe by se snad nenašel nikdo, kdo by neznal mladou modelku Nikki Howardovou. Ale už to není Em, aspoň ne její tělo. Vraťme se ale na začátek, který celému tomuhle fiasku předcházel.

Emerson Wattsová si žila obyčejný život - dcera univerzitních profesorů, starší sestra povrchní skoro roztleskávačky, docela outsider a počítačový fanatik, tajně zamilovaný do svého stejně podivínského kamaráda Christophera. Osudným se ale staré Em stal den otevření nového obchodního domu - v jednu chvíli se snažila zachránit život své sestry a v té druhé se celá rozbolavělá probouzí v nemocnici, kde se k ní její rodina chová téměř rozpačitě a opatrně, jako by se měla každou chvíli sesypat, a kde jí slavné hvězdy jako Lulu Collinsová říkají Nikki. Ať už se stalo cokoliv, Em už nikdy nepovede život tak jako dřív, protože pokud nechce zaplatit milionovou částku a zruinovat své rodiče, musí si teď zvyknout na svět modelingu, známých celebrit a peněz - na svět Nikki Howardové.

EMERSON A NIKKI

Jsou okamžiky, kdy si přejeme být někým jiným. Třeba někým krásnějším, sebevědomějším, bohatým a slavným. Jak pozná Em, realita je ale krutější, protože poté, co se probudíte v cizím těle, budete vyšilovat. Já bych sebou rozhodně sekla a ztropila mnohem větší divadlo než hlavní postava, která to vzala mnohem klidněji.

Emerson a Nikki jsou jako noc a den a obě dívky by nemohly být rozdílnější (jinak by to přece ztrácelo na dramatičnosti). O to těžší je pro Em se vžít do své nové role. Sledujeme, jak se Em musí rozloučit se svou starou identitou, ztrácí ponětí o tom, kdo vlastně ve skutečnosti je, pomalu zjišťuje, jaká Nikki byla, zkrátka je toho pro šestnáctku docela dost. Em byla sympatická zmatkářka, z jejíhož chování se mi občas zvedlo obočí. Představovala však ten typ hrdinky, která nijak moc neohromí, ale ani vám nepohne žlučí.

PUSA SEM, PUSA TAM

No a jelikož jsme v YA knize dívčího rázu, nemůže tu přece chybět ten "dokonalý kluk". Ale který z nich to je? Em jakožto neviditelný loser, o němž by si mohl kdekdo říct, že má do holky daleko, nikdy nevzbuzovala u opačného pohlaví pozornost. Teď je z ní však supermodelka, která může mít každého, na koho si ukáže...

Pobavilo mě proto, jakou milostnou paseku musela po Nikki nezkušená Em převzít - bývalého přítele Brandona, jehož statusy ex-přítel a současný přítel se často střídají, a Justina, kluka Lulu, s nímž se Nikki za zády své kamarádky zapletla. Do toho si přidejte okouzlujícího zpěváka Gabriela a kamaráda Christophera, který je po smrti Em jako vyměněný a navázat s ním kontakt v těle Nikki není zrovna jednoduché. Ano, puberťácké hormony se v Em budou probouzet mnohem častěji než kdy dřív. Chlapců tu bylo tedy až až, dva jsou hned na první pohled úplní moulové a ti druzí dva... nechme se překvapit v dalším díle, ale už teď můžu říct, že mně osobně se zatím zamlouvá o kousíček víc Gabriel (romantická gesta, Vespa a anglický přízvuk udělaly svoje:D).

TAK TROŠKU SCI-FI?

Hvězdička u tagu sci-fi už jasně naznačuje, že to nebude takové sci-fi, na které jsme zvyklí. Žádné invaze mimozemšťanů nebo ovládnutí Země, jen modernější technologie v oblasti medicíny, na níž se podařilo Meg Cabot postavit celkem slušný příběh.
Existuje spousta případů, kdy se po transplantaci bohužel nedokázali pacienti vyrovnat s novou situací a sžít se např. s cizí končetinou. Autorka si zde pohrává s myšlenkou, jaké by to bylo být vězněm v těle, které dříve patřilo někomu jinému a začít tak žít jeho život.

Ačkoli  jsem se trošku prala s tou nespisovnou češtinou a první stránky mě zprvu nechytly tak, jako tomu bylo u jiných knih od Meg, do zbytku jsem se rychle začetla a užila si ho do poslední stránky. V kůži supermodelky bych zařadila mezi oddechové čtení pro holky s náznakem jistého nadpřirozena, které je díky stylu Cabot lehké, vtipné a svěží a vinou otevřeného konce budou čtenáři jen čekat na to, kdy se k nim dostane pokračování.

• • •

MOJE HODNOCENÍ: 4/5