Krásní mrtví #1 - Jonas (RC review)

Autor: Eden Maguire
Originální název: Jonas (Beautiful Dead #1)
Český název: Krásní mrtví - Jonas (#1)
Datum vydání: 15.3.2011
Nakladatelství: FRAGMENT
Tagy: YA, paranormální, romantické, zombie

Anotace:

Nejsou živí. Nejsou mrtví. Něco mezi tím. 

V průběhu jednoho roku zemřou za podivných okolností čtyři mladí, krásní lidé, studenti ellertonské střední školy. Jonas, Arizona, Summer a - Phoenix. Ta poslední smrt zasáhne Darinu nejvíc. Byl to její kluk, její veliká, největší láska… Je její setkání s Krásnými mrtvými skutečné? Co znamenají ta andělská křídla, která vidí, slyší a která nakonec sama dostává? Jonas zemřel jako první, zabil se na motorce. Ale je tolik nezodpovězených otázek… Odhalí Darina včas temná tajemství tajemství, aby tak vykoupila duše Krásných mrtvých?

Ukázka

"To není možný! On mě miluje!" Věděla jsem to a chtěla jsem, aby to Hunter taky uznal. Phoenix mě chytil za ruku a snažil se mě stáhnout zpátky. Jonas stál osaměle ve stínu, bledý a smutný."Phoenix tě miloval - nejspíš -, ať už to znamená cokoliv," přikývl Hunter. Oběma rukama svíral zábradlí a chystal se přeskočit dva schody najednou. "Ale to se změnilo. K lásce je potřeba srdce. A v žilách musí proudit krev."

Trailer

Za poskytnutí recenzního výtisku bych chtěla ještě jednou moc poděkovat nakladatelství FRAGMENT, kde si můžete první díl Krásných mrtvých objednat TADY.

PŘÍBĚH

Je to jen pár dní, co šestnáctiletá Darina přišla o Phoenixe, který byl ubodán ve rvačce a stal se tak čtvrtým mrtvým z místní střední školy. Darina se s jeho smrtí vyrovnává velice těžce, proto nevěří svým vlastním očím, když Phoenixe uvidí na opuštěném místě spolu se třemi jejich spolužáky, kteří měli být údajně po smrti. Všichni vypadají stejně, jen jsou bledší a možná krásnější, než dřív a jsou označení znamením smrti - jsou Krásní mrtví. Svým svrchovaným pánem Hunterem byli přivedeni zpět do světa živých, aby si dořešili záležitosti okolo svých náhlých úmrtí, na což mají přesně jeden rok. Výměnou za čas strávený s Phoenixem  dá Darina Hunterovi svůj slib, že Krásným mrtvým pomůže osvětlit jejich záhady. A prvním na řadě je Jonas, který se svou přítelkyní havaroval na motorce. Ta se právě probudila z kómatu, avšak na nic ohledně nehody si nemůže vzpomenout. Darina si musí pospíšit, protože Jonasovi už nezbývá moc času.

Tolik jsem byla na tuto knihu zvědavá. Zombie? Fajn, konečně tu něco pročistí ten upíry a vlkodlaky zahuštěný vzduch. Jenže to, co autorka nakonec z toho všeho ukuchtila, nebyl zrovna můj šálek kávy. Dlouho mi trvalo, než jsem dokázala začíst a pořádně k tomu došlo asi až v poslední "detektivní" třetině, která je výrazně lepší než první kapitoly. S těmi jsem se docela prala.
Jinak vypořádávání se s úvodem nebo "předkecem" není na plánu, protože hned na začátku jste vtrženi do světa Krásných mrtvých. To mi zas až tolik nevadilo, ale kvůli častému přeskakování v čase a místě, mi notnou chvíli trvalo, než jsem se zorientovala. Ačkoli více matoucího přecházení v ději postupně ubylo, zvláštní pocit, který se ve mně usadil hned po otočení první strany, nezmizel. Příběh na mě působil... divně, neuvěřitelně (a v tomhle případě to není míněno pochvalně), a celkově to bylo takové nepřirozené. Ale jak říkám, konec se mi zdál dobrý, dostalo se i na akci a o proti zbylým částem se docela zdařila.

POSTAVY

Když teď zpětně vzpomínám na všechny, kteří se v knize mihli nebo si tam střihli větší roli, splývají mi do jedné skvrny. A to není dobré znamení.

V první řadě se mi už dlouho nestalo, že by mě hlavní dva zamilovaní protagonisté lezli na nervy tak, jako to dělali Darina s Phoenixem. Jejich dokazování hluboké lásky až za hrob pro mě byli asi ty nejútrpnější momenty celé knihy.

Sledujeme jak se Darině se ztrátou milovaného zbortil svět - ano, zemřel jí kluk a je z toho na dně, to se dá pochopit. Jenže zobrazení jejich vztahu bylo prostě na dvouměsíční známost až příliš... dokonalé, citově přehnané, téměř jako by byli už svoji. Možná jsem ještě mladá na to, abych tomu rozuměla nebo co já vim, ale berte v potaz, že jsme s Darinou ve stejném věku. Takže jako postava pro mě byla nepochopitelná, stejně jako Phoenix, který se s ní vezl na stejné vlně.

Jonas, kolem něhož se tento první příběh točí, nesplnil mé očekávání. Z nějakého důvodu jsem si představovala tvrďáka na motorce a ono nic. Teoreticky je slovo nic na místě, protože moc prostoru na to, aby jste si ho oblíbili nebo zošklivili nebo se dozvěděli něco navíc, se mu prostě nedostává.

Ve směs jsou všechny postavy takové nijaké, možná i naivní a na jedno brdo. Autorka zřejmě tak trochu sklouzla k přehlídce svých perfektních Mary Sue.

Za výjimku bych označila Brandona, bratra Phoenixe, a to ani pořádně nevím proč, ale zkrátka mě scény s ním bavily a padl mi do oka, a Arizonu, která se svou kousavostí a arogancí byla takovým malým oživením.

OSTATNÍ

Styl, forma psaní jsou takové, řekla bych, jednoduššího rázu, zápletka nijak složitá a kniha je i docela slabá, takže pro nečtenáře, menší náruživce ideální oddechové čtení. V dialozích je použit vhodný hovorový jazyk, takže je to mladému člověku bližší.

Co je dobré, tak to je to, že se v knize objevují méně bežná jména. Ne všechny znějí dobře, ale jako pokus o odlišení se od všech knižních stereotypních jmen to beru.

Krásná obálka byla vydavatelstvím zachována - sice může mást, ale i tak je pěkná, což se vždycky ocení.

KONEČNÝ VERDIKT

Na rovinu přiznávám, že mi tahle kniha vůbec nesedla. Na nepříliš rozšířenou tématiku zombie jsem se těšila, což nakonec skončilo velkým zklamáním. Což o to, nápad to byl dobrý, jen prostě konečné dílo bylo mimo můj vkus. Slovo, které mě napadá pro stručný popis, je podivný. Podivný příběh a ještě podivnější postavy. Vybíravý knihomol to asi moc neocení, ale ostatní v tom mohou najít jednoduché řešení pro dobu odpočinku a nicnedělání. Za mě to je 2,5 bodů z 5, přičemž dodatečnou půlku vybojovala poslední část.
Druhý díl vychází na podzim s názvem Arizona a už kvůli této postavě doufám, že se s tím Eden Maguire vypořádá lépe než se svým debutem Jonasem.