“At some point, you just pull off the Band-Aid, and it hurts, but then it's over and you're relieved.”
- Looking for Alaska by John Green -

Letní dumání: Fantasy je pro hlupáky

on čtvrtek 18. srpna 2011

Meme ze speciálu Léto s knihou, které pořádají Abyss a Syki.

"Fantasy je pro hlupáky"

Hned na začátek musím říct, že naprosto nechápu, kde se tyhle omezené názory berou. Jako promiňte, ale kdo těmhle lidem dal právo rozhodovat o tom, co je a co není určeno hlupákům? Všichni jsme odlišní a tím pádem dáváme každý přednost i jiným věcem. Pohlížet na někoho z patra jen kvůli tomu, že se mu líbí fantasy, to už je podle mě docela troufalost.

A podobnými odsuzujícími výroky to schytává i sci-fi a všechny žánry, které byť jen trošku zavánějí paranormálnem a mystičnem. Obecně tak nějak vše, co je mimo realitu a nedá se nějak racionálně vysvětlit, je v dnešní moderní době vědeckého pokroku jen ztrátou času a vymývárnou mozků. Nikdy přece nebylo dokázáno, že by se člověk, který podstatnou část svého života ležel ve "fantasmagoriích", nemohl stát lékařem, právníkem nebo kdoví čím.
Tak co proti fantasy lidé mají? Pokud vím, tak se kniha většinou brala jako způsob jak si odpočinout nebo jako prostředek pro únik od skutečného života. Od kdy je špatné fantazírovat a snít? Když může někdo řešit vraždy s detektivem, prchat lesem před šílencem se sekyrou nebo prožívat románek se sexy plavčíkem, proč by se nemohl toulat v bájné zemi s nadpřirozenými bytostmi? Taky mám typ knih, do kterých bych se asi nikdy nepustila, ale co, těm, co to mají rádi, to neberu. Žvanily, kteří mají vždy na všechno odpověď, je lepší neřešit a nechat je, ať se z toho vykecají.

Vezměte si například pohádky. To také není zrovna literatura faktu a koukněte se, kolik lidí na tom vyrostlo. Někdo by se mohl ohánět tím, že "no, jo, jenže to jsme byli děti", ale co to v podstatě mění na tom, že vás to tenkrát bavilo? 
A o tom o je - člověk se zajímá o to, co ho baví a těší. Znám spoustu lidí, na kterých povinná četba zanechala nechuť k čemukoliv, co má víc jak sto stránek, ale právě fantasy, nadpřirozeno a všechny ty nemožné a nereálné věci, je přiměli dát čtení druhou šanci. Jde jen o to vybrat si tu svou správnou poličku a nechat každého, ať si čte, co chce. Vždyť nikdo nikoho nenutí, aby se hned na místě pustil do toho samého, když mu to není po chuti. Ztrací čas s upíry, vlkodlaky a démony? Fajn, je to přece jeho čas, ne váš. Jeho právo, jeho volba.


0 komentářů :

Okomentovat