Zbloudilá duše ještě není ztracená

Aneb ještě není vhodná chvíle na mé odepsání!:)

Jistě, měsíční ticho, to už není jen tak malý vroubek, ale věřte, že všechno má svou výml-, eh, vysvětlení. Kromě maturitního kolotoče, na něhož tentokrát nelze házet celou vinu, za mou slabou aktivitu může ochořelý přístroj. Jinak řečeno, někoho s přicházející zimou bolí klouby, našemu notebooku praskají panty, a to doslova. Levý pant v čudu a noťas v servisu kdovíjak dlouho. Starý počítač už má ty nejlepší roky za sebou a s internetem si už zrovna taky dvakrát nerozumí, a jen za vznikem tohoto článku stojí Word a snad hodinové prodlevy mezi vložením, odseknutím počítače a konečným schválením. Dost už ale o mém kouzlení s technikou.

Všeobecně informační článek zahrnuje i mé počínání na čtenářském poli, ať už kvůli mému pořádku, protože nemám moc šancí se dostat na GR, a nebo tomu, že když už je to knižní blog, neměla by v příspěvku chybět zmínka o našich miláčcích, že? Následující část je spíše čtenářsko-deníkovská.

Takže za prvé, jsem stále v procesu čtení Hobita - nekamenujte mě, příběh je to skutečně dobrý, ale pro mě je to ten typ, u něhož když se jednou dá větší pauza, už se k němu hůře vrací a má současná hektická situace tomu nenapomáhá. Mám ho ale připravený na víkend, takže kuš. Na druhou stranu jsem však dočetla Dušu temna (více informací v TOMTO ROZHOVORU), alespoň ty kapitoly, které mi poskytla Sue - bude-li se to držet v podobném duchu, tak určitě stojí za pozornost. Tímto dávám vědět Sue, že jakmile se mi vrátí zázračný přístroj, dostojím svému slibu!

Dále jsem ve snaze pomoct sestře, zatímco si počítala rovnice, předčítala polovinu knihy z její povinné četby, O mé rodině a jiné zvířeně od G. Durrella. Jedná se o skutečně příjemné, zajímavé, obzvlášť pro přírodní nadšence, oddechové čtení, u kterého nevadí, že přečtete jako první druhou část:D V rámci příprav na zkoušky mi rukou prošlo i jedno francouzské vydání Malého Mikuláše, další dva jsem si oddechově poslechla jako audioknihu (výborný M. Vladyka). Nakonec to završilo Čapkovo Měl jsem psa a kočku, dalo by se říci předchůdce Dášeňky pro starší, a mnou dlouho očekávané Shut Out od K. Keplinger, které prostě splnilo svůj účel relaxačního čtiva.

Momentálně se v mé currently-reading poličce válejí Rezistence od V. Roth, kde jsem teprve na začátku, takže ještě nevím, co si mám o tom myslet, a pak Farma zvířat od G. Orwella jakožto zástupce maturitní četby, tu jsem už ale četla a myslím, že nyní ve starším věku se mi to bude líbit ještě víc:) A v předu hned za nimi jsou v čekací frontě Čísla R. Ward, po nichž se zřejmě už brzy bude shánět knihovna, a Fitzgeraldův Velký Gatsby, který by měl kvůli referátu na literární seminář mít největší přednost.

To je ohledně mého statusu čtenáře vše a co se týče toho maturitního stavu, jsem na tom tak, že mám podanou přihlášku k maturitě, maturitní práce stagnuje na bodě mrazu, protože vydaní Malých žen z roku 1974 se zničehonic snad vypařilo z povrchu zemského, už jsem byla hrdě ostužkována, šaty na ples mi konečně visí doma ve skříni a nácvik nástupu se už rozběhl:D 

Tímto skutečně ukončuju svou dlouhou výpověď (ha, vidíte, ta nečinnost se projevuje) a doufám, že se vám budu moct ozvat co nejdříve, příště už se smysluplnějším a plnohodnotnějším příspěvkem;)