Každý z nás je ve své podstatě složen z unikátností - všichni máme své tradice a rituály, své podivnosti, své kostlivce, kteří by ze skříně neměli vystrčit ani prst… eh, kost. Stejně tak má každý milovník své zvyky a zlozvyky, kterých by se už jen těžko vzdával a zbavoval. Na sepsání tohoto článku mě nevědomě navedla spolubydlící, která si jednou všimla jednoho z mých čtecích „reflexů“, dalo by se říct. Přimělo mě to tedy k tomu, abych se nad některými ze svých rutin, co se týče čtení, trochu zamyslela. Řekněte, prosím, pak někdo, že v tom nejsem sama:D
Bez ohledu na to, kolik knih se mi v knihovničce krčí nepřečtených a svými hřbety na mě pokaždé hází vyčítavé pohledy, mám tendenci knihy neustále dokupovat a doplňovat své zásoby, jako kdybych čekala dlouhou zimu – co zimu, dlouhou dobu ledovou, strávenou na opuštěném ostrově v karanténě. Seznam knih, které tedy čekají na to, až na ně přijde řada, se tedy stále rozšiřuje, naopak počet přečtených se zdá být oproti tomu v naprosté menšině.
DRŽENÍ PRAVÉ STRÁNKY
Ano, jakkoliv divně to zní, skutečně to dělám. Právě to nedávno s náramným pobavením pozorovala moje spolubydlící, když jsem se učila na zkoušky ze skript. Věc se má tak, že pokaždé, když si čtu knihu, časopis, prohlížím katalog, zkrátka vše, co má stránky, držím pravou rukou stránku lehce zvednutou jako bych se ji každou chvíli chystala otočit, ačkoliv jsem teprve na samém začátku levé stránky. Vím, že to dělám, ale nikdy mi to nepřišlo jako něco, nad čím bych se měla pozastavovat. Jen sestra mi občas nadává, že ty rohy budou brzo všechny pokrčené z toho, jak se mi prý potí ruce. Pche.
OČICHÁVÁNÍ
Ha, tohle je úchylkou ale mnoha lidí. Je to obyčejné vnímání vůně papíru a na tom není nic neobvyklého. Téměř. Vždyť je to jako když si přičichnete k nějakému, většinou neznámému, jídlu na talíři před tím, než ho sníte, abyste si užili celou tu novou zkušenost. S knihami to není nic odlišného. Miluju vůni nových knih i knih starších, knih z knihkupectví i knihovny,…
LEŽENÍ
Když můžu, tak u čtení ležím s nohama a rukama roztaženýma snad do všech světových stran. Nejsem ten typ člověka, který by si s knihou sedl ke stolu. I v křesle, ve vlaku, v čekárnách atd. spíš pololežím takovým stylem, že mi za to jednou záda poděkují:D Sice jsem pak celá pokrčená, ztuhlá, otlačená, ale málokdy si to uvědomím, když jsem zabraná do knihy a potom je mi to už docela jedno.
NEDOČÍTÁNÍ SÉRIÍ
Ajajaj, tohle je zlozvyk, za který bych si vynadala. Ze sérií, které jsem si rozečetla a ani po letech jsem nebyla schopná se k nim vrátit a dočíst je, bych si mohla postavit iglú. A není to ani tak tím, že by ty knižní řady byly něčím špatné nebo bylo pro mě utrpením jimi zabíjet čas. Většinou to bylo tím, že pokračování mělo vyjít až za dlouho, rezervace v knihovně jakoby nefungovala, nebylo to správné období a chuť, objevily se najednou jiné a jiné knihy... a prostě se stalo, že série byla dočasně zapomenuta nebo odložena na druhou kolej. Mmm, tohle budu muset co nejdříve napravit.
ORGANIZACE KNIHOVNIČKY
Přerovnáváním knih bych mohla klidně strávit celý den. Jen zařazení nového přírůstku do rodiny je jak Sophiina volba. Řekla bych, že mě to uklidňuje, baví a líbí se mi, že tímhle způsobem vypadá knihovna po každém přeorganizování jako nová. Knihy většinou urovnávám podle velikosti a barev přebalů až s puntičkářskou pečlivostí. Někdo na odreagování sportuje, já třídím knihy. No a co?
CHOZENÍ "NA ČUMENDU"
S nedostatkem času a výhodami nakupování přes internet si už tolik nehraju na podezřelého podivína, který vypadá, že si každou chvíli zastrčí knihu pod triko, ale byly časy, kdy jsem často obcházela uličky knihoven a knihkupectví, aniž bych si něco půjčila nebo koupila - většinou proto, že už komínek vypůjčených knih čekal doma na stole, a protože prasátko zelo prázdnotou. Knihy jsem ale chodila ráda okukovat, prohlížet, a ...no, zřejmě jste si udělali obrázek. Když se ale objeví chvilka a mám cestu kolem, tak si skočím "zavzpomínat na staré časy":D
S nedostatkem času a výhodami nakupování přes internet si už tolik nehraju na podezřelého podivína, který vypadá, že si každou chvíli zastrčí knihu pod triko, ale byly časy, kdy jsem často obcházela uličky knihoven a knihkupectví, aniž bych si něco půjčila nebo koupila - většinou proto, že už komínek vypůjčených knih čekal doma na stole, a protože prasátko zelo prázdnotou. Knihy jsem ale chodila ráda okukovat, prohlížet, a ...no, zřejmě jste si udělali obrázek. Když se ale objeví chvilka a mám cestu kolem, tak si skočím "zavzpomínat na staré časy":D
A co vy? Máte nějaké zvyky či zlozvyky, když přijde na knihy?
ZDROJE: 1
10 komentářů :
Skvělý článek! Díky tobě jsem si uvědomila, že i já držím pravou stránku, ale vůbec to nevnímám. Organizace knihovny je neskutečné drama, jednou to chci podle barev, podruhé podle autora. O zařazování knih radši ani nechci mluvit :D
To nedočítání sérií a syslení knih máme společné :) Za obojí bych si nafackovala - ty série se mi fakt hromadí v nevídaným množství a nepřečtených knih mám v knihovně taky hafo, a to jsem se vždycky holedbala, jak mám všechny knížky v knihovničce přečtený :D Přeorganizovávání knihovny je taky moje hobby - vždycky, když mám uklízet, začnu tím, že vykrámuju celou knihovnu a zase jí přeskládám :)
A pak to očichávání - taky ti připadá, že na světě nejsou dvě knihy, co by voněly úplně stejně? :)
Obávám se, že jsem vinna ve všech bodech obžaloby. A určitě by se našlo ještě něco. Můj největší problém je momentálně knihovna... :D Super článek :)
Lumos S.:
Děkuju! Vítám tě v klubu "pravodržáků", jehož členy jsme zatím my dvě:D Ano, s knihovničkou a její organizací to je prostě záležitost na dlouho:)
Myanmar:
Tak to jsem ráda, že nejsem sama:D Budu ti držet palce, ať se můžeš brzy zase chlubit tím, žes přečetla celou svou knihovnu;) Moje slova! Uklízení knihovničky může být považováno za jistý koníček:D Jen kdybych se uklízení zbytku věnovala tolik jako knihám... Souhlasím, že má každá kniha svou specifickou vůni - možná proto někteří rádi zkoumáme, jak voní ta a jak zas tamta:D
Freckles:
Tady tě nikdo soudit nebude:)) Ach ano, knihovna, taky jsem s ní na tom byla kdysi stejně, bohužel/dík času už tolik není. Díky moc za pochvalu článku:)
Tak to mám všechno stejné jako ty. :D Hlavně to držení pravé stránky - vždy otočím na novou a rovnou si vezmu a držím další, jak bych měla hned otáčet dál. :D
Lenka Placková:
Jé, tak to si mě uklidnila, že nejsem exot:)
Všechny body naprosto splňuji :) Hlavně knihovnu, série a tu pravou stránku to je můj největší zlozvyk nevím proč, ale žmoulám ji skoro pořád :) Pěkný článek nedávno jsem psala něco podobného kdyby zajímalo :) A ráda jsem objevila nový zajímavý blog :)
http://bastera.blogspot.cz/2014/02/8-problemu-knihomola.html?m=1
Ách, jak já začínám mít slabost pro lidi, co se té pravé stránky ne a ne pustit:D
Mockrát děkuju, určitě se podívám, jak na článek tak i na blog:)
Čítanie vo vani. Našťastie zmokla mi doteraz iba jedna a odvtedy som zaviedla protiopatrenia.
Očumovanie kníh- to robím tiež a milujem vôňu starých alebo úplne nových kníh.
Ja by som práveže chcela mať ten zlozvyk o nedočítaní. Ja dočítam všetko! Mrem nudou, búcham hlavu o stôl, ale musím vedieť, ako to skončí...
Môj príbeh TU JE SKUTOČNÝ A GENUINE. Volám sa Matta Agda Noah Vienna a som tu, aby som vypovedal o Veľkej matke, ktorá mi priviedla späť môjho muža, keď sa so mnou rozišiel kvôli inej žene, ktorú stretol na svojom pracovisku. Great Adeleke je veľmi silná, skutočná a jedinečná žena so zvláštnymi právomocami. Snažil som sa získať pomoc z mnohých miest a zdrojov, aby som priviedol späť môjho muža, ale nič nefungovalo, ale keď som kontaktoval Veľkú Adeleke, prinútila ma znova sa usmiať tým, že priviedla svojho muža späť ku mne so svojimi osobitnými právomocami. Ak máte nejaké problémy v Vaše manželstvo, vzťah a máte s tým podobný problém, obráťte sa na Veľkého doktora Adeleke, ktorý vám teraz pomôže. Tu je jej e-mailová adresa: (aoba5019@gmail.com) a môžete sa s ňou skontaktovať aj na vlastné číslo WhatsApp: (+27740386124) Môžete ju buď kontaktovať na svojom e-maile, alebo na čísle WhatsApp. Ďakujem Veľký Adeleke.
Okomentovat