“At some point, you just pull off the Band-Aid, and it hurts, but then it's over and you're relieved.”
- Looking for Alaska by John Green -

NABUPOS: Sue a její upíří sourozenci s duší temna

on neděle 23. září 2012
Jak jsem slibovala, konečně vám dnes v celé své kráse představuji novou rubriku "NABUPOS" alias "Naši budoucí potencionální spisovatelé"! Jedná se o obyčejný projekt, kdy vás čas od času budu seznamovat s tzv. šuplíkovými pisálky, tedy lidmi, kteří by třeba jednou mohli rozšířit české nebo slovenské řady nadějných knižních autorů. Vy, co jste čekali nějakou super-duper senzaci, zatlačte slzičku zklamání, vy ostatní se pojďte podívat, koho tu pro vás dnes mám - Zuzanu Fabianovou, v blogosféře známou také jako Sue ze Secret World of Deep Soul. Předem se omlouvám za délku rozhovoru, ale se Sue jsme zkrátka nečekaly, že nás to bude tak bavit:D Teď šup, ať se dozvíte něco víc o příběhu s názvem "Duša temna":)

Vítám tě, Sue, na BookAddiction a děkuju, že si přijala mé pozvání:)
Někteří tě nejspíše již znají především z tvého knižního blogu, ale mohla by ses nám i přes to ve zkratce představit?:) 
Ahoj, ďakujem za pozvanie k rozhovoru. Uff, niečo o sebe. Na túto otázku sa vždy ťažko odpovedá. Ako už moja prezývka na blogu prezrádza volám sa Zuzana. Zbožňujem čítanie, písanie a počúvanie hudby. Hlavne tá hudba mi pomáha pri písaní a tak. Okrem knižného blogu sa venujem aj grafike, to je moje ďalšie hobby, ktoré ma naozaj baví. 

"Medzi nadprirodzenými bytosťami
je jediným človekom.
A právě kvůli jednomu z tvých koníčků jsi dnes mým hostem. Podle všeho nejsi jen čtenářem a knižní blogerkou, ale také sama píšeš. Měla si sklony k psaní už odjakživa nebo je chuť ‚vládnout perem‘ víceméně pro tebe novou záležitostí? 
Dá sa povedať, že som písať chcela odjakživa. Už na základke som písala básne. Pekne naivné, za ktoré sa už teraz hanbím a sú pekne hlboko zahrabané v šuflíkoch:) To som mala asi tak 10-11 rokov:) Teraz budem mať pomaly 24 a chuť písať ma vôbec neprešla. Práveže mám oveľa viac nápadov a musím povedať, že písanie básní som zavesila na klinec. Kedysi som sa pokúšala písať aj texty piesní, čo tiež dopadlo katastrofálne. Keď môžem, tak píšem všade. Keď mám nápad, tak si ho hneď naťukám do mobilu, alebo ak mám po ruke papier a pero musím si ho zapísať. Ťažký je život pisateľa:D Ale písaniu poviedok som sa začala venovať len pred pár rokmi. Dovtedy som si nemyslela, že by som dokázala napísať súvislejší text dlhší ako jedna strana, ale teraz viem, že som sa mýlila. Písanie zbožňujem a je mojím najväčším hobby. 

Takže být básnířka nebo textařka tě dnes už neláká? Co práce spisovatele? Dokážeš si představit, že by ses tímto ‚hobby‘ jednou živila? 
Viem, že cestou básnika ani textárky sa nevydám. Z času na čas ešte napíšem nejakú báseň, ale je príliš osobná, aby som ju niekde zverejnila. Ide iba o výlev pocitov, nič viac. Pravdupovediac, vôbec si neviem prestaviť, že by som sa mala živiť písaním. Skôr by som si to vedela predstaviť popri práci, stále ako hobby. Nevedela by som si predstaviť písať podľa termínov. Ak by som musela písať pod nátlakom nešlo by mi to. Niekedy keď nemám nápad alebo písanie pokulháva tak nepíšem aj týždeň alebo viac. Takže jednoznačná odpoveď na tvoju otázku je nie. Neviem si to predstaviť. 


Krv je viac než voda
Liam a jeho štyria súrodenci si žijú pokojným upírskym životom až do chvíle, kedy sa Liam rozhodne opustiť rodičovský dom. S nádejou na nový, lepší život sa ocitá v mestečku Aeterny Lake. Po čase strávenom v meste pomaly zabúda na následky, ktoré mu za porušenie upírskych pravidiel hrozia. Postupom času sa v mestečku zabýva a spoznáva nových ľudí, ktorí ani netušia, že popri nich kráča krvilačné monštrum. Keď si už Liam myslí, že rodina by mohla na neho zabudnúť, sú to práve jeho súrodenci, ktorí stoja na prahu domu, kde býva. Skôr ako sa stihnú zvítať zisťuje, že sa tu neocitli len tak náhodou. Boli poverení úlohou, ktorá inak ako Liamovým návratom nemôže skončiť. Lenže dokáže sa Liam vrátiť k pravidlám, ktorými sa musí riadiť, aby neohrozil svoju rodinu? A prečo sa v Aeterny Lake objavili anjeli, ktorí sledujú každý krok súrodencov Hallowovcov?
Duša temna je príbeh o súdržnosti rodiny, hľadaní vlastnej cesty životom, postavení sa proti pravidlám a hľadaní dôvery.

Ale už nyní máš rozpracovanou první knihu z chystané série. Proč zrovna „Duša temna“ a „Údolie bezcitných“? Byly tvou první volbou, nebo prošly názvy před svou konečnou podobou procesem obměn? 
Ja by som Dušu temna nenazývala knihou. Skôr je to prvá časť príbehu, ktorý som sa rozhodla napísať. Od prvotného nápadu prešiel názov nejednou zmenou. Najskôr sa táto časť mala volať Nádej trvá naveky, pretože aj dej bol úplne iný. Vlastne táto Duša sa už vôbec nepodobá na to, čo som písala na začiatku. Duša temna sa vlastne viaže k jednej konkrétnej bytosti v príbehu, ktorú nebudem menovať, pretože by to bol spoiler a nechcem nikomu prezrádzať vopred čo sa tam bude diať:) A prečo Údolie bezcitných? Toto pomenovanie sa zas viaže k miestu kde sa stretávajú najtemnejšie bytosti v mojom príbehu, niečo podobné peklu. Bezcitní sú ista skupinka postáv, ktorá ide neľútostne za svojim cieľom a nehľadí na nikoho. Názov série vznikol medzi prvými, až potom vznikol názov prvej časti:)

"Sestry, ktoré poriadne strpčia
Hallowovcom životy."
Všechny nápady se rodí v hlavě, ale i sebemenší oheň nevzplane jen tak. Co bylo tou pomyslnou jiskrou pro vznik příběhu o upířích sourozencích? 
Toto je tak trošku vtipná historka, pretože základ som si vzala z jedného sna, ktorý sa mi kedysi sníval. Ak vás napadla Stephenie Meyerová, verte, že aj mne. Ale Liam nie je žiadny Edward, to vám môžem zaručiť. Potom som čerpala len zo svojej fantázie. Predstavila som si akí by mali byť moji upíri a od toho som sa odvíjala. Určila som si, čo zaručene nechcem mať v tejto časti ani v celej sérii, aby to nevyznelo okopírované alebo prevzaté z iného príbehu. V podstate upíri súrodenci mi napadli vtedy, keď som začala písať Dušu a nechcela som, aby hlavný hrdina bol úplne sám. Tak som mu primyslela súrodencov, ktorí sú každý iný. 

Chceš tím říct, že ani postavy nemají žádný reálný základ? Potencionální fanynky tvých upírů si zřejmě neodpustily sborový povzdech. 
Upíri určite nie. Skôr bežní ľudia, teda niektoré postavy majú reálny základ u ľudí z môjho okolia. Pri charakteroch postáv som prihliadala na niektorých konkrétnych ľudí, iné som si vymyslela. Neviem si predstaviť, že by sa niekto z môjho okolia správal ako upír. Mojich upírov by som skôr charakterizovala ako mix reálneho základu a fantázie. Niečo na nich ani reálne nemôže byť, ale ich povahové črty zostávajú zachované z obdobia keď ešte boli ľuďmi a tieto vlastnosti sú založené na reálnych povahových črtoch. 

A co jiná podobnost s tvým životem? Jsou jím inspirované třeba nějaké pasáže příběhu? 
Tak na túto otázku sa odpovedá veľmi ľahko. Nie, žiadna pasáž z príbehu nie je inšpirovaná mojím životomJ:) Všetko je vymyslené.

"Pravda niekedy bodá krutejšie
ako samotná dýka.
"
Tak tedy, kdybys měla „Dušu temna“ definovat pěti slovy, jaká slova by to byla? 
Rodina, napätie, zlo, zvraty a priateľstvo.

Kde hledáš nejčastěji inspiraci? Inspiruješ se i u příběhů, které čteš? 
Ako sa hovorí, človek musí chodiť s otvorenými očami a sledovať všetko. Ja sa inšpirujem svojim okolím aj príbehmi, ktoré čítam. Keď som vytvárala svojich upírov tak som zväčša myslela na Stokerovho Draculu, ale nechcela som z nich úplne necítiace bytosti, tak som si to vymyslela po svojom. Pre mňa je inšpiráciou úplne všetko. Niekedy ma scena v príbehu napadne pri počúvaní hudby. Väčšinou sú to metalové alebo rockové skladby:)

Jelikož je tohle stále blog orientovaný na knihy, musím se zkrátka zeptat i na to, jaké knihy nebo autoři patří mezi tvé oblíbence? 
Zo slovenských autorov sú to autorky Miroslava Varáčková, ktorá sa venuje písaniu fantasy a Vita Jamborová, ktorá tiež zabrdla do tohto žánru, ale väčšinou sa venuje krimi thrillerom. Medzi moje obľúbené knihy patrí Som bosorka práve od pani Jamborovej. Ďalej mám rada Patricka Rothfussa ktorý napísal Meno vetra, ktorá sa stala jednou z mojich najobľúbenejších fantasy kníh. Príbeh o Kvothem sa mi dostal pod kožu. Po pravde mám veľmi veľa obľúbených kníh a opisovať každú jednu by zabralo naozaj veľmi veľa času:)

Pracuješ na něčem dalším? Můžeme se v budoucnu těšit na nějaké tvé další počiny? 
Vždy mám niečo rozpracovaného. Okrem Duši mám rozpísané ešte dve väčšie dielka, ktoré síce nemajú ešte veľa strán, ale v budúcnosti plánujem na nich pracovať. Teraz je mojou prioritou Duša temna. Ak sa podarí tak určite áno, lebo ja mám vždy niečo rozpísané. Či sú to už krátke poviedky alebo niečo kapitolové. V počítačí sa vždy nájdu word súbory, kde mám niečo začaté a iba to čaká na dokončenieJ 

Náš čas se právě nachýlil ke konci. Ještě jednou bych ti, Sue, chtěla moc poděkovat za tvou účast a ochotu stát se prvním členem „NABUPOS“:)
Ja sa ti chcem poďakovať, že si ma oslovila. Odpovedať na tvoje otázky ma naozaj bavilo. 

Sue byla dokonce tak hodná, že nám na závěr exkluzivně poskytla i krátký úryvek ze svého příběhu! Čtěte a kochejte se níže.

 „Za toto mi zaplatíš,“ vyštekol Lucas, keď sa pritackal k Liamovi. „Si si vedomý toho, že ja som stále smädný? Nik tu už nie je. Nebudem hladovať iba kvôli tomu, že sa v tebe prejavil kúsok ľudskosti a súcitu. Sme predátori. Žijeme, aby sme lovili. Je to pre nás prirodzené. Prečo sa tomu brániť?“ Jediným rýchlym pohybom priklincoval Liama o strom. „Zaplatíš za to. Koho by trápilo, že by bola ešte jedna obeť navyše? Aj tak sú všetci mŕtvi. Myslíš, že si dosť silný nato, aby si jej vymazal spomienky naveky? Ty a tvoje odmietanie toho kým si. Začne si spomínať a odhalí nás. Vieš čomu si nás všetkých vystavil?“

 Zúril. Odkedy boli upírmi, bratia sa odcudzili na nepoznanie. Lucas sa vydal cestou lovca, poslušného upírskeho syna, ktorý poslúchal na slovo. Nechcel vzdorovať. Liam bol rebel. Odmietal všetky zákony. Jeho neposlušnosť museli všetci tolerovať. Lucas mal už toho dosť. Držiac Liama pod krkom ho zdvihol do vzduchu.
 „Tak čo braček, bráň sa,“ uškrnul sa.
 „Lucas,“ vyjachtal, „pusti ma.“
 „Nepočul som, o čo ma to žiadaš?“
 „Pusti ma!“ z posledných síl zvrieskol.
 Lucas uvoľnil svoje zovretie. Liam sa zosunul na zem.
 „Si hanbou našej rodiny, Liam. Sústavne porušuješ pravidlá a všetci ti to musíme tolerovať. Mám toho už dosť.“
 „Lucas, stačilo!“ ozvalo sa spoza chrbta. Liam si ani nevšimol, kedy prišli ostatní. „Myslím, že to pochopil,“ povedal Rufus a hlavou kývol smerom k domu. 
Více informací a bonusů můžete nalézt na OFICIÁLNÍ STRÁNCE.


8 komentářů :

E_V_E řekl(a)...

krásny rozhovor 8)
dúfam, že si budem môcť prečítať knihu, keď sa dokončí 8) tematika je veľmi zaujímavá 8)

VeEee řekl(a)...

Super rozhovor! Třeba se někdy dostane řada i na mě :D A na knihu nebo příběh od Sue jsem zvědavá :)

moira řekl(a)...

Tak takhle. Páni, překvapilo mě to. Ani nevím proč, vlastně je logické, že se knižní blogy začínají zajímat o potencionální spisovatelky, přesto... nevím, překvapilo mě to. :)) Ale je to příjemné překvapení.

Rozhovor byl zajímavý, Sue a její příběh je propracovaný, což je poznat už od letmého pohledu. Hlavně se mi líbí obálka knihy, která ještě ani nevyšla, je krásná! K samotnému příběhu... je poutavý. Ale nejsem si jistá, jestli by mě chytil za srdce. Ale sama Sue působí sympaticky, možná bych si zase mohla rozšířit obzory fajn blogerů. :D

Hej, já bych z rukávu mohla vysypat kopu povídkářek, a dokonce dost dobrých, jen jsem si jistá, že se na dráhu spisovatelky nechystají. :D Takže kdyby ti došli lidi, klidně se ozvi. ;D

Tuším, že v NABUPOS najdu horu nových lidí, kteří píší poutavé povídky, protože, popravdě, já pluju v povídkovém moři úplně jiných lidiček. :D Jsem zvědavá, kdo bude příště. x))

Pěkný článek. x))

Sue řekl(a)...

Moira: Obálku mi robila kamarátka, pretože ja niečo také by som nezbúchala ani za sto rokov :D

Uprimne by som si velmi rada prečítala niečo z tvojho pera :) teda rada si rozširujem obzory poviedkárov :) ak ti to nevadí, že by si mi niečo z tvojej tvorby poslala :)

řekl(a)...

No néé:) NABUPOS se mi moc líbí! :))
Tohle je vážně moc dobrý nápad.
Obdivuju všechny, kteří dokážou něco napsat. Já sice nikdy neměla a nemám problém například se slohovkou, nebo seminárkou do školy, ale něco jako kniha, to by u mě asi neprošlo :) >pouze čtenář, ne spisovatel< :)

Krása ! :) Těším se na další články ! :)

annejude řekl(a)...

E_V_E:
Děkujeme:) Jsem ráda, a Sue určitě taky, že příběh zaujal:)

VeEee:
Díky, VeEee! Beru tě za slovo a do NABUPOS tě naverbuju co nejdřív:D Stačí, když mi podáš bližší informace o své tvorbě:)

Moira:
Překvapilo? No, jsem ráda, že příjemně:D
Díky Sue se rozhovor dělal skoro sám a potvrzuju, že Sue sympaticky jen nepůsobí, ale i sympatická je:)
Zatím mám pár lidí, které bych ráda oslovila, ale dopředu přijímám tvou nabídku, protože v moři povídkářských blogů se už nějaký ten pátek nepohybuju, takže pomoc uvítám a ráda si rozšířím obzory:)
Díky moc!

Dý:
Jé, taková chvála skutečně potěší, díky:)

moira řekl(a)...

sue: ale je krásná. :D

první, co mě napadlo po přečtení: Ježiši, raději snad ani ne. Ty moje patvory jsou vážně třída. :DD
Ale pokud mi dáš mail, mohla bych ti snad poslat něco kratšího (čti: čím kratší, tím méně bot jsem tam mohla udělat. :D)

annejude: nemáš zač. :)
budu se snažit ti vypomoct. I když je pravda, že ani já už poslední dobou nemám takový přehled, jaký bych si přála. :D

VeEee řekl(a)...

informace, ty najdeš na mém goodreads :D a pak je ze mně můžeš vyšťourat při rozhovoru :D

Okomentovat