Recenze: Les rukou a zubů (#1)

AUTOR: Carrie Ryan
ORIGINÁLNÍ NÁZEV: The Forest of Hands and Teeth (#1)
TAGY: YA, dystopie, horor, zombie, romantika

ANOTACE

Mary žije v uzavřené vesnici. Její svět se řídí prostými zákonitostmi: musí poslouchat pravidla církevního Sesterstva, nesmí se přibližovat k plotu, za kterým – v Lese zubů a rukou – žijí „nečistí“, kteří svým kousnutím promění člověka v chodící mrtvolu. Když Sesterstvo rozhodne, že se provdá za muže, kterého jí určili, Mary musí poslechnout, přestože se zamilovala do zraněného Travise. Pak ale nečistí proniknou do vesnice, a Mary v nastalém zmatku prchá společně s Travisem, svým snoubencem Harrym, kamarádkou Cass i bratrem Jedem a jeho ženou dál do zapovězeného lesa. Touží dostat se k vysněnému oceánu, dál za les a nečisté, do světa, který tam venku přece musí někde být. 

UKÁZKA

Jen les a nečistí.

Také jsem uvažovala o oceánu, o světě tam venku předtím. Ale nikdy by mě nenapadlo tam jít a prozkoumat to sama. Opustit vesnici a jediný život, jaký jsem kdy poznala. Když jsme vyrůstali, říkali nám, že za plotem není nic, pro co by stálo žít. Svět Návratem skončil a my jsme poslední bašta života.

• • •

(Bez spoilerů)

NE TAK ÚPLNĚ HOROR

Nejsem příznivcem hororových knížek, vážně ne. Táborová bojovka nebo horor v televizi? Žádný problém. Zkuste mě ale zavřít se zlem uzavřeným v knize a já radši vylezu ven oknem. Strach a s tím související adrenalin, kdy víte, že vám nehrozí žádné nebezpečí, jsou pocity, které člověka jakýmsi způsobem baví, napětí, které se vám líbí. Nikdy jsem však nedokázala tohle překonat u strašidelných příběhů - nelákaly mě, často bych marně věřila v dobrý konec a akorát bych z nich byla paranoidnější. Jenže Les rukou a zubů je jiný. Ano, objevují se zde prvky, které by někdo mohl označit za děsivé, tím to ale nekončí. Carrie Ryan totiž nabízí mnohem víc - silný příběh, z kterého vás bude mrazit spíše než z rozpadajících se těl hladových zombie.

VÍRA V OCEÁN, ŽIVOT V PEKLE

Mary a její vesnice, která se nachází uprostřed hlubokého a kvůli obrovskému počtu nečistých nebezpečného Lesa rukou a zubů, jsou vysokými ploty naprosto odříznuti od světa. Nebo aspoň od toho, co z něj zbylo. Po zombie epidemii, zániku lidstva a následném Návratu, řídí životy všech obyvatel vysoce postavený církevní řád, Sesterstvo, které co řekne, to platí. Tak je tomu skoro odjakživa, aspoň co si místní pamatují. Mary však věří, že nejsou jediní a poslední lidé. Odmala poslouchala maminčiny historky o širokém oceánu, o němž pak dlouho snila. A poté, co do vesnice dorazí někdo zvenčí, upíná se k naději, že tam venku za lesem na ně čeká další kus neobjeveného světa. Navíc po čase stráveném se Sesterstvem pomalu zjišťuje, že i Sesterstvo má svá tajemství a neříká jim úplně. Když je vesnice napadena přesilou nečistých, je Mary odhodlaná dostat své nejbližší do bezpečí, opustit domov a vydat se hledat oceán.

NEMUSÍ SE BLÝSKAT NA LEPŠÍ ČASY

Mohla bych teď říct, jaká to byla nádherná kniha nebo naopak příšerné čtení. Pravda je taková, že ani jedno by nebyl sedící popis. Les rukou a zubů je v prvé řadě neobvyklý. Teď by se nějaký rejpal mohl ozvat, že tímhle přídavným jménem se dneska plýtvá na veškerou YA literaturu a nejen ji. Tomuto příběhu se však podařilo zkombinovat nádheru s příšerností - nádherně příšerné, příšerně nádherné, jak je libo. Už jen proto bych netvrdila, že jde o každodenní četbu pro každou náladu a každého člověka. Autorka se vyžívá v dlouhých popisech, citech a monolozích hlavní hrdinky, a čtenáři na mysli nepřidají ani depresivní, neutěšitelné a občas ne zrovna příjemné situace. A to je ono. Od začátku až do poslední chvíle jste nuceni doufat v nějaký druh happy endingu, protože něco zlého tu může nastat kdykoliv. Jisti si zkrátka nemůže být do té doby, dokud se nedostanete na poslední stránku.

LÁSKA ZA ČASŮ ZOMBIE

S postavami je to také všechno, jen ne snadné. Za celou dobu se jich tu vystřídá tak akorát, ale najít si toho svého oblíbeného je právě ten háček. Všechny jsou totiž napsány tak, že jejich chyby jsou dostatečně vyváženy jejich klady. Myslíte si, že jste si právě určili favorita, jenže zanedlouho vás další odstavce vyvedou z omylu a jste zase nakonec tam, kde jste byli. Nad lidské síly bylo vydržet stálou přítomnost Mary, která se často nechala přemoct svými emocemi, v důsledku toho jednala až příliš unáhleně a sobecky a k tomu všemu snad měla pro strach uděláno. Nebudu to ale sypat popel na hlavu jen hlavní postavě. Ve skutečnosti se to má tak, že facku by tam zasloužil skoro každý. Jestli vám to ulehčí nějaká romance, potěším vás. Na své si přijdou fanoušci milostných n-úhelníků. Proč jsem nenapsala trojúhelník? Tady nám na scénu totiž vstupuje rovnou obzvlášť komplikovaný čtyřúhelník. Pokud přebýváte v domě Božím, milujete snoubence své nejlepší kamarádky, který je bratrem vašeho přítele z dětství, jenž o vás evidetně jeví zájem, podejte si ruku s Mary.

NEKONEČNÝ KONEC

I přes některé výtky a hluchá místa se musí nechat, že dystopická série o Zemi zamořené oživlými mrtvolami svou dráhu započala velmi slušným startem a Carrie Ryan si může dovolit brousit si zuby na ta lepší a vyšší místa v žebříčku této literatury. Její trpký styl může někomu činit potíže, protože autorka vybočuje svým smyslem pro krutou realitu. Nemaluje ani nezkrášluje svůj příběh růžovými odstíny jen proto, aby se čtenář cítil lépe. Během četby si tedy skutečně projdete všemi emocionálními stavy, zejména stavy zoufalství a depresí, kdy vám kniha sáhne na samotné dno. Po jejím samotném odložení se ještě dlouho budete vzpamatovávat, vstřebávat její obsah a zaobírat se důležitými myšlenkami, které v příběhu zazněly. Lesa rukou a zubů se příliš snadno nezbavíte. Pronásledování totiž teprve začíná. 

• • •

MOJE HODNOCENÍ: 4,5 / 5