Co by to bylo za roční období bez knižního dumání, tentokrát tedy zimního, kterého se tak jako tradičně zhostila Syki?
"A teď to zkusím já aneb knižní postavy, s kterými bych si ráda vyměnila místo"
To, co je na čtení právě tolik kouzelné, je možnost skrze hrdiny a jejich příběhy prožít momenty, o které se nám ve skutečném životě osud postará jen s malou pravděpodobností. Nejsem přímo nebojsa, ale často knižním postavám závidím právě ty dobrodružné akce na denním pořádku. Percy Jackson tváří v tvář antické nestvůře, Katniss bojující o život v Aréně smrti, lovci stínů s démony dýchajícími jim za krk a další by se mnou asi nesouhlasili, ale holku z klidného maloměsta jako já občas přepadají takové myšlenky. To neplatí ale pouze v případech napínavých bojů, ale i v tak 'obyčejných' pasážích, jako je třeba roadtrip, dlouhodobý pobyt v cizině jen na vlastní pěst nebo semestr na internátní škole, kde by mohl člověk v noci pořádat tajné narozeninové hostiny jako O'Sullivanovic dvojčata nebo se toulat knihovnou v části s omezeným přístupem jako Harry Potter.
Jinak co si budeme namlouvat, ale zřejmě každý z nás se už se slovy "kdyby šlo o mě, tak se nechovám jako taková trubka" rozčiloval v určité situaci nad chováním nějaké postavy. V takových chvílích zuříte a nadáváte, že na jejich místě nejste zrovna vy, protože v tom případě by bylo všechno. I já takhle dost často trpím a skuhrám nad uvažováním některých jedinců v knize, ale všechno se děje pro nějaký důvod, každý máme nějaké mouchy a popravdě řečeno, autoři to zkrátka pro ten svůj příběh někdy potřebují. Kolik zápletek by vlastně existovalo, kdyby nebylo lidské hlouposti, tvrdohlavé hlavy a mylného úsudku? Perfektní člověk bez chyb není zrovna námětem pro bestsellery.
Kdokoli si v bezpečí domova může hrát na hrdinu, stavět si vzdušné zámky, prožít si své dobrodružství, napsat si svůj ideální romantický scénář, ale na konci nikdo z nás stejně neví, jak by to dopadlo, kdybychom se v situaci našich oblíbených postav ocitli my. Proto je štěstí, že existuje fantazie, díky níž si můžeme prostě vybájit cokoliv a být aspoň tímhle způsobem na čas někým jiným.
3 komentářů :
Já závidím hlavním hrdinkám jejich milostné vztahy. :D Většinou je jejich přítel dokonalý... no není to super? :D :3 Ale taky mě, jako tebe, pronásledují myšlenky, jaké by to bylo třeba v Aréně smrti bojovat o holý život... brr
Tak v kůži Katniss bych tedy být nechtěla. Ani trochu. Za to s Harrym bych si místo vyměnila, ale jen ve chvílích, kdy lítá na koštěti. Strašně bych chtěla umět létat na koštěti, to by byla pořádná legrace.
Pokud jde o klasiku, asi bych neváhala ani chvilku. Líbilo by se mi být Elizabeth nebo Jo. Akorát se obávám, že být na jejich místě, příběh se určitě neodvíjí tak, jak ho všichni známe a zbožňujeme. Vždyť všechny ty hrdinky jsou nám sympatické právě kvůli svým chybám. O to obdivuhodnější jsou jejich protějšky, když tohle dovedou snášet. :)
Okomentovat