“At some point, you just pull off the Band-Aid, and it hurts, but then it's over and you're relieved.”
- Looking for Alaska by John Green -

on středa 30. března 2011
Autor: Kami Garcia & Margaret Stohl
Originální název: Beautiful Creatures (Caster Chronicles #1)
Český název: Nádherné bytosti (Kronika prokletých zaklínačů #1)
Datum vydání (ČR): 7. 4. 2011
Nakladatelství: Knižní klub
Tagy: YA, fantasy, zaklínači, romantické

Anotace:
Ethan žije v městečku Gatlin v Jižní Karolíně celý život, stejně jako celé generace jeho rodiny. A jedno ví bezpečně – tady se nikdy nic nemění, nikdy se nic neděje. Pak se však objeví Lena Duchannesová a najednou není nic takové, jako bylo dřív. Ethan postupně zjišťuje, že výstřední, zvláštní, nešťastná a nesmírně přitažlivá Lena je z rodiny mocných Zaklínačů a o jejích šestnáctých narozeninách na ni má dopadnout kletba – kletba, která ohrožuje její život. Lenu a Ethana však k sobě váže hlubší pouto, než kterýkoli z nich tuší, a Ethan je možná Leninou jedinou nadějí.


• Ukázka


 "Nevěřím vám a nerozumíte tomu. My s Lenou se od sebe tolik nelišíme."
 "Smrtelníci. Závidím vám. Myslíte si, že můžete všechno změnit. Zastavit vesmír.
 Odčinit to, k čemu došlo před spoustou let. Jste tak nádherné bytosti."

• Trailer


Za poskytnutí RC knihy bych chtěla znovu poděkovat Knižnímu klubu

• PŘÍBĚH

Byla jedna kletba.
Byla jedna dívka.
A úplně na konci byl hrob.

Vítejte v Gatlinu, malém městečku v Jižní Karolíně, kde čas jako by přestal existovat a stereotypní životy místních občanů, jejichž předkové bojovali za stále dokola omílané války Severu proti Jihu na straně Konfederace, se točí kolem minulosti, jíž se nedokáží vzdát.
Pokud žijete v téhle zapadlé díře světa, myslíte si, že vás tu už nic nemůže překvapit. Ethan, jehož myšlenky se stále upírají jen ke dni, kdy bude moct odsud vypadnout, si to aspoň donedávna myslel. Ale to bylo předtím, než se sem znenadání přistěhovala neteř místního podivína. A Ethan v nové studentce, která je ve městě, kde se nechce nikdo lišit, jako pěst na oko, okamžitě pozná svou dívku snů. Nebo spíš vlastně dívku ze svých nočních můr, které ho trápí už nějaký ten pátek. Možná proto ho to k neznámé dívce táhne a je jí natolik očarován, že se k ní chce dostat co nejblíže, a to i navzdory tomu, že je celému městu trnem v oku, stejně tak jako její strýc Macon, který, co si lidi pamatovali, nikdy nevytáhl paty ze svého strašidelného domu.
Lena, kterou se ve spánku snaží Ethan noc co noc zachránit před pádem do nekonečné propasti, má ale tajemství. Patří k mocným Zaklínačům a ovládá síly, o nichž by se mohlo ostatním jen zdát. Jenže je tu prokletí, jenž sužuje její rodinu snad odnepaměti, a obzvlášť ona z něj má nevyslovitelnou hrůzu. V den jejích šestnáctých narozenin se totiž "rozhodne" o tom, zda bude ta zlá nebo ta hodná. Zda si ji vyžádá Temnota nebo Světlo. Pět měsíců se krátí rychlostí blesku a Lenin osud už čeká za dveřmi. A zatím by se mohlo zdát, že strana Temna má navrch. Jenže tomu hodlá Ethan, který se do ní samozřejmě zamiloval, zabránit za každou cenu, protože nehodlá ztratit dalšího člověka, na kterém mu záleží. Někoho, díky němuž se zdá být život v Gatlinu mnohem snesitelnější.
Zvraty jsou mírnějšího typu, já osobně tu moc šoků nezažila. Mnohé se ani nevysvětlilo - chytáte se každé nově zjištěné informace, aby se vám nakonec nedostalo řešení, ale spoléhám na to, že si to autorky nechávají na další díly. Jednotlivé části  v kapitolách byly na můj vkus docela daleko od sebe, návaznost byla slabší a působilo to na mě dojmem, že jsou jen tak naslepo za sebou seřazené. Málokdy se knize tohoto typu podaří vyhnout se romantickým klišé, a tahle není výjimkou. Ona vlastně na tu osudovost a velkou lásku sází.

• POSTAVY

Postav se tu vyskytuje v přiměřeném počtu. Vedlejší postavy plní svou vedlejší funkci, pozadí se opravdu chová jen jako pozadí. Naštěstí nebyly rozvinuty charaktery je. dvou hlavních protagonistů, takže se člověku podaří nahlédnout pod pokličku i ostatním, což bych považovala za plus. Hlavním hrdinou a
zároveň vypravěčem příběhu je šestnáctiletý Ethan Wate. Člověk si řekne: "Hurá, konečně něco z klučičí perspektivy..." No, nejásejte předčasně. Možná, že za to může faktor jižanského gentlemana, nebo výchova pod taktovkou rázné Ammy, ale ten kluk mi přišel...vážně jen jako knižní hrdina. Protože, jestli takoví kluci chodí po světě, tak znám asi jen ty s jednoduchým myšlením, co nic neřeší a nehledají skoro v ničem žádnou hloubku, nebo se takoví jako Ethan rodí jen v Jižní Karolíně. Občas jsem si musela připomínat, že to vypráví kluk, protože v části, kdy se slova ujímá Lena, je těžké hledat nějaké výraznější rozdíly. Co se týče Leny, tak u ní jsem předpokládala, že bude tak trochu...větší bouřlivák. Víte, když holka dokáže spustit ohromný prudký liják, přehnat za pár vteřin přes oblohu černá mračna za zvuku burácejících hromů apod., je pravděpodobné, že čekáte, že se ta divokost podepíše i na ní. Ani ne, hele. Tiše a smířlivě přijímá svůj úděl a možnost, že se obrátí na stranu zla, a proplouvá zbylými dny téměř bez života, očekávajíc, až si pro ni přijdou. Já bych si ty dny alespoň snažila užít, i kdyby to mělo být naposled. Díky za to, že byla aspoň svým klidným způsobem cáklá a v reálu byste si o ní dokázali myslet svoje.
A pár Ethan&Lena? Jejich láska byla taková milá, úsměvná. Vzpomněla jsem si na děti ve školce, jak se drží za ručičky a vy si říkáte, jak jsou roztomilé, nebo na malá štěňátka. Takovou nevinnost mám na mysli. Ačkoliv o ně šlo v podstatě celou knihu, nějak moc pozornosti jsem jim nevěnovala a pod kůži se mi nedostali. Moje smůla.
Za nejlepší postavu zde považuju Macona Ravenwooda. Ta jeho upřímnost protkaná ironií a lehkým sarkasmem elegána byla naprosto osvěžující a nebýt jeho, nevím zda by se to neodráželo i na mém hodnocení. S tou největší láskou, jaké může být někdo jako on schopen, se stará a chrání svou neteř, které se nehodlá vzdát, podporuje ji a dělá všechno proto, aby věřila a neztrácela naději. V podstatě před ní drží štít a bojuje za ni.

• OSTATNÍ

Je dobře, že se obálka podobá té původní. Zaujme svým výrazným a neobvyklým titulem a podklad vypadá správně záhadně, temně a...zaklínačsky:D
Celá kniha je napsaná hovorovým jazykem, což může někomu překážet nebo taky ne. Ze začátku mi  prostě ze zvyku na spisovnost v knihách dělalo problém vyrovnat se s tím, ale ani ne po pár stránkách jsem to brala jako přirozenost. Přiblíží se to čtenářům, jimž je kniha určená, a o to více se bude některým číst lehce.
Mám ráda popisy, protože se většinou díky nim dokážu lépe orientovat v knize, respektive v jejím prostředí, a tady jich bylo asi tak akorát. Nešetřilo se na nich, ani nepřehánělo. Co musím také vyšvihnout, tak to je překlad obchodu Čmajzni&zdrhej:D
Oceňuju také, jakou práci si autorky daly i na věcech související s knihou - např. fotky, které jsou přiložené k této recenzi a najdete na oficiálních stránkách, nebo samotná písnička, o níž je v knize často zmínka. Tu můžete najít na Youtube pod názvem 16 moons.

• KONEČNÝ VERDIKT •

Kniha měla svá pro i proti. Bylo to příjemné oddechové počtení. Asi jsem doufala v něco víc. Nechci tím naznačovat, že by mě kniha zklamala to zase ne, ale mělo to své mouchy. Hodnotím ji lepším průměrem, tedy 3 body z pěti.
Romantické duše si přijdou na své a i někteří fanoušci YA by si tu mohli něco najít.
Předpokládám, že druhý díl, Beautiful Darkness, mi odpoví na některé mé otázky, takže mám v plánu si ho přečíst.
Týdenní meme pořádané Breaking the Spine.

MUŽI, KTEŘÍ NENÁVIDÍ ŽENY
(MILÉNIUM #1)
- STIEG LARSSON -

Novinář Mikael Blomkvist má za úkol vyšetřit starý kriminální případ: Harriet Vangerová, vnučka průmyslníka Vangera, zmizela beze stopy téměř před čtyřiceti lety. Blomkvist se seznámí s Lisbeth Salanderovou, mladou svéhlavou ženou, nepřekonatelnou hackerkou, která se stane pro jeho pátrání nepostradatelnou. Blomkvist a Salanderová tvoří neobvyklý pár, ale dokonalý tým. Společně začnou brzy rozkrývat temnou a krvavou rodinnou historii.
• • •

Už dlouho jsem nečetla nějaký pořádný detektivní román (naposledy mého oblíbeného Deavera), protože výběr knih u mě záleží hodně na náladě a chuti. Momentálně mám takové období YA, ale sem tam pokukuju i po nějakém jiném žánru. A tahle trilogie by mi třeba mohla připomenout to správné  "krimi" napětí, jaké jsem mívala u Lincolna Rhyma. Všechna ta ocenění, ohlasy nadšených čtenářů, doporučení, kterých se mi dostává, prostě nelze jednoduše přehlédnout. Chci si ji hrozně moc přečíst, ale vzhledem k tolika rezervacím v knihovně, by se k mně při troše štěstí mohla dostat...do konce roku?:D

Jinak večer můžete s největší pravděpodobností očekávat recenzi na Nádherné bytosti;)
on pondělí 28. března 2011

Mnou hostované týdenní meme.

O co jde:

• Vezměte si dvě knihy dle vlastního výběru.
• Z každé z nich vybertu jednu postavu.
• Zdůvodněte, proč jste si vybrali zrovna je, proč byste chtěli vidět jejich schůzku.
• Zájemci mohou ještě nastínit svou představu o tom, jak by asi probíhalo setkání jejich hrdinů.

• více informací zde



Knihy: série Nástroje smrti (Cassandra Clare) / série Smečka (Andrea Cremer)
Postavy: Jace Wayland/ Ren Laroche

Proč jsem si vybrala tyto postavy:
Při čtení Smečky jsem si při scénách s Renem vzpomněla na Jace. Může za to nejspíše to, že jsou oba majiteli vysokého sebevědomí, není jim cizí arogantní chování, až příliš dobře jsou si vědomi toho, že příroda na jejich zevnějšku nešetřila a ani jeden z nich nechodí pro ránu příliš daleko. Oba se však schovávají pod svou suverénní masku drsňáka, protože pod tou tvrdou skořápkou jsou to vlastně citliví kluci, schopní milovat, postavit se za své blízké, když je potřeba a bránit ty, na kterých jim záleží.

Průběh setkání:
Jace a Ren si jsou v některých ohledech velice podobní - což může být někdy plus, někdy mínus. V jejich případě je dát do stejné místnosti, nedej bože, ke stejnému stolu, by bylo obrovské šlápnutí vedle. Tolik ega pohromadě by nemělo šanci se snést. Navíc tu je ještě ten důležitý fakt, že Ren je napůl vlk, napůl člověk, laicky řečeno, něco jako vlkodlak, což by Jace jakožto lovec stínů, který celý svůj život pohrdá Podsvěťany a jimi podobnými, jen těžko rozdýchával. Takže ne, toto setkání by nedopadlo dobře - z klidného čajového dýchanku by se stala velká krvavá jatka.

•••

Originální cover Města z kostí je tu z toho důvodu, že nemám příliš silný žaludek na to, abych dokázala znovu čelit tomu...tomu něčemu, co si říká česká obálka knihy. A ano, slibuju vám, že v dohledné době už ode mě o Renovi ani o Smečce neuslyšíte:D
on neděle 27. března 2011

Týdenní meme pořádané Syki.

NENASYTNÁ
- MEG CABOT -


Anotace
Nikdy neříkejte nikdy, a o upírech to platí dvojnásob... Mína Harperová, samostatná, talentovaná, ale zároveň i smutná a díky svému prazvláštnímu daru okamžitě odhalit, jakým způsobem a kdy člověk, který před ní stojí, zemře, dost osamělá, se podílí na vytváření scénáře pro nesmírně úspěšný seriál Nenasytná u jedné newyorské televizní stanice. Jednoho dne jí její neschopná, avšak velmi průbojná a bezohledná kolegyně sdělí, že vedení se rozhodlo seriál obohatit postavou upíra, podobně jako u konkurence. Mína je zděšena, protože její vztah k upírům je mírně řečeno odtažitý. Zanedlouho se však na večírku setkává s naprosto neodolatelným profesorem literatury Lucienem Romaneskem, vysokým, tajuplným brunetem, a od tohoto okamžiku si na nedostatek inspirace, co se upírů týče, rozhodně stěžovat nemůže!

•••
Mám ohromnou radost z toho, že u nás tahle kniha z pera mé oblíbené Meg Cabot přeci jen vyjde.
Objevilo se kolem toho jisté nejasnosti, kdy bylo vydání Insatiable/Nenasytné nejdříve potvrzeno, takže se to bralo za hotovou věc a čeští fanoušci MC se začali těšit, když se jednoho dne objevila zase zpráva, že nic takového Knižní klub nemá v plánu. No, jsem ráda, že šlo o nějaké nedorozumění a vše se vyřešilo, takže se můžeme v dubnu těšit na český překlad.

Ačkoliv česká obálka nepřekoná původní originál, musím uznat, že se tentokrát Češi činili a cover vypadá docela dobře. Hlavně ty krvavě rudé šperky a zvolený font. Sice mi tam chybí ta svůdnost, která vyzařuje z americké verze, a moc toho o příběhu nevypovídá, ale jak říkám, většina nečekala takto dobrý přebal knihy.

Za informace děkuji My BeLoved Books a Lili.en.


Už dříve jsem se zmínila o tom, že připravuju svou historicky první vlastní meme. Hodně jsem si oblíbila jejich čtení na knižních stránkách, takže bylo jen otázkou času, kdy s něčím takovým přijdu i já sama. Ale...vy vlastně stále pořádně nevíte, o co jde, že?

Hádám, že spousta z vás má spoustu svých hrdinů i anti-hrdinů, které jste si v různých knížkách zamilovali nebo se vám naopak protivili tak, že jste měli sto chutí jim nafackovat a vykázat je do...patřičných mezí. Taky se vám už v hlavě jistě někdy s nimi odvíjel váš vlastní scénář. Jenže...napadlo vás někdy, co by se tak asi stalo, kdyby se sešli dvě různé postavy z dvou různých knih? A právě na to je zaměřené moje meme, která má název Afternoon Tea For Two, nebo-li volně přeloženo Odpolední dýchánek pro dva.

Pro pořádek to tedy jednoduše shrnu:

• Vezměte si dvě knihy dle vlastního výběru.
• Z každé z nich vybertu jednu postavu.
• Zdůvodněte, proč jste si vybrali zrovna je, proč byste chtěli vidět jejich schůzku.
• Zájemci mohou ještě nastínit svou představu o tom, jak by asi probíhalo setkání jejich hrdinů.

Příklad

Knihy: O Karkulce; Dracula (B. Stoker)
Postavy: Karkulka; hrabě Drákula
• Proč jsem si vybral/a tyto postavy: Oba mají rádi červenou, takže by se shodli na výběru čajového servisu.
Průběh setkání: Karkulka by popíjela čaj a divila by se, proč bylo jejich odpolední setkání přesunuto na hodinu po setmění, přičemž by jí Drákula tajně pokukoval po krku a nakonec ji odtáhl sebou do Transylvánie a bla, bla, bla...

Jak už jsem říkala, je skutečně jen na vás, pro jaké dva charaktery se rozhodnete a z jakého důvodu. Můžou to být hlavní postavy, vedlejší, nebo ti, co tam mají jen ten nejmenší štěk, lidi, nadpřirozené bytosti, zvířata, klaďasové, záporáci, nebo od každého jedno, žádná stanovená hranice tu není. Avšak trvám na jedné podmínce a to, aby se jednalo o postavy z 2 různých knih.
Tato meme se zde bude objevovat každý týden a budu jedině ráda, když se někteří zúčastníte a nebudu v tom sama:)

Řekla bych, že zadání zní docela srozumitelně, ale pokud byste měli nějaké dotazy, nebojte se mě, prosím, zeptat prostřednictvím komentářů, ráda vám poskytnu potřebné informace, popř. vysvětlím to, co není jasné:)

První článek do této sekce můžete očekávat již zítra.

edit: Rozhodla jsem se, že den zveřejnění příspěvku nechám na vás:)
on sobota 26. března 2011

Mezi další, pokud možno pravidelné, příspěvky, které se tu budou objevovat, přibude i týdenní meme z dílny Judit

Cílem je každou sobotu zveřejnit:

• 1 vtipný výrok
• 1 romantickou scénu
• 1 silný moment

Moje pozn.: Z organizačních důvodů bude většinou výběr jen z jedné knihy.
!POZOR!: Níže uvedené úryvky mohou obsahovat spoilery.


 
SMEČKA
- ANDREA CREMER -


VTIPNÝ MOMENT

 Ansel se zachytil palubní desky, když jsme se za hlasitého kvílení pneumatik vyřítili z příjezdové cesty. Dovnitř pronikl pach spálené gumy. Když jsem předjela třetí auto, střelil po mně pohledem a rychle se připoutal.
 "Jen proto, že máš dneska punčocháče, mě ještě nemusíš zabít."
 "Nemám punčocháče," ucedila jsem a prohnala se kolem dalšího auta.
 Ansel povytáhl obočí. "Ne? A není to neslušný nebo tak něco?"

ROMANTICKÝ MOMENT

 "Jo. Dám ti všechno, co si budeš přát, slibuju. Jen mi řekni jednu věc."
 "Jakou?"
 "Že o tohle stojíš, o nás." Ztišil hlas, takže mu bylo jen stěží rozumět. "Že mě jednou budeš milovat."
 Ruce se mi začaly třást. "Rene, víš, že budeme spolu. Víme to oba už hodně dlouho."
 "Takhle to nemyslím."
 "Proč to ode mě chceš slyšet?" Chtěla jsme se odtáhnout, ale držel mě pevně.
 Pousmál se. "A proč ne?"
 To mě rozčílilo. "Chceš snad tvrdit, že ty mě miluješ?"
 Měla to být jen řečnická otázka, provokace, ale v jeho očích jako by vzplál oheň.
 "Co bys řekla?" Přitiskl své rty k mým, nejprve jemně, postupně však stále naléhavěji. Překvapeně jsem znehybněla v jeho náručí, zatímco on dál vyvíjel něžný nátlak. Nakonec jsem se polibku poddala, utápěla se v tom teple, co chvíli jsem se od něj nepatrně odtáhla, protože jsem věděla, že mě okamžitě přitiskne ještě těsněji k sobě.  

SILNÝ MOMENT

 "Tady nejde o lásku, ale o přežití."
 "Ne, Callo. Tady jde jedině o lásku."

•••

Vybrala jsem scény ze Smečky, protože jsem ji dočetla včera večer, takže z ní mám ještě takové ty "nejčerstvější dojmy".
Kniha sama o sobě moc vtipy nesrší, spíš se v ní sem tam mihnou nějaké ty úsměvné věty, asi nic z čeho by člověk padal ze židle. Zato těch romantických je tam skutečně až až. Schválně jsem z nich vybrala jednu s Renem, protože ať už si Calla myslí co chce, já jednoznačně slyším jen: Ren. Buchbuch. Ren. Buch buch. Ren:D



Autor: Andrea Cremer
Originální název: Nightshade (Nightshade #1)
Český název: Smečka (Smečka #1)
Datum vydání (ČR): 1.4.2011
Nakladatelství: Knižní klub
Tagy: YA, fantasy, vlci, romantické, nadpřirozené bytosti

Anotace:
Calla Torová není jen tak obyčejná americká středoškolačka, je rozená bojovnice, navíc vůdkyně smečky Nightshadeů. Většinu života tráví v lidském těle, ale stačí jen nepatrný impulz, drobné ohrožení, a promění se ve vlčici. Brzy se však ukáže, že se nemusí ve smrtelném nebezpečí ocitnout zrovna ona nebo její blízcí, aby se její vlčí instinkty probudily. Když při hlídkování v horách narazí na Shaye, lidského mladíka, jehož na životě ohrožuje medvěd grizzly, nezaváhá a zachrání ho. Ve chvíli, kdy se zadívá do jeho očí a ucítí jeho vůni, která jí připomíná jaro, začne pochybovat o věcech, o nichž nikdy nepochybovala. O svém postavení a předem daném osudu, který ji předurčuje stát se družkou přitažlivého vůdce smečky Baneů. Existuje nějaká možnost, že by se všemu mohla vyhnout? Pokud se nechá vést srdcem, riskuje, že přijde o všechno – včetně svého života. Stojí zakázaná láska za takovou oběť? A co když pravidla, na nichž smečky Ochránců a Strážci, jejich vládcové, tak lpí, nemají zajistit všem lidem na světě bezpečí, jak si až dosud myslela, ale jen je kontrolovat? Smečkou započíná třídílná akční a zároveň romantická fantasy série...

• Ukázka



 Trailer


Za poskytnutí RC knihy bych chtěla znovu poděkovat Knižnímu klubu.


PŘÍBĚH

Celý děj se odehrává v Coloradu, v horském městě Vail, kde moc obyčejných lidí nepotkáte. Největší moc a vliv tu mají v rukou Strážci - čarodějové, kteří chrání Zemi a posvátná místa před svými bývalými společníky, Hledači. Ti se snaží vše ovládnout a získat pro sebe. A proto Strážci stvořili tzv. Ochránce, poloviční lidi se schopností přeměňovat se dle libosti ve vlky, aby jim sloužili jako věrná stráž důležitých míst a vojsko, za což si je vzali Strážci pod svá ochranná křídla a poskytli jim pohodlí a vše, co potřebovali. A tak to funguje dodnes.

Studenti místní střední školy by se totiž dali snadno rozdělit do tří skupin. Namísto namakaných fotbalistů a rozpustilých roztleskávaček patří mezi nejvyšší elitu děti Strážců, druhé postavení zaujímají Ochránci, kteří jsou podřízeni jejich zákonům, a úplně na spodní hraně hierarchie se krčí ti normální, kteří nemají o existenci nadpřirozených věcí a původu svých spolužáků sebemenší tušení. Jen prostě vědí, že je lepší se jim vyhýbat a klidit se jim z cesty. Člověk chvilkami musel nad jejich úzkostlivým straněním se a strachem
zvedat obočí.

Teď se dostáváme k tomu hlavnímu bodu. Calla totiž jednou při své obvyklé hlídce dá obyčejnému smrtelníkovi, napadenému grizzlym, napít své léčivé krve, čímž poruší přísná pravidla. Vzpomínám si, jak jsem byla při čtení prvních stránek překvapená. Knihy totiž většinou začínají něčím obyčejným, popřípadě seznamovacím nebo vysvětlujícím, a zkrátka se toho moc v těchto pasážích neděje, avšak tady vás autorka prostě hodila hned přímo do boje. Doslova.
Pak  se situace začíná přiostrovat v okamžiku, když se Pan Podrápaný/Krásný/Záhadný objeví v Callině škole jako její nový spolužák Shay. A jak jinak, oba se do sebe zakoukají. Jenže...není jediným chlapcem, který by mohl poplést Calle hlavu. Je tady ještě Ren, alfa samec konkureční smečky, jemuž je už od dětsví zaslíbena, aby se mohli společně stát vůdci nové smečky. Ano, máme tu další knihu s milostným trojúhelníkem.
Ačkoliv je děj protkaný převážně romantickými a hodně hodně žhavými momenty (je možné, že to tak přišlo jen mně), poslední kapitoly a sám závěr předčil všechna má očekávání, takže jsem v tu ránu zapomněla na chvíle, kdy jsem měla chuť některé věty vymazat a odstavce jednoduše přeskočit.


POSTAVY

Moc se mi líbila pevná pouta smeček, loajálnost a respekt, kterou k sobě navzájem chovaly. Postav se tu vyskytovalo požehnaně, ale málokterým byl věnován větší prostor, protože v samém středu dění bylo naše zamilované trio alias Calla, Shay a Ren.
Calla na mě působila strašně rozporuplným dojmem. Chvilkami mi připadalo, že kdyby nebylo její vlčího já, zase taková silná vůdčí osobnost by nebyla. Jo, jasně, je to holka v puberťáckých letech a mlátí s ní hormony, ale prostě mi nepřišlo normální, aby se na jedné stránce jakž takž držela, aby se roztouženě nevrhla na Rena a později zase nevzdychala nad pěknou tvářičkou a vábící vůní Shaye, u kterého si pro změnu zoufá nad svým těžkým osudem Renovy budoucí družky. Přestože je hodně cítit chemie mezi Renem a Callou, jejichž vztah je zcela jistě postaven na vzájemné náklonnosti, čtenář jakoby tuší, koho si "za toho pravého" vybrala autorka. Při tom mě osobně Shay nijak neoslovil. Uznávám sice milé a sečtělé kluky, ale tenhle si mě prostě nezískal, spíš mi naopak těmi svými poslouchej-své-srdce proslovy a rádoby rebelantským a proti autoritám bouřícím se přístupem brnkal na nervy. Vždyť to občas vypadalo, jako by se chudáka vlčí holku snažil svést na zcestí a ponoukal ji schválně k zakázaným věcem. Navíc jsem prostě nedokázala překousnout ten jeho nedostatek pochopení Callina postoje, ať už ji miloval sebevíc. Ren taky nebyl svatoušek, ale přiznejme si to, pro většinu chlapů je celibát nepředstavitelná věc. Mnoho lidí ho odsuzuje pro jeho přehnanou sebevědomost, výbušnou povahu a eh...úspěchy u většiny dívčích srdcí ve městě, což ani nehodlám vyvracet, ale i přes to je znát, jak moc mu na Calle záleží. Takže já jsem rozhodně TEAM REN. Milovala jsem scény s ním, líbí se mi ta jeho živočišná stránka, která se projevuje i v jeho lidské podobě (nemyslela jsem si, že by mi mohlo vrčení přpadat někdy sexy:D), přitažlivá mužnost a na druhou stranu ta jeho citlivá a Callu milující tvář.


OSTATNÍ

Nemůžu se nezmínit o té přenádherné obálce, kterou, díky bohu, se české nakladateství rozhodlo ponechat v její původní originální podobě. Nikdy jsem nebyla moc fanouškem coverů, kde byli vyobrazeni hlavní hrdinové (právě teď mi na mysli vytanuly ty šílené přebaly harlekýnek:/), protože to poněkud brzdilo lidskou představivost, avšak v poslední době jsme se načapala při tom, že se mi začínají některé opravdu zamlouvat, hlavně ty zahraniční. A tahle je prostě bezchybná a jsem ráda, že se jí má knihovnička může chlubit:D
Co bych chtěla dále pochválit je autorčin výběr zvláštních, ale krásných, jmen. Bylo příjemné se pro jednou nesetkat s žádnými příliš typickými jmény. Naopak, co bych považovala za nedostatky, je dojem, že byly některé pasáže příliš hr hr a víceméně tak trochu odbyté (viz. část Calla-Shay-přeměna-Haldis) a některé takové podivné věci (viz. nejprve naprosto dokonalý čich vlků a poté zase nějaká...čmuchací apatie?!)


KONEČNÝ VERDIKT

Pokud bych knihu měla hodnotit body, získala by ode mě takové...lepší 3,5 - 4 body z pěti, a to převážně za Rena a grandiózní konec, který mě nechal pořádně napnutou na další díl. Je to skutečně kniha nacpaná žhavými chvilkami k prasknutí, která utíká celkem svižně a pokud máte rádi milostné trojúhelníky, vlky a obecně nadpřirozeno, měli byste nad touto knihou začít pořádně zauvažovat. I přes některé nesrovnalosti jsem si četbu užila a těšila se na to, co se bude dít dál a rozhodně si nenechám ujít pokračování - Wolfsbane.
Uhm...mohl by mi někdo pro příště připomenout, že bych se měla krotit a snažit se psát kratší recenze? Protože tahle moje výřečnost už opravu hraničí s normálností:D
P.S. Ha, víte co mi připomněl ten způsob, jakým se ve Smečce proměňovali z člověka na vlka a zase zpátky? Profesorku McGonagallovou z Harryho Pottera:D Ale to už je jen můj jakýsi osobní poznatek.

Pokrýval ho pach strachu, který dráždil mé dravčí instinkty, pod tím ale bylo něco víc - vůně jara, pučících listů a hlíny při jarním tání. Vůně plná naděje, možností, jemná a lákavá.Přiblížila jsem se k němu o další krok. Uvědomovala jsem si, k čemu se chystám. Znamenalo to druhé a mnohem závažnější porušení zákonů Strážců.
on pátek 25. března 2011

Tentokrát jsem se zapojila do páteční meme, hostované Syki.


CASSANDRA CLARE: MĚSTO Z KOSTÍ
(NÁSTROJE SMRTI #2)

Cítila tíhu vlhkého oblečení, které ji studeně píchalo na kůži, ještě chladnější vzduch v jeskyni přesycený sladkou vůní a dotek Jaceových rukou na svých ramenou. Jedině jeho ruce ji hřály. A pak ji políbil.
Cítila, jak se jeho rty otřely o její, zprvu lehce, a její ústa se pod tím tlakem automaticky rozevřela. Její tělo se téměř proti její vůli stalo vláčným a poddajným a ona zvedla ruce a ovinula mu je kolem krku, jako když se slunečnice otáčí za sluncem. Jeho paže ji objaly, ruce se mu zapletly do jejích vlasů a jeho polibek už najednou nebyl něžný, ale vášnivý. To všechno se stalo v jediné chvíli, jako když vzplane sirka. 

•••

Jace&Clary. Clary&Jace. Momentálně pro mě jedna z nejvýraznějších knižních dvojic, se kterými jsem se letos setkala. O to víc mě žere, že...ale ne, nebudu tu nic vyzrazovat. Jsem teď asi v polovině knížky, ale kvůli RC, které mi přišly, musím její čtení přesunout na později, takže jsem docela dost zvědavá, s jakým koncem přijde Cassandra tentokrát.
on čtvrtek 24. března 2011

Bude to téměř týden, co jsem na blogspotu začala, a neustále nacházím nové a nové věci. Zkrátka člověk se vždycky má co učit. Naštěstí se pořád držím a pravdou je, že mě to začíná čím dál víc bavit, a není chvilky, kdy bych nepřemýšlela nad tím, do čeho se pustím příště, ať už se jedná o recenze, články, nastavení, samotné knihy...Zdokonalovat se dá všelicos, takže se víceméně snažím BookAddiction nasměrovat  tou správnou cestou:D
Teď bych se ale už měla zmínit o tom, co by se tu brzy, pokud půjde vše dobře a podle plánů (kterých mám občas problém se držet, což je přeci ale jen zanedbatelná maličkost:D), mělo/mohlo objevit.

V první řadě půjde nejspíše o změnu vzhledu, který je sice pěkný, ale po většině stránek mi moc nevyhovuje a prostě si jede to svoje, nehledě na to, že bych tu pánem měla být vlastně já. Takže mi prosím odpusťte jakékoliv chyby, které se tu vyskytnou, pokusím se dát to do pořádku co nejdřív. To mě dostává také k úpravě a aktualizaci.
Jak jsem se již jednou zmínila, existuje tu spousta knižních blogů, kde se jejich autoři věnují své milované činnosti, o kterou se chtějí podělit i s ostatními formou svých příspěvků, což v poslední době největší zábavu zajišťuje mně, protože mě strašně baví brouzdat sem a tam, z jednoho infocentra knih do druhého. Tudíž to bude pro boční menu docela nálož je všechny unést.

Předpokládám, že většina z vás už ví o novince Knižního klubu. Jedná se o rozesílání tzv. "reading copies", nebo-li předběžné, pracovní výtisky knih, které jsou recenzentům poskytovány před jejich vydáním. Patřím mezi ty, kteří si o ně do nakladatelství napsali, a protože jsem člověk opožděný a dozvěděla jsem se o této nabídce později, utekl mi Leviatan od Scotta Westerfelda před nosem. Na co se ale můžete těšit, tedy spíše co můžete očekávat a být na to zvědaví, jsou mé začátečnické recenze na Smečku od (A. Cremer) a Nádherné bytosti (K. Garcia & M. Stohl). Knížky mi přišly v ten nejméně vhodný čas a to tento týden, který je nabitý testy a zkoušením, takže trochu flákám své školní povinnosti a přípravu a omezuju spánek:D Pustila jsem se do Smečky a snad ji do zítřka dočtu a vrhnu se na tu další knihu. Jo a měla by přibýt ještě normální recenze na Město z kostí, první díl ze série Nástrojů smrti od Cassandry Clare, protože mám momentálně také rozečtenou dvojku, tak abych tu měla všechna městečka pohromadě:D Ale to už mluvím zase moc dopředu.

Oh, víte, co se mi taky líbí? Memes. Různé blogy jich pořádají hodně a záleží jen na vás, které si vyberete. A jelikož se můj blog točí okolo knih, je snad jasné, že zrovna já mám na mysli ty, které se týkají právě jich. Jedny představují nové knihy, jiné vyzdvihují postavy, ty další zase poskytují čtenáři malé knižní ochutnávky, atd. atd. Zkrátka možností je hafo. Některé, kterých se hodlám zúčastnit, mám už vytipované, takže není třeba se bát, že by to tu mohlo zet prázdnotou. Avšak je tu ještě jedna věc, kterou si pro vás chystám a to, že mám v plánu přispět i já svou vlastní meme. Chce to sice jen doladit některé detaily, ale pokud bude příznivo a bez přeháněk, mohlo by k odhalení dojít už zítra. Prozatím mohu jen prozradit, že by se mělo jednat o páteční týdenní meme a její předběžný název zní: Afternoon Tea For 2. Nechte si to zatím pomalu uležet v hlavě, podrobnosti se dozvíte později a pokud možno se budu těšit na vaši účast:)

Teď bych se měla jít pro změnu soustředit na matiku, ačkoliv mě to šíleně láká ven na nějakou procházku s knihou v ruce. Miluju jaro a mé tělo po té dlouhé zimě vyloženě kříčelo po nějakém náznaku teplých slunečních paprsků. Už mluvím zase mimo mísu, už aby byl pátek.
on středa 23. března 2011


Dnes jsem se rozhodla zúčastnit se týdenní meme s názvem Waiting on Wednesday, které pořádá Breaking the Spine. Cílem je vybrat si knížku, kterou by si člověk v budoucnu moc rád přečetl.
Můj výběr knihy na tuto středu:

ODSTÍNY ŽIVOTA
- LUCIE ADAMOVÁ -

Alexandrina Avitalová se za svého života nijak nelišila od svých vrstevníků. Když je v den svých devatenáctých narozenin chladnokrevně zavražděna, nikdo proto nemůže tušit, že smrt se pro ni stane jenom začátkem nové cesty. Tři roky poté, co byla pohřbena a oplakána svojí rodinou a přáteli, se Alex probouzí znovu k životu, aby byla uvedena do světa plného magie a ďábelských stvořeních. Do světa, kde si nikdy nemůžete být jistí, na které straně vlastně stojíte. Alex je nucena zapomenout na svůj předchozí život a zaujmout pozici neohrožené bojovnice se vším temným a nelidským. Podle dávného Proroctví je totiž právě ona jedinou vyvolenou, Spasitelkou, která dokáže rozhodnout odvěkou bitvu mezi dobrem a zlem. Když se po dlouhém odmítání podvolí nátlaku a přijme svůj osud, rozhodne se upustit od postavení vyvrhele ve společnosti a začlenit se do skupiny lovců démonů, kteří jí mohou pomoci v honbě za jejím cílem. Musí si ovšem dávat bedlivý pozor, aby jim pravda o její totožnosti zůstala neodhalená. Postupem času ale zjišťuje, že není jediná, kdo skrývá temné tajemství a koho jeho minulost stále neúnavně pronásleduje…
• • •

No, co více bych k tomu měla dodávat? Neuvěřitelně se na toto dílo mladé české autorky, docela známé v internetových vodách, těším. Nalákal mě především první cover knihy (momentálně ještě nebyla oficiálně potvrzena finální podoba obálky), který si mě získal svou zajímavou jednoduchostí a krásou, potom samotná anotace, která je více než poutavá, a všechny dosud zveřejněné recenze, které slibují jen ten nejlepší zážitek. Obzvláště mé pozornosti neunikla slova Syki "...je to taková kombinace Buffy, Vampýrské akademie, Nástrojů smrti a Supernaturalu..." - věci přesně podle mého gusta.
Kniha by měla vyjít v průběhu dubna, takže si ji prostě musím k narozeninám koupit, o tom už teď není pochyb:D
on neděle 20. března 2011

Autor: J. D. Robb; Susan Krinard; Maggie Shayne; Laurell K. Hamilton
Originální název: Out of This World
Tagy: paranormální, romantické, povídky

• Anotace:
Láska má univerzální tvář. Jen málokdy je to tak zřejmé jako v těchto zvláštních příbězích od čtyř v současné době nejprodávanějších autorek. Ať už se jedná o policistku z roku 2050, která prochází prubířským kamenem lásky, nebo o žhnoucí vizi neobvyklého milostného trojúhelníku. O mimozemskou touhu po lidském doteku či zoufalou snahu čarodějnice získat lásku jednoho muže. Tato paranormální milostná dobrodružství vás přenesou do časů a míst, kde jste ještě nikdy nebyli.




J. D. Robb: Epizoda se smrtí (Interlude in Death)
Poručík Eva Dallasová je na jedné mimoplanetární policejní konferenci nucena riskovat, že nestihne splnit všechny své povinnosti, aby dostala zákeřného expolicistu - a zachránila muže, kterého miluje...

Susan Krinard: Příbuzný (Kinsman)
Při vesmírném pátrání po nezvěstné lodi se dva telepati ocitnou jeden v druhém - myslí, tělem i duší... Jen tak se jim podaří vyváznout z nebezpečí a osvobodit za zajetí člena královské rodiny i s jeho posádkou.

Maggie Shayne: Nesmrtelnost (Immortality)
Na jistém ostrově v Karibském moři zachraňuje muž tonoucí ženu, několik století žijící čarodějnici, kdysi sumerskou královnu Puabi, s níž touží sdílet svůj život - a svou poslední naději...

Laurell K. Hamilton: Kouzla milují žár mého těla (Magic Like Heat Across My Skin)
Uběhlo šest měsíců od doby, kdy lovkyně upírů Anita Blakeová viděla dva muže svého života naposledy, nyní se prostřednictvím únosu a za velice nezvyklých okolností - blíž než kdy předtím - setkávají žena, upír a vlkodlak, aby spojili své síly...

Ukázky:

- EPIZODA SE SMRTÍ
 Eva, z vína a z jeho nálady sentimentální, ho loktem láskyplně rýpla do žeber. "Nabeton! Můžeme je najít a vymlátit z nich mozky! Víš, zakončit tak naši večerní zábavu."
 Roarke jí položil ruku na záda a natočil se k jednomu ze svých hlídačů, který mu přišel cosi pošeptat. Při poslouchání přikyvoval a humor se mu rychle vytrácel z obličeje.
 "Někdo vás už předběhl," prohlásil potom. "To, co zbylo z těla, máme na schodech mezi osmnáctým a devatenáctým poschodím."

- PŘÍBUZNÝ
 Stál na samém pokraji jakési nové galaxie, kde milion žhnoucích hvězd čeká na objevení, kde dřímala miliarda světů, nedotčená člověkem ani shaaurem. Mohl se natáhnout a sáhnout si na ně. Všechno bylo na dosah ruky.
 Ty hvězdy tancovaly kolem něho, otáčejíce se rychleji a rychleji. Jedna z nich naplnila jeho zrakové smysly a stala se tak živou jako lidská duše. Téa.

- NESMRTELNOST
 "Moc jsi ji miloval."
 "Ne," řekl. "Měl jsem ji milovat. Ale nemiloval. A ona kvůli tomu zemřela." 
 Zamračila se a naklonila hlavu na stranu. "Ona je ten důvod, proč jsi tady a skrýváš se před světem? Protože jsi ji nemohl milovat a nemiloval? Jak by to mohlo někoho zabít?"

- KOUZLA MILUJÍ ŽÁR MÉHO TĚLA
 Přikývla jsem, ale měla jsem k tomu poznámku: "Jestli bude mým lidem ublíženo kvůli tomu, že nemám zbraň, udělám z toho váš problém."
 "Ma petite," pronesl Jean-Claude varovným hlasem.
 Zavrtěla jsem hlavou. "Já vím, já vím. Jsou jako Švýcarsko. Neutrální. Jen si myslím, že být neutrální je jenom jeden ze způsobů, jak zachránit svou vlastní prdel na úkor někoho jiného."

Můj názor:

Říkala jsem si, že by sbírka paranormálních povídek, mezi nimiž je zařazená jedna o Anitě Blake, mohla být skutečně zajímavé čtení. A víceméně to tak i bylo, jen Anita, kvůli které mě z větší části knížka zaujala, mě trochu zklamala. Ale vezměme to nejdříve po pořadě.

Povídka od Nory Roberts, kterou napsala pod pseudonymem J. D. Robb, o Evě Dallasové mě neskutečně bavila. Eva je drsná holka, vlastně žena, která si s ničím nebere žádné servítky, říká přesně to, co si myslí a je prostě svá. Mám strašně ráda takovéto silné hrdinky se svým vlastním názorem. Občas používala krapet silnější slovník, než by bylo zdrávo, ale holt práce mezi chlapy dělá svoje. Detektivní zápletka byla vymyšlená přesně tak, aby to stačilo na vyplnění obsahu krátké povídky, dokázala vzbudit zvědavost a zájem, které se čtenáře držely až do posledních stránek.
Příběh je jakousi vsuvkou, doplňkem samotné série o Evě Dallasové, takže zájemci se mohou poté pustit do těch čtyřiceti dílů, které zatím vyšly v zahraničí (v ČR si počtem nejsem jistá).

Co se týče příběhu o dvou telepatech ve vesmíru, byla jsem zpočátku skeptická. Sci-fi jsem nikdy moc nečetla. No, zřejmě to budu muset přehodnotit, protože tohle si mě získalo. Při čtení prvních odstavců jsem byla nesoustředěná, takže to postavení Příbuzných a různé ty funkce šly trochu mimo mě, ale poté už to šlo jako po másle. Susan Krinard vytvořila svůj alternativní svět, kde lidé nejsou jedinými známými obyvateli vesmíru, mezihvězdný obchod je normálka a telepati všeobecně nepatří mezi moc velké oblíbence. Nebylo to složité, dlouho se to netáhlo, bylo to pro mě něco nového. Zdařilá povídka, proto ji řadím mezi ty lepší ve sbírce.

Jako další přichází sumerská královna Puabi od Maggie Shayne. Nebylo to vyloženě špatné, jen mi to přišlo chvilkami...divné. Obzvlášť ten závěr, který sice byl překvapující, ale celkově přitažený za vlasy. Je mi také jasné, že je těžké vyhnout se klišé, ale tady mi to svým způsobem nebylo moc po chuti. Puabi je jistojistě zajímavá postava - tvrdohlavá, silná, hrdá, vzdorná, ale zkrátka mi byli spolu s Mathewem docela putna, na druhou stranu však musím brát v úvahu fakt, že je to povídka. Ale stejně.

A na závěr tu máme samotnou lovkyni upírů, Popravčí, chcete-li, slečnu Anitu Blake, známou většině fanoušků knih o nadpřirozenu. Je mi líto, že to musím říct, ale pro mě osobně byl příběh Laurell K. Hamilton nejslabším článkem, a to hned ze dvou důvodů:
1) Bylo to krátké. Nemyslím tím stránkově - počtem stránek na tom byla Anita stejně jako ostatní. Narážím na to, že sám námět nebyl podle mě vhodný pro povídku, protože nám vlastně kromě toho, že se zde Anita magicky spojila se svými ex, vlkodlakem a upírem, skoro nic neřekl. Jo jasně, jako pozadí tu máme levhartodlaky a hyenodlaky, kteří však skutečně dělali jen to křoví.
2) Povídka je zasazená mezi pozdější díly, které jsem sice nečetla, ale stačily mi reakce některých čtenářů, kteří se téměř shodují na tom, že Anita oproti prvním dílům vyměkla. A tady, jak jsem četla stránku za stránkou, jsem opravdu jen koukala a čekala. Sice se tam místy mihne náznak té její ironie a sarkasmu, kterými nikdy nešetřila, ale je to vážně jen poskrovnu.

Když to shrnu, tak tím, že si sbírku přečtete, nic neztratíte, ale ani vám to nic nedá. Brala bych to jen jako  nadpřirozenou oddechovku, něco na ukrácení času mezi dvě knihami. A málem bych zapomněla: kontroverznější lidé, by se knížce měli radši vyhnout, pokud se nechtějí červenat delší dobu, protože slovo žár, jak hlásá titulek, je v tomto případě na místě. Hodně velký žár.
on sobota 19. března 2011

Takže především bych vás takhle na začátku chtěla přivítat na BookAddiction,
na mém prvním blogspotovém, výhradně knižním, blogu:)

 Nabízí se hned otázka, proč to vlastně dělám... Řekněme, že mi jen osobní blog nestačí. Poslední dobou trávím čím dál více času na stránkách a blozích, které se zaměřují hlavně na knihy, což mě vlastně dovedlo k myšlenkám vytvořit si svůj vlastní. A tak tu jsem, odhodlaná a připravená pustit se do toho:D
 Jelikož jsem doposud neobývala jiné prostory, než jsou ty na blog.cz, a mé knižní hnízdečko je teprve v samých začátcích, ráda bych se omluvila za případné nesrovnalosti a nedostatky.
annejude;)


edit: Za technickou pomoc děkuju Syki, která mi trpělivě a ochotně zodpověděla všechny mé dotazy:D