• Autor: Richelle Mead
• Originální název: Frostbite (Vampire Academy #2)
• Tagy: YA, fantasy, upíři, dhampýři
• Anotace:
Rose Hathawayová se topí v problémech. Její úžasný učitel Dimitrij jako by ji přehlížel, Mason ji naopak zavaluje milostnými návrhy, které ona nechce přijmout, a navíc na akademii zaútočili smrtonosní Strigojové! Škola je plná strážců, přijíždí dokonce i Rosina matka Janine. Nic z toho však nestačí, a tak se studenti i profesoři vydávají na vánoční prázdniny do Idaha, kde snad budou v bezpečí. V luxusním horském středisku mají všechno, na co si vzpomenou. Chybí jen to nejdůležitější jistota, že je Strigojové nenajdou a nezničí. Tři studenti se proto vydávají zpět do akademie, aby se Strigoji svedli konečný a vítězný souboj. Když se to dozví Rose, vyrazí za nimi, aby jim pomohla. Nemá ale nejmenší tušení, že se ocitla v takovém nebezpečí, jaké si do té doby ani neuměla představit. A jediným jejím ochráncem je Christian...
• Ukázka:
Adrian se rozesmál takovým způsobem, že mi z toho naskočila husí kůže. "Mladé dívky? Mladé dívky? Jistě. Jsou mladé a zároveň staré. Sotva v životě stihly něco zažít, a přitom toho viděly až příliš. Jedna je poznamenaná životem a druhá smrtí… A vy si děláte starosti o ně? Dělejte si starosti o sebe, dhampýre. O sebe a taky o mě. To my jsme mladí."
• Můj názor:
V den, kdy má Rose podstoupit důležitou zkoušku pro budoucí strážce, najde spolu s Dimitrijem mrtvé členy jedné z královských rodin, které za pomoci lidí brutálně zavraždili krvelační Strigojové. Všichni studenti Akademie sv. Vladimíra se tak se svými blízkými a strážci vydávají do zimního střediska. K Rosině překvapení se zde objeví i její matka Janine, s kterou nemá moc dobré vztahy, pokud vůbec nějaké.
Jenže ztracená matka není to jediné, co Rose trápí. Její neuvěřitelně přitažlivý učitel Dimitrij, jehož má plnou hlavu a který její city dokonce opětoval, se pevně rozhodl udržet jejich vztah pouze na profesionální úrovni, tedy na vztahu učitele a studentky. Navíc se mu naskytla možnost stát se strážcem jeho staré známé Tašy, která je shodou okolností tetou Christiana Ozery. Ten, jak se zdá, činí Lissu skutečně šťastnou, což Rose nejlepší kamarádce přeje, ale občas ji píchne u srdce osten žárlivosti, protože spolu dívky netráví už tolik času.
Svět Morojů je ještě ke všemu otřesen stále častějšími útoky Strigojů a když jednou dojde i k proniknutí do střediska, neváhají tři studenti a Rosini známí sedět jen tak se založenýma rukama a jdou si pro svou odplatu přímo do doupěte Strigojů. Rose s Christianem je musí zastavit dřív, než se z nich všech stihne stát dobrovolná svačinka..
Urputně jsem si přála, aby bylo druhé pokračování stejně tak dobré, jako bylo to první. A naštěstí jsem se dočkala možná i něčeho víc. Objevují se zde nové postavy, o starých se dozvídáme víc, nechybí dávka těch milostných vztahů, bez nichž by už YA nebylo tím pravým ořechovým, více násilí a drsnějších akcí vůbec...
Jedním z nováčků je matka Rose, o níž padly nějaké ty zmínky už v prvním díle. Janine Hathawayová, jakožto jedna z nejuznávanějších strážkyň, totiž zasvětila celý svůj život boji se Strigoji, čímž značně utrpěla mateřská láska a výchova jediného dítěte, což Rose nikdy matce neodpustila a dává jí to taky pěkně sežrat.
S cigaretou v ruce a v lehkém alkoholickém odéru se zde zjevil Adrian Ivaškov, královský Moroj z velice urozené rodiny. Jeho zájem o Rose je znát už od začátku a ačkoliv jsem naprosto věrná Dimkovi, tenhle chlapec si mě zatím dokázal získat. Líbí se mi ta jeho drzost, přímočarost, sebevědomé chování - dalo by se říct, že ta jeho prevítská stránka neunikla mému radaru:D
Rose působí trochu rozumněji, nejedná už vždycky tak impulzivně - rozhodně ji nové zkušenosti zocelily. Přijímá svou roli strážce, takže v případě ohrožení Morojů se snaží mít na vědomí hlavně jejich bezpečí. Oceňuju, že ať už je Rose jakkoliv drsná nebo tak, neztratila gen strachu. Stále tam uvnitř ní je a neváhá vystrčit růžky. Proto se mi líbil samotný závěr knihy. Správná atmosféra, napětí se dalo krájet a já měla sto chutí popadnou jeden z těch mečů a mlátit ty hajzly s Rose hlava nehlava.
Co se týče Dimitrije, bylo mi Rose líto. Oba cítili, že je to k sobě táhne, ale navzdory tomu Rose respektovala jeho přání, ať už ji to trýznilo sebevíc. Byla jsem vděčná za každičký jejich moment. Ještě víc líto mi bylo ale Masona - ten kluk byl jak neposedné štěně, hrozně moc mu na Rose záleželo, no a jak to s tím chudákem dopadlo?
No a Lissa... Já vám nevím. Sice je jednou z nejdůležitějších postav, ale já ji stále nedokážu nějak vnímat nebo si vůbec uvědomovat její přítomnost. A to ani po dvou dílech. Ve vztahu Rose-Lissa je jasné, která z nich bude ta dominantnější a průbojná a která zase naopak taková ta "správňačka", milost a skromnost sama. Pořád se s ní nedokážu sžít nebo zaujmout nějaký postoj - mít ji ráda či ne? Asi si budu muset počkat. Zatím z jejích nejvýraznějších plusů je Christian - jeho popichování a nelibost, kterou vůči sobě s Rose chovají jsou prostě skvělé:D
Richelle Mead si mě získala na svou stranu a já můžu teď jít znepříjemňovat život tomu ubožákovi, po němž mám třetí knihu rezervovanou, aby si se čtením pospíšil:D
0 komentářů :
Okomentovat