“At some point, you just pull off the Band-Aid, and it hurts, but then it's over and you're relieved.”
- Looking for Alaska by John Green -

Trio měsíců - září, říjen, listopad 2011

on pátek 30. prosince 2011
Jak jsme říkala, snažím se dělat si tu pořádek a uvědomila jsme si, že jsem za poslední měsíce úplně zapomněla na tuhle rubriku. Pro tentokrát podzim smrsknu do jednoho článku a omezím svůj býběr na jednu knihu na měsíc, ale nadcházející příspěvky by měla být tak, jako předtím:)

THE BODY FINDER (#1)
(K. Derting)


Takhle se to s těmi věcmi mělo. Takhle k ní ty pocity přicházely. Byly nepopsatelné, přesto jí dávaly dokonalý smysl. A když ji zavolaly, cítila povinnost jim odpovědět.Byla nyní blízko, tak blízko, že mohla slyšet ten hlas.Tohle ta ozvěna byla - hlas. Jediný a osamělý, hledající někoho, kohokoli, kdo by mu odpověděl.Ten někdo byla Violet..

Nečekaně dobré a naprosto skvělé počtení, do kterého jsem se pustila po hodnocení holek na GR. Námět nepatří mezi nejoriginálnější, ve skutečnosti je podobný dnešnímu trendu paranormálních YA knih, ale zkrátka jsem nedokázala odolat a těch pět hvězdiček tomu nasázela s celkem klidným svědomím. Skvělé postavy, slušná detektivní zápletka a rychle utíkající děj prošpikovaný těmi k nejvíc zulíbání momenty.

COVER

Určitě jste stihli zaznamenat, že jsem strašlivej cover-fil a obálko-holik. A jakožto takový milovník krásných přebalů, nesmí v mé sbírce obdivovaných chybět tenhle kousek. Dominantní modrý květ člověka chtě nechtě očaruje.









POSTAVA: Jay Heaton

"Dělal jsem si tolik starostí kvůli tomu, že tě budou pronásledovat divní chlápci, že jsem zapomněl, jak nebezpečné mohou být královny plesu."
Jeden z mých letos objevených book crush:) Nejlepší přítel, milý, vtipný, hodný, starostlivý a k tomu všemu děsně hot - to nejlepší v jednom balení. Kdo by něco takového nechtěl, no řekněte? 


PÁR: Violet&Jay
"Nedokážu si představit svůj život bez tebe," řekl, něžně líbající ji na čelo a jeho teplý dech čechrající její obočí. Na okamžik se zamyšleně odmlčel, než opět promluvil. "Miluju tě, Violet. Víc než bych si kdy dokázal představit. A nechci tě ztratit... Nemůžu tě ztratit."
Vi a Jay spolu tvoří naprosto dokonalou a roztomilou dvojku. Člověk se třese na to, kdy oba konečně kápnou božskou a dají to dohromady, přičemž bez muknutí hltá každý jejich moment a nedokáže se jich prostě nabažit. Jsou jako dvě štěnátka, na něž se nemůžete vynadívat a na tváři máte takový ten přihlouplý úsměv.

MOMENTY:
Natáhl se a chytil její ruku do své. Nedbale propletl své prsty s jejími.Violet se o něho přela a klid se konečně dostavil a pokojně se v ní usadil. A pak ji políbil. Něžně, Jemně. Ne na rty, jak jsi předtím tolikrát představovala, ale na čelo.
To gesto bylo sladké a trochu přivlastňující. Violet doufala, že by to možná mohl být začátek.
Tak je vám zřejmě jasné, že ty nejhezčí chvíle patřily právě této dvojici. Stejně jako jejich romantické scény jsou nádherné i ty, kdy dochází pouze k letmým náznakům, roztomilému pošťuchování nebo obyčejnému klábosení mezi nejlepšími kamarády. Co se mi také zamlouvalo, tak to byly pasáže s kamarádkami Violet, které byly správně střelené jako ty moje:D

THE DUFF - DESIGNATED UGLY FAT FRIEND
(K. Keplinger)



Protože byla jako já. Prostě jako každý jiný člověk. To bylo něco, co jsme měli všichni společné. Všichni jsme byli děvky, mrchy, pruďasové nebo Duff. Já byla Duff. A to bylo dobře.

Abych řekla pravdu, tak The DUFF splnila, možná dokonce i předčila, má očekávání. K její četbě mě vyhecovaly recenze u Syki a Minnie a než jsme se tak nějak nadála, už jsem knihu držela v ruce. Je to prostý příběh ze světa teenagerů - z toho skutečného, kde hrdinové nechodí pro sprosté slovo příliš daleko a sex je nedílnou součástí studenstkého života. Cynismus a realný pohled, to jsou hlavní tahouni příběhu.

COVER

Trochu dívčí, potrefený a úsměvný. Tak bych popsala obal k této knize. Na nic si nehraje, je obyčejný, svým způsobem přidrzlý, přesně jako samotný obsah.












POSTAVA: Bianca Piper


"A holky milují kretény. To je taky důvod, proč si nedokážu najít holku. Jsem zatraceně příliš milej."
"Nebo příliš zarostlej," navrhla jsem. Vypila jsem svou poslední třešňovou colu a přistrčila k němu přes bar sklenici. "Ohol si ty Mojžíšovy vousy a možná se ti poštěstí. Ženský se totiž nechtějí líbat s kobercem, víš."
Skvělá hrdinka a vypravěčka, jejíž doprovod během čtení mě nedokázal nudit a trefné a ironické poznámky mě dostávaly do kolen. Bianca nepatří mezi tiché chudinky typu "mouchy-snězte-si-mě". Kdepak, je to pořádná holka od rány, která sebou nenechá jen tak někým zametat a říká přesně to, co jí slina přinese na jazyk.

PÁR: Bianca&Wesley
Wesleyho úšklebek se změnil ve skutečný úsměv. "Bože, chybělas mi." Sklonil se ke mně, aby mě políbil, ale zvednutím ruky jsem ho zastavila. "Co se děje?" zeptal se."Dneska večer se mi do kalhotek nedostaneš, debile."
Dost bylo přeslazených a ukňouraných romantických dvojic. Bianca a Wesley jsou všechno, jen ne tohle. Na první pohled odlišní, ale při bližším zkoumání vlastně lidé ze stejného těsta a se svými vlastními problémy v životě. Jejich pomalu budující se vztah překvapil oba dva, avšak nově objevená náklonnost z nich nedělá ideální pár. Mají své chyby a zůstávají sví a o tom je kouzlo jejich pouta. Že se zdá být reálné.

MOMENTY:
Dokonce ani neucouvl. S předstíranou zvědavostí přelétl po peru svýma šedýma očima a řekl: "Zajímavé. Takhle se vítáš se všemi kluky, které máš ráda?""Nemám tě ráda.""Znamená to tedy pak, že mě miluješ?"
Biančina nevraživost vůči Wesleymu, jeho status a pověst sukničkáře a jejich následné slovní potyčky jsou zdrojem nejedné komické scény. Ne nadarmo se říká, že co se škádlívá, to  se rádo mívá. Jen tady to dostává kapánek jiný rozměr.

KRVAVÝ SLIB (VAMPÝRSKÁ AKADEMIE #4)
(R. Mead)


Jistě jsem jako nějaká princezna začarovaná do věčného spánku. Každým dnem čekám, až se tenhle sen - ne, noční můra - skončí a já budu žít se svým princem šťastně až na věky.Ale žádný happyend se nekonal a ani v nejbližší budoucnosti zřejmě konat nebude.
Čtvrdý díl byl stejně jako jeho předchůdci dalším skvělým kouskem do dokonalého obrazu, jakým série Richelle Mead bezpochyby je. Akce, romantika, emoce, zvraty, žádnému fanouškovi paranormálních YA knih tu nemůže nic scházet a po dočtení si odnese jen další skvělý zážitek a nesmírnou chuť vrhnout se na pokračování.

COVER


Na rovinu se musím přiznat, že covery této série nemám moc v lásce. Vím, že na světě existují horší, ale zkrátka se s nimi nedokážu popasovat. Působí tak nějak nepřirozeně a já se nedokážu zbavit pocitu, že by si tyto knížky zasloužily i něco lepšího.









POSTAVA: Dimitrij Belikov
Dimitrij udělal krok vpřed. "Padej odtud. Jestli na ni vztáhneš ruku, zničím tě. Holýma rukama ti utrhnu hlavu a budu se dívat, jak se škvaří na sluníčku."
V mých očích zůstane Dimitrij navždy tím klidným, rozvážným a autoritativně působícím mužem. Dimitrij byl vždycky sexy, to ano, ale ta jeho špatná, zvrácená strigojí tvář by zatraceně stála za hřích. Dodává to jeho už tak nebezpečně vyhlížejícímu vzezření ten pořádný šmrnc.

PÁR: Rose&Dimitrij
Sklonil se ke mně a já jsem strnula. Stačilo by, abych se o centimetr nadzvedla hlavu a naše rty by se setkaly. "Vypadám jinak... Jsem silnější,ano, to je jiné. Lepší. Ale jinak jsem pořád stejný, Rozo. Moje podstata se nezměnila. Ani to spojení mezi námi se nezměnilo. Jenom to zatím ještě nevidíš."
"Změnilo se všechno."
Co vám budu povídat, Rose a Dimitrij s tím svým extra komplikovaným vztahem člověka nikdy nebudou nudit, ba naopak si je člověk oblibuje víc a víc a nedokáže jim přestat fandit, aby už konečně dosáhli toho svého šťastného konce. Do cesty se jim postavila další překážka a když vidím, jak se jí snaží překonat, krvácí mi z toho srdce.

MOMENTY:
Taky jsem si ji vzala a pověsila si ji na stejné rameno. Tahle byla o něco těžší, ale moje záda zatím neprotestovala.Když odešla potřetí a vrátila se s ohromnou krabicí, už mě to začalo štvát. "Co je to?" chtěla jsem vědět, když mi krabici předala. Byla těžká, jako by v ní byly cihly."Babička potřebuje, abys jí odnesla nějaké věci," oznámil mi Pavel."Jo," procedila jsem skrz zuby. "To jsem pochopila už před pětadvaceti kily."
Kromě obvyklých scén mezi Dimkou a Rose mě stále baví (a zřejmě navždy budou) Rosiny vtipné prupovídky a výstupy. Ta holka má skutečně odpověď na všechno. Co jsem si také užívala, tak to byly chvíle, když byl na scéně Adrian. No jo, holt začínám mít pro to pako slabost a jeho galatnní a ochranitelská stránka byla naprosto mňamozní.

0 komentářů :

Okomentovat