Recenze: Město z kostí (Nástroje smrti #1)

• Autor: Cassandra Clare

• Originální název: City of Bones (The Mortal Instruments #1)
• Tagy: YA, fantasy, lovci stínů, démoni, další nadpřirozené bytosti

• Anotace:
Když se patnáctiletá Clary Frayová vydá do newyorského klubu Pandemonium, vůbec netuší, že se stane svědkyní vraždy, kterou navíc spáchají tři teenageři se zvláštním tetováním na těle a podivnými zbraněmi v rukou. Mrtvé tělo pak jednoduše zmizí. Nejde jen tak zavolat policii, když jsou vrahové pro všechny ostatní neviditelní a na místě činu nezbyla ani kapka krve, která by napověděla, že tu zemřel člověk. A byl to vůbec člověk? Zde se Clary poprvé setká s Lovci stínů, bojovníky, kteří mají chránit svět před démony. Během čtyřiadvaceti hodin je Clary vtažena do jejich světa, její matka totiž zmizí a na samotnou Clary zaútočí démon. Proč by se ale démoni zajímali o obyčejné lidi, jako je Clary a její matka? A jak je možné, že má Clary najednou „vnitřní zrak“? To by rádi věděli i Lovci stínů…Zábavná, odvážná a neotřelá fantasy od Cassandry Clareové slibuje svým čtenářům strhující čtení, s nímž nebudou chtít přestat.

• Ukázka:

Démonovy prázdné oči se obrátily na ni. "Stala se nádobou mé zloby," řekl. "Otevřela bránu a já se jí zmocnil. Zemřela rychle." Jeho pohled se stočil k Poháru v její ruce. "Tobě to však slíbit nemohu."

Dalo se to do pohybu směrem k ní. Jace se tomu postavil do cesty s třpytícím se mečem v jedné ruce a andělským ostřím v druhé. Alek ho pozoroval, obličej zkřivený hrůzou.

"U Anděla," řekl Jace a změřil si démona od hlavy k patě. "Věděl jsem, že vyšší démoni mají být oškliví, ale nikdo mě nevaroval před tím příšerným puchem."

Abaddon rozevřel čelisti a zasyčel. V tlamě měl dvě řady rozeklaných zubů, ostrých jako skleněné střepy.

"Tím větrem a burácející temnotou si nejsem tak jistý," pokračoval Jace, "podle mě to zapáchá spíš jako skládka odpadu. Víš určitě, že nejsi ze Staten Islandu?"

• Můj názor:

Po deseti-dvaceti stránkách jsem věděla, že se do toho zamiluju. A taky že jo. Bála jsem se, že to postupně sklouzne do známých zajetých kolejí, ale strach byl zbytečný, protože Cassandra je mistryní v zápletkách, které pro jistotu zabalí ještě do několika vrstev a zamotá do spletitých uzlů. V samotném závěru jsem nestačila valit oči z důlků a zvedat spodní čelist ze země. Na rovinu...takhle mimo jsem už dlouho nebyla. Ale to už zase předbíhám.

Clary si jednoho normálního večera vyrazí s kamarádem Simonem do svého oblíbeného klubu Pandemonium jako každá jiná dívka svého věku. Jenže...ne každá uvidí na vlastní oči někoho zemřít. Cizí vinou. Nepřilepšuje tomu ani fakt, že partu podivínů, kteří se kolem sebe ohánějí ještě divnějšími zbraněmi, vidí jen ona a že se mrtvé tělo vypaří jak pára nad hrncem. Clary se tak seznamuje s Jacem, Alecem a Isabelou, kteří patří k Lovcům stínů. Ti se starají o to, aby nebyl chod našeho světa narušen démonyz jiných dimenzí. Sami žijí ve svém vlastním světě, jenž existuje vedle toho lidského už odjakživa a před zraky obyčejných lidí je skryt závojem iluzí. A tak začíná veledílo Cassandry Clare.

Hlavní postava Clary, díky bohu, není dokonalá, neví úplně všechno a rozhodně si nehraje na žádnou hrdinku, která by měla spasit svět, takže má dívčina hezky našlápnuto. To Jace Wayland si se svým sebevědomým postojem a s pohotovou odpovědí, které nechybí ten správný nádech sarkasmu, po ruce získal už spoustu srdcí. A netajím se tím, že i to moje. Oblíbila jsem si i extravagantního čaroděje Krasomila (pozn.: v originále Magnus Bane - nevím kam na ty překlady chodí), který je prostě kapitola sama o sobě. Jeho více než očividný zájem o Aleca a následná Alecova rozpačitost - tato dvojice mi přijde hrozně roztomilá a byla bych jedině ráada, kdyby jim byla věnována větší pozornost. Další postavy, jako např. sympatický Luke nebo vtipný kamarád Simon atd., by určitě stály i za větší zmínku, ale tolik prostoru tu zase nemám. Čtení bude i příležitostným čtenářům utíkat velice rychle a svěží styl psaní, který zaujme, je nenechá se nudit a dříve jak před koncem jim nedovol knihu odložit.

Jen s obálkou prvního dílu se nakladatelství pěkně seklo. Vyloženě tak...hnusnou věc jsem už teda dlouho neviděla. Nechci nijak urážet onoho výtvarníka, jen by se to "možná" hodilo k jiné knize. . Nenechte se za žádnou cenu od knihy odradit jejím zevnějškem a přečtěte si ji, pokud jste již tak neučinili, protože jak je na povrchu ošklivá, o to více je báječná, chytlavá, vtipná a originální uvnitř.

Naštěstí se vzpamatovali a neudělali tu samou chybu dvakrát, takže se pokračování může pyšnit svými nádhernými původními covery

Chystá se i její filmové zpracování, do jehož čela si lidi do role Jace nejčastěji dosazují Alexe Pettyfera (upřímně, též doufám v jeho souhlas), takže uvidíme jak se studio s tak úspěšnou sérií vypořádá.

•••

Předem se omlouvám za překlepy a chyby, ale včera jsem byla na oslavě osmnáctin 2 kamarádů a sedmnáctin 2 kamarádek, takže jsem ráda, že se mi podařilo toto sepsat. Na kontrolování už nemám sílu. Review je na mě celkem stručná, ale už je to pár týdnů zpátky, co jsem knihu četla, ale uvádím ji sem z toho důvodu, že mám rozečtenou dvojku, tak abych to tu měla celé.