Rok 2013 za dveřmi

Člověk se ani pořádně nerozkouká a místo toho, aby si konečně zvykl na tu 2012, už se zas může podivovat, jak se tam hodí nebo nehodí třináctka:)

Nebudu se příliš oddávat nostalgickým vzpomínkám, jaký to byl skvělý rok, protože pevně věřím, že řetězec epických událostí ještě rozhodně není u konce a překlene se pěkně i do toho dalšího roku, který pro mě bude prozatím snad tou největší výzvou.

Byl to pro mě vzrušující rok plný zážitků, nezapomenutelných okamžiků, dobrých i těch špatných, ale to k tomu zkrátka patří. Blogování, s nímž jsem si kvůli své časové tísni musela dát přestávku, mě ale neomrzelo. Naopak, všichni čtenáři, staří i noví, kteří mě v mé noře navštěvují nebo sem náhodou zabloudí, mě ohromně těší a zároveň ve mně vyvolávají výčitky svědomí, že je tak zanedbávám. Patří vám ohromné dík.

Chtěla bych vám popřát klasicky hodně zdraví, lásky, štěstí, úspěchů a splněných přání, protože těch není nikdy dost (a přeci jen si to slušnost vyžaduje:D), a samozřejmě od knihomola knihomolům: ať vás po celý rok 2013 doprovázejí jen ty nejlepší knihy, na něž budete jednou velmi rádi vzpomínat, ať nacházíte stálé nové a kouzelné příběhy, které vám okoření občas nudnou realitu, a hlavně ať vám i nadále dělá čtení takovou radost, jako doposud:) 

Recenze: Deník Bridget Jonesové (#1)

AUTOR: Helen Fielding
ORIGINÁLNÍ NÁZEV: The Bridget Jones's Diary (#1)
TAGY: humoristický román pro ženy, romantické, vtipné, ironie, deník

ANOTACE

V roce 1995 se na stránkách britského Independentu objevil deník svobodné třicátnice Bridget Jonesové, které dělají starosti hlavně vlastní váha, příjem kalorií, kariérní postup a "citové vydírání" ze strany mužského pohlaví. Nikdo tehdy netušil, kam to tento literární text dotáhne. Neuplynuly ani tři roky a z Deníku Bridget Jonesové se stala přímo kultovní kniha. Deník, jehož pisatelka bývá nazývána "Adrianem Molem v ženské podobě", vedl po několik měsíců žebříček nejprodávanějších titulů na britském knižním trhu a v roce 1997 získal prestižní cenu British Books Award za nejlepší knihu roku. Deník Bridget Jonesové nečekaným způsobem změnil život svobodných žen kolem třicítky, kterých jen v Británii žije více než milion, a k jeho obdivovatelům se dnes hrdě hlásí i někteří poslanci Dolní sněmovny, jejichž literární vkus se v posledních letech radikálně změnil.

UKÁZKA

 "Na devatenáctce! Uno, ona odbočila na devatenáctce! To sis prodloužila cestu aspoň o hodinu. Pojď, donesu ti něco k pití. Co tvůj milostný život?"

 Panebože. Copak ženatí nechápou, že na tohle se neptá? My je taky nebombardujeme otázkami typu: " Jak vám to klape doma? Ještě spolu spíte?" Každý ví, že chodit s někým ve třiceti už není žádná bezstarostná jízda, jako tomu bylo ve dvaadvaceti, a že zcela upřímně odpovíte spíš: "No včera se u mě můj ženatý milenec objevil v podvazcích a kouzelném bolerku z angorské vlny a oznámil mi, že je teplouš/ erotoman/ narkoman/ chronický dlužník, a zmlátil mě robertkem," než: "Super, díky."

• • •

(Bez spoilerů)

Po roce další Vánoce

Nikdy jsem nevěděla a zřejmě ani nikdy vědět nebudu, co do podobných článků psát, aniž bych se stále a pořád dokola neopakovala:)

Ačkoliv jsem letos nebyla nejpříkladnějším blogerem, jsem velmi ráda, že jste na mě nezanevřeli, chodíte sem nadále a občas, když už se tu něco objeví, zanecháte i milý komentář, v což člověk s takovou minimální aktivitou na blogu ani nedoufá. Skutečně to potěší a zahřeje na srdci, ať už to zní jakkoliv uhozeně:D

S tou největší vděčností, jaké může být někdo schopný, vám za všechno děkuju a přeju vám to nejkrásnější prožití vánočních svátku, ať už v okruhu rodiny nebo přátel, doma či na chatě, na lyžích nebo u televize, zkrátka a dobře, užijte si ty Vánoce po svém, protože post-apokalyptický Štědrý den nezažíváte každý den;)

Zimní dumání: Knižní zlozvyky

Co by to bylo za roční období bez knižního dumání, tentokrát tedy zimního, kterého se tak jako tradičně zhostila Syki? 

"Knižní zlozvyky"

Kdybychom tu měli probírat všechny mé 'mouchy', tak to vyjde na aspoň na tucet takových dumání, naštěstí jsou však tématem tohoto zamyšlení pouze ty knižní, kterých, jak zjistíte, zas tolik nemám:)

Jako první, na který ráda upozorňuje moje sestra, je ten, že při čtení knihy mezi prsty svírám pravou stránku jako bych ji chtěla za chvíli otočit. Jakkoliv to zní zvláštně, skutečně to nevědomky dělám. Ségra si kvůli tomu ze mě ráda dělá srandu, protože vždycky, když mě vidí, neodpustí si to svoje "neboj, nevypadá to, že by se někam chystala". Je to jeden z takových těch nenápadných zlozvyků (dá se tomu tak vůbec říkat?) jako je natáčení vlasů na prst nebo lehké mračení, když člověk nad něčím přemýšlí.

Zřejmě kostlivcem všech knihomolů je zřejmě ale přehnaná úzkostlivost co se týče jejich sbírky knih. Nikdy jsem netrpěla šílenou opatrností ani starostlivou péčí o ně a v podstatě jsem neměla problém půjčit jednu ze svých knih, když měl někdo zájem, ale znáte, jakmile vás jednou potká "pohroma", ihned se dostaví nedůvěra a paranoia. Proto jsem od té doby, co se mi vrátil první díl Hunger Games politý, a ještě ke všemu čímsi tmavým, jsem jak pes. Ne, ne, kdepak, už nikomu s nadšením nenabízím, že mu "ráda půjčím tu a tamtu knihu, protože je super a musí si ji přečíst". Rozhodně už nehodlám riskovat podobný debakl.

Dále se musím přiznat, že jsem typický... hromadič? Zkrátka si ráda nasyslím všemožně zajímavé knihy s tím, že je musím mít, ale k jejich přečtení se třeba dostanu až za několik měsíců. Důkazem může být moje knihovnička v níž jsem tak čtvrtinu knih ještě nečetla. Uvědomuju si to, ale stejně si pořizuju další. Nevím, asi mě uklidňuje ta jistota, že až budu mít neskutečnou chuť se do nějaké té knihy pustit, bude tam stále po ruce a čekat na mě připravená:D

A poslední, o nic méně významná, je taková moje úchylka očichávat knihy. Dělám to jak u nových i starých knih, protože papír každé z nich má specifickou vůni. Nejsem žádný fetišista nebo tak, ale bez mučení můžu říct, že ráda vnímám vůně jednotlivých knih. Zajímavé je, že nejméně mi voní nové učebnice - těžko říct, jestli je to tím zvláštním kluzkým papírem nebo faktem, že škola smrdí každému:D

ZDROJE: 1, 2

Momenze: The Summer I Turned Pretty (Summer #1)

AUTOR: Jenny Han
ČESKÝ NÁZEV: Léto, kdy jsem zkrásněla (Léto #1) 
TAGY: YA, dívčí román, romantické, léto

ANOTACE

Belly svůj život měří na léta. Všechno dobré a všechno kouzelné se stává mezi červnem a srpnem. Zima je období, kdy odpočítává týdny do dalšího léta, období, kdy je daleko od domu u pláže, od Sussanah a hlavně od Jeremiaha a Conrada. Jsou to kluci, které Belly zná už od svého úplně prvního léta - byli skoro jejími bratry, jejími prvními láskami a všechno mezi tím. Čím víc se však během jednoho léta, jednoho strašného a skvělého léta, všechno změní, tím víc vše skončí tak, jak celou dobu mělo.

UKÁZKA

 Steven do mě šťouchl loktem. "Myslíš na Conrada?" zeptal se posměšně.
 Pro tentokrát byla odpověď ne. "Ne," vybuchla jsem.
 Máma strčila hlavu mezi naše sedadla. "Belly, tobě se pořád líbí Conrad? Podle toho, jak věci vypadaly minulé léto, jsem myslela, že se možná děje něco mezi tebou a Jeremiahem."
 "COŽE? Ty a Jeremiah?" Steven vypadal znechuceně. "Co se stalo mezi tebou a Jeremiahem?"
 "Nic," řekla jsem oběma. Cítila jsem, jak mi ruměnec stoupá do tváří. Přála jsem si mít už opálení, které by to zakrylo. "Mami, jen proto, že jsou dva lidi dobří kamarádi, neznamená to, že spolu něco mají. Už to nikdy znovu nevytahuj, prosím." 

• • •

(Bez spoilerů)

Zimní dumání: A teď to zkusím já

Co by to bylo za roční období bez knižního dumání, tentokrát tedy zimního, kterého se tak jako tradičně zhostila Syki? 

"A teď to zkusím já aneb knižní postavy, s kterými bych si ráda vyměnila místo"

Všichni jednou za čas, dobře, spíše častěji, sníme při čtení oblíbených knih, že jsme její součástí a touláme se tak myšlenkami bůhvíkde a s bůhvíkým a nestojí nás to ani korunu. Člověk se často přistihne při tom, jak si přeje být na místě té a oné postavy, prožívat všechna ta dobrodružství, užít si tolik legrace, dělat jiná rozhodnutí - ať už v Bradavicích studovat černou magii, tulit se k panu Darcymu, přijmout Laurieho nabídku k sňatku, cestovat časem, být s Lincolnem na stopě šílenému vrahovi, strávit rok v Paříži, ...

To, co je na čtení právě tolik kouzelné, je možnost skrze hrdiny a jejich příběhy prožít momenty, o které se nám ve skutečném životě osud postará jen s malou pravděpodobností. Nejsem přímo nebojsa, ale často knižním postavám závidím právě ty dobrodružné akce na denním pořádku. Percy Jackson tváří v tvář antické nestvůře, Katniss bojující o život v Aréně smrti, lovci stínů s démony dýchajícími jim za krk a další by se mnou asi nesouhlasili, ale holku z klidného maloměsta jako já občas přepadají takové myšlenky. To neplatí ale pouze v případech napínavých bojů, ale i v tak 'obyčejných' pasážích, jako je třeba roadtrip, dlouhodobý pobyt v cizině jen na vlastní pěst nebo semestr na internátní škole, kde by mohl člověk v noci pořádat tajné narozeninové hostiny jako O'Sullivanovic dvojčata nebo se toulat knihovnou v části s omezeným přístupem jako Harry Potter.

Jinak co si budeme namlouvat, ale zřejmě každý z nás se už se slovy "kdyby šlo o mě, tak se nechovám jako taková trubka" rozčiloval v určité situaci nad chováním nějaké postavy. V takových chvílích zuříte a nadáváte, že na jejich místě nejste zrovna vy, protože v tom případě by bylo všechno. I já takhle dost často trpím a skuhrám nad uvažováním některých jedinců v knize, ale všechno se děje pro nějaký důvod, každý máme nějaké mouchy a popravdě řečeno, autoři to zkrátka pro ten svůj příběh někdy potřebují. Kolik zápletek by vlastně existovalo, kdyby nebylo lidské hlouposti, tvrdohlavé hlavy a mylného úsudku? Perfektní člověk bez chyb není zrovna námětem pro bestsellery.

Kdokoli si v bezpečí domova může hrát na hrdinu, stavět si vzdušné zámky, prožít si své dobrodružství, napsat si svůj ideální romantický scénář, ale na konci nikdo z nás stejně neví, jak by to dopadlo, kdybychom se v situaci našich oblíbených postav ocitli my. Proto je štěstí, že existuje fantazie, díky níž si můžeme prostě vybájit cokoliv a být aspoň tímhle způsobem na čas někým jiným.

ZDROJE: 1, 2

Zbloudilá duše ještě není ztracená

Aneb ještě není vhodná chvíle na mé odepsání!:)

Jistě, měsíční ticho, to už není jen tak malý vroubek, ale věřte, že všechno má svou výml-, eh, vysvětlení. Kromě maturitního kolotoče, na něhož tentokrát nelze házet celou vinu, za mou slabou aktivitu může ochořelý přístroj. Jinak řečeno, někoho s přicházející zimou bolí klouby, našemu notebooku praskají panty, a to doslova. Levý pant v čudu a noťas v servisu kdovíjak dlouho. Starý počítač už má ty nejlepší roky za sebou a s internetem si už zrovna taky dvakrát nerozumí, a jen za vznikem tohoto článku stojí Word a snad hodinové prodlevy mezi vložením, odseknutím počítače a konečným schválením. Dost už ale o mém kouzlení s technikou.

Všeobecně informační článek zahrnuje i mé počínání na čtenářském poli, ať už kvůli mému pořádku, protože nemám moc šancí se dostat na GR, a nebo tomu, že když už je to knižní blog, neměla by v příspěvku chybět zmínka o našich miláčcích, že? Následující část je spíše čtenářsko-deníkovská.

Recenze: Zlodějka knih

AUTOR: Markus Zusak
ORIGINÁLNÍ NÁZEV: The Book Thief
TAGY: historické, 2. světová válka, nacistické Německo, Židé

ANOTACE

Mladý australský autor sepsal silný, jímavý a neobyčejně čtivý příběh. Jeho vypravěčem učinil Smrt. Smrt je zdánlivě nezúčastněný divák, s dokonalým odstupem, s osobitou perspektivou; má všechny předpoklady pro to být svědkem a vypravěčem. Ale příběh Liesel Memingerové je tak mimořádný, že i Smrt si musí přiznat zájem o živé lidi, dojetí z jejich utrpení, hořkost a úlevu z konců. I Smrt má srdce. Zusakova kniha se vydává na smutná místa, rozhodně ale není skličující. Kniha se stala záhy po svém vydání mezinárodním bestselerem. 

UKÁZKA

Než se zlodějka knih probudila, zdálo se jí o Führerovi, o Adolfu Hitlerovi. Ve snu se účastnila shromáždění, na kterém řečnil, prohlížela si pěšinku barvy lebky, kterou měl ve vlasech, a dokonalý čtvereček jeho knírku. Pozorně naslouchala proudu slov, který se mu řinul z úst. Jeho věty ve světle zářily. V jedné klidnější chvilce se dokonce sklonil a usmál se na ni. Oplatila mu to a řekla: "Guten Tag, Herr Führer. Wie geht's dir heut?" Nenaučila se pořádně mluvit, natož číst, protože do školy moc nechodila. Proč to tak bylo, měla teprve zjistit.
 Zrovna když se Führer chystal odpovědět, probudila se.
 Byl leden 1939. Bylo jí devět let, brzo jí bude deset.
 Její bratr byl mrtvý.

• • •

(Bez spoilerů)

X vs. Y (#9) + výsledky (#8)

Konečně nahradím anketu X vs. Y, která tu je na očích snad sto let, ale předtím, než to udělám, zaznamenejme pro budoucí generaci její výsledky, kdy na otázku "Kterému typu knižních vztahů dáváte přednost?" vyhrál s obrovskou převahou vztah

OD NENÁVISTI A ŠKÁDLENÍ K LÁSCE

Bohužel jsem si až pozdě všimla, že se mnou anketa přestala spolupracovat a celá se vynulovala, tudíž přesné skóre vám nemůžu tentokrát sdělit.

Od nenávisti

Jedním z mých nejoblíbenějších příkladů na toto téma bude zřejmě pár Lizzie Bennetová a Darcy - Austenové se nedá holt upřít, že už tenkrát v devatenáctém století věděla, co bude letět a těšit dívčí dušičky. Co si budeme nalhávat, tyto vztahy jsou mezi čtenáři dost populární, ať už pro svou dramatičnost, napínavost, mnohdy komické situace a výměny názorů nebo celkový vývoj. Pokud jste angličtináři, doporučuju knihu The DUFF od Kody Keplinger.

Od přátelství 

Jenže výše zmíněných milostných eskapád začínám být dost přejedená - v tomhle zřejmě patřím mezi onu menšinu, ale pro mě je mnohem zajímavější dějová linie, kdy se z dlouholetého upřímného kamarádství vyvrbí něco víc.  Společná historie, společná tajemství, společné vtipy, společné zážitky... až si nakonec uvědomí, že spolu chtějí sdílet i budoucnost - tomu já říkám lákavější romantika. Nějak jsem neměla asi šťastnou ruku, ale knih, kde by nejlepší kamarád nehrál druhé housle, jsem moc nečetla - momentálně si vybavím jen The Body Finder od Kimberly Derting, kde byste si nemohli vysnít lepšího hrdinu:)

To by tak na téma vztahů bylo asi vše a už nyní se můžete pustit do nového hlasování.

SÉRIE vs. SAMOSTATNÉ KNIHY

Podle mě celkem těžké rozhodování. 

Na jednu stranu se u oblíbených sérií velmi neradi vzdáváme skvělého příběhu a loučíme s oblíbenými postavami, avšak na tu druhou jsme někdy rádi, že autoři děj svých knih zbytečně neprodlužují a máme radost, když si po dlouhé době můžeme sednout k jednorázové knize, aniž bychom museli umírat u cliffhangeru a trápit se čekáním na pokračování.

Jak jste tedy na tom se sériemi a samostatnými knihami?

Waiting On Wednesday (#30)

Týdenní meme pořádané Breaking the Spine.

TEN, KDO STOJÍ V KOUTĚ

- STEPHEN CHBOSKY -

Když člověk stojí v koutě, může si všimnout spousty úžasných věcí. Ale pak přijde chvíle, kdy je třeba vykročit na parket a začít opravdu žít. Strhujícímu románu Stephena Chboskeho o dilematu mezi nečinností a touhou se dostalo nadšeného přijetí, vyvolal polemiku a získal miliony oddaných čtenářů. Příběh o dospívání na střední škole, který Charlie vypráví v dopisech, je otevřenější a důvěrnější než leckterý deník, zároveň vtipný i sžíravý. Nevíme, kde Charlie bydlí, ani komu píše - máme jen slova, o která se rozhodl podělit. Zmítán touhou žít svůj vlastní život i touhou vymanit se z role, která mu připadla, prozkoumává dosud neznámé území. Před ním se otvírá svět prvních lásek, rodinných dramat i nových přátelství. Svět sexu, drog a Rocky Horror Picture Show, kde klíčem ke štěstí může být například ta správná píseň, díky níž se můžete řítit tunelem a cítit se nekonečně. V Charliem se autorovi podařilo stvořit vypravěče, který vás uhrane a přenese zpět do divokých a intenzivně prožívaných dní na prahu dospělosti, kdy se život podobal jízdě na horské dráze.

• • •

Přijde mi, že všechny knihy, které si chci v budoucnu přečíst, vypadají nyní s nedostatkem časem a poloprázdnou peněženkou aspoň tak tisíckrát lákavěji:D Na Charlieho příběh jsem zvědavá od té doby, co se na GR začaly objevovat nadšené ohlasy slovenských sousedek a když se pak vyloupla informace o chystaném filmu s Emmou Watson, bylo jasné, že si knihu nesmím nechat ujít. Naštěstí Češi nezůstaly s překladem za Slováky pozadu - nyní jen čekám na to, kdy  mě někdo založí nebo kdy se knížka objeví v knihovně:)

Recenze: Obchodník s deštěm

AUTOR: Nathaniel Richard Nash
ORIGINÁLNÍ NÁZEV: The Rainmaker
TAGY: drama, veselohra, romantická komedie, 30. léta na Západě USA

ANOTACE:

Otec a bratři Lízy Curryové se více trápí jejími možnými vyhlídkami na manželství než suchem, které zabíjí jejich dobytek. Když se objeví podvodník a snílek Bill Starbuck se slibem, že přivolá déšť, stane se také prostředkem vedoucím k Lízině proměně.

• • •

(Bez spoilerů)

Top týdne (#20)

Týdenní meme pořádané Luu.

TOP OČEKÁVANÝCH KNIH NA ROK 2012

DIVERGENCE

(V. Roth)

Těšila jsem se na knihu a po všech nadšených reakcích jsem a oznámení, že vyjde český překlad, jsem se držela, abych si neobjednala originál a hezky si počkala na naši Divergenci. A skutečně to stálo za to.

DOKONALÝ PÁR

(A. Condie)

Je to už nějaký ten pátek, co u nás vyšla, ale pořád jsem se nedostala k její koupi. Holt v tomhle momentě nejsou peníze, takže kniha zatím figuruje coby jako položka na seznamu až-bude-za-co-nakoupit.

TY PROTI MNĚ

(J. Downham)

Jedna z mých snad nejdéle očekávaných knih letošního roku. Třásla jsem se na ni od okamžiku někdy před X lety, kdy někdo vypustil zprávu o tom, že vyjde i u nás. Eroika si teda dala na čas, ale konečně jsem si knihu před několika týdny přečetla a nelitovala jsem.

ANDĚLÉ NOCI

(L. St. Crow)

Mám dojem, že na tuhle knihu mě nalákaly recenze u Syki, která si sérii dost pochvalovala. Já mám ráda knihy, kde je kickass hrdinka, která nechodí pro ránu ani tvrdší slovo daleko, takže bylo jasné, že kniha poputuje do to-read listu. Nějak jsem na ni zapomněla, až teď při psaní tohoto článku se mi vybavila - budu se po ní muset podívat v knihovně.

LOĎ MEZI HVĚZDAMI

(B. Revis)

Další hit letoška, ke kterému jsem se ještě nedostala. Ano, jsem se vším pozadu, ale víte, že ten, co si počká, ten se dočká, ne?:) 

MEZI LÁSKOU A SMRTÍ

(M. Cabot)

Ách, další Cabotovka v češtině. Nedávno vyšla a jelikož si chci shromažďovat knihy od mé oblíbené autorky, už si na ni se svou poloprázdnou peněženkou pomalu brousím zuby.

GOLIÁŠ

(S. Westerfeld)

Nakonec tu máme třetí pokračování skvělé série Leviatan, která mě k mému překvapení strašně baví. Do finálního dílu jsem se prozatím nepustila záměrně, protože z toho mám trochu strach. Ohlasy jsou prozatím takové spíš slabšího odvaru a oproti předchozím dílům se prý Westerfeld zas tolik nevytáhl. Uvidíme, no.

Hank Green: The Lizzie Bennet Diaries (YouTube)

Moje poslední týdny běží v tří bodovém režimu spánek/jídlo/škola, což mě uvádí jen do apatických stavů, kdy bych byla schopná proležet celý víkend. To od včerejška taky dělám, protože se mi nepodařilo vyhnout se nachlazení, které jakmile postihne jednoho u nás v rodině, ostatní můžou vzít jed na to, že to můžou rovnou vzdát. Dnes vám chci ale především představit to, čím si krátím volnou chvíli: The Lizzie Bennet Diaries.

Některým z vás může být povědomé jméno Hank Green - polovička Nerdfighters alias Vlogbrothers, autor chytlavého Harry Potter hitu Accio Deathly Hallows, bratr spisovatele a zároveň druhé poloviny NF Johna Greena (Looking For Alaska, The Fault In Our Stars), atd. A je to právě on, kdo stojí za tímto YouTube kanálem. A co že to vlastně je?

The Lizzie Bennet Diaries jsou online deníkem čtyřiadvacetileté Lizzie Bennetové, která se prostřednictvím svých vlogů svěřuje s událostmi svého života. Celý tento projekt je založen na knize Pýcha a předsudek od Jane Austenové a dalo by se říct, že se jedná o jakousi adaptaci knihy, zasazenou do 21. století, kdy Lizzie je vysokoškolskou studentkou masmédií, její kamarádka Charlotte Lu je něco jako machr přes kameru, ve všech ohledech perfektní a vždy milá Jane pracuje v oblasti módy za směšný plat, divoká Lydia má pověst party girl, Darcy je dědicem velkolepé společnosti v zábavním průmyslu, který nosí šály i v létě, Wickham je atraktivním a nabouchaným plavcem, ... 

Epizod, respektive deníkových videozáznamů max. asi o 5 minutách, je zatím 54 a v příběhu se momentálně nacházíme někdy v části, kdy měla Lizzie tu čest setkat se s Catherine De Bourgh, Darcyho tetou. Pokud máte chuť nebo čas, můžete zkouknout první video níže, ostatní najdete TADY.

Řekla bych, že je to rozhodně zajímavé pojetí téhle klasiky - ano, moderních verzí tu bylo a je až až, ale tohle je opravdu dobré, aspoň mně se to zatím líbí. Lizzie je taková správně kousavá, upovídaná a i uvěřitelná, podobně jako ostatní, co se tam objevili.  Soudě podle některých komentářů to představitelé zvládají natolik dobře, že se našlo i pár lidí, kterým souvislost s Jane Austenovou došla o mnoho dílů později.

Momenze: Krevní pouto (Mercy Thompson #2)

AUTOR: Patricia Briggs
ORIGINÁLNÍ NÁZEV: Blood Bound (Mercy Thompson #2)
TAGY: urban fantasy, paranormální, kožoměnci, vlkodlaci, upíři, fae

ANOTACE:

V dnešní době vládne světu věda, která zakazuje upalování, topení nebo veřejné lynčování čarodějnic. A průměrný zákona dbalý občan se naopak nemusí bát příšer ve tmě. Někdy lituji, že nejsem průměrný občan… Mercy Thompsonová má přátele na hlubokých místech – a v temnotě. A teď jednomu z nich dluží laskavost a souhlasí, že pomůže příteli Stefanovi předat vzkaz jednomu z upírů. Ale tento upír není obyčejný – a stejně tak démon, který v něm přebývá…

UKÁZKA

 Šoupla jsem peníze zpátky k němu. "Schovejte to. Zrovna teď jsem na Adama dost naštvaná, takže bych vám ráda řekla pár věcí." Obzvláště s Honey na doslech. "Nemusíte mě citovat, ale pravda je, že na panovačného mužského posedlého pocitem, že musí mít vše pod kontrolou, je to zatraceně fajn chlap. Je čestný, štědrý a tvrdě dře. Je dobrý otec. Je věrný svým lidem a stará se o ně. Nezní to jako materiál na dobrý příběh, ale to je vaše věc, ne moje. Pokud hledáte na Adama Hauptmana špínu, ušetřím vám práci. Žádnou nenajdete."

 Nevím, jakou reakci jsem očekávala, ale rozhodně ne tu, které jsem se dočkala. Ignoroval peníze na pultu, naklonil se blíž a vnikl tak do mého osobního prostoru.

 "Je dobrý otec?" zeptal se naléhavě. Z tváře mu zmizel falešný úsměv. Cítila jsem, že jeho úzkost zvítězila nad vztekem. 

• • •

(Bez spoilerů) 

Recenze: Proroctví sester (#1)

AUTOR: Michelle Zink
ORIGINÁLNÍ NÁZEV: Prophecy Of The Sisters (#1)
TAGY: YA, fantasy, paranormální, historické, proroctví, duchové, magie

ANOTACE:

První díl „gotické“ fantasy série situované do Ameriky konce 19. století.
 Dvojčata Lia a Alice právě osiřela. Lia objeví na zápěstí tajemné znamení a začíná si všímat podivného krutého chování své sestry. Objeví knihu s jedinou stránkou, ve které si přečte temné proroctví, které varuje před příchodem Ďábla na svět. Lia se domnívá, že ona je Strážkyní, která tomu má zabránit, a její zlá sestra Branou, jíž má Zlo vstoupit. Ale je to skutečně tak jednoduché?

UKÁZKA

 A já mám svoje vlastní důvody, proč se chci dozvědět víc.

 To přece nemůže být náhoda, že se otcovo tělo nalezlo na podlaze Temného pokoje, nebo že jsem krátce po jeho smrti objevila na své ruce znamení, že jsem viděla sestru při strašidelném rituálu, a že jsem dostala tuhle divnou knihu. Netuším, co to všechno znamená nebo jak to spolu souvisí, ale jsem si jistá, že tam nějaká spojitost je.

 A já mám v úmyslu přijít na to jaká.

• • •

(Bez spoilerů)

Afternoon Tea For 2 (#8)

O CO JDE:• Vezměte si dvě knihy dle vlastního výběru.
• Z každé z nich vyberte jednu postavu.
• Zdůvodněte, proč jste si vybrali zrovna je, proč byste chtěli vidět jejich schůzku.
• Zájemci mohou ještě nastínit svou představu o tom, jak by asi probíhalo setkání jejich hrdinů.

• více informací zde

KNIHY: série Proroctví sester (M. Zink) / série Láska nezná čas (K. Gier)

POSTAVY: Alice Milthorpe / teta Glenda

PROČ JSEM SI VYBRALA TYTO POSTAVY:

Postava, která mi svou přítomností, byť jen krátkou, kazila požitek ze čtení Rudé jako rubín, byla hrdinčina neuvěřitelná teta Glenda. Její neustálé vyzdvihování dcery Charlotte, pak i v kombinaci s nemístnými poznámkami na účet vlastní neteře, a posedlost jejím statusem vyvolené cestovatelky časem nebraly konce. Přišlo by mi proto zajímavé, kdyby jí na krku zůstala jedna z Milhorpeových dvojčat, jejichž životy jsou jedno velké proroctví. A aby byla sranda, tak aby to v tom lepším/horším případě byla temnější Alice.

PRŮBĚH SETKÁNÍ:

Myslím, že Alice by rozhodně neměla problém s utnutím Glendiny přednášky na téma "Má úžasná Charlotte". Vlastně by se dalo předpokládat, že by to byla naopak Alice, která by tu měla navrch. Díky svému zázemí a době, z níž pochází, by sice okouzlila tetu Glendu svým servírováním čaje, ale její stinná stránka zlého dvojčete s nekalými úmysly by jí asi tak atraktivní nepřišla, nemluvě o možných následcích slavného proroctví, kdy Alice může, zabránit konci světa. Glenda nebude muset ani hádat, jestli se o to Alice vůbec pokusí:D

The Boyfriend Thief má český překlad?

Obálku The Boyfriend Thief jsem vídala při svých toulkách internetem docela často. Pěkně obalené dívčí čtení - prosté téma, jednoduchý a celkem roztomilý cover. Zřejmě jsem však z té školy usnula na vavřínech nebo co, ale o tom, že se nakladatelství Alpress postaralo ve druhém pololetí o českou verzi knihy, to slyším tento týden prvně.

Avery šetří každou korunku, aby si splnila sen a mohla studovat medicínu. 

Proto souhlasí s podivnou sázkou – má své kamarádce přebrat kluka jménem Zac. Pokud se jí to podaří, dostane od ní šek na pět set dolarů. Zac je ovšem úplně jiný, než Avery čekala: až příliš bezprostřední, nadto takový zmatkař, že vnese Avery do života nejen chaos, ale i něco víc…

Jak vidíte, originální přebal se musel klidit a přenechat místo své české náhradě, která podle mě tolik nezaujme. Ano, podobných knih se válí na pultech celé hromady a já sama se na knihu nechystám, ale třeba to někoho z vás trkne do oka:)

Je to pro vás taky novinka nebo jsem zas mimo jenom já?

ZDROJE: 1, 2

NABUPOS: Sue a její upíří sourozenci s duší temna

Jak jsem slibovala, konečně vám dnes v celé své kráse představuji novou rubriku "NABUPOS" alias "Naši budoucí potencionální spisovatelé"! Jedná se o obyčejný projekt, kdy vás čas od času budu seznamovat s tzv. šuplíkovými pisálky, tedy lidmi, kteří by třeba jednou mohli rozšířit české nebo slovenské řady nadějných knižních autorů. Vy, co jste čekali nějakou super-duper senzaci, zatlačte slzičku zklamání, vy ostatní se pojďte podívat, koho tu pro vás dnes mám - Zuzanu Fabianovou, v blogosféře známou také jako Sue ze Secret World of Deep Soul. Předem se omlouvám za délku rozhovoru, ale se Sue jsme zkrátka nečekaly, že nás to bude tak bavit:D Teď šup, ať se dozvíte něco víc o příběhu s názvem "Duša temna":)

Beautiful Creatures Movie: Oficiální trailer

Možná si někteří vzpomínáte, že jsem tu dříve publikovala článek ohledně filmové adaptace na Nádherné bytosti (K. Garcia & M. Stohl) a jejího hereckého obsazení. Tentokrát vám přináším, díky informaci Rosaliexw na GR, i oficiální trailer. Jak vidíte, došlo k zásadní změně v hlavní mužské roli, v níž Jacka O'Connela vystřídal Alden Ehrenreich. 

Tak co si o tom zatím myslíte?

Jako hlavního hrdinu Ethana jsem viděla spíše původního představitele, který nevypadal tolik dospěle, ale uvidíme, jak zazáří Alden Ehrenreich, jehož jméno mi bohužel nic neříká a navíc ho ani neumím pořádně vyslovit, natož napsat:D Já se na snímek podívám už jen z toho důvodu, že si tam zahraje vždy skvělá Emma Thompson, Emmy Rossum z Fantoma Opery a můj oblíbenec Jeremy Irons, který ztvární nejlepší postavu z knihy - strýčka Macona.

Momenze: Divergence

AUTOR: Veronica Roth
ORIGINÁLNÍ NÁZEV: Divergent (Divergent #1)
TAGY: YA, dystopie, romantické

ANOTACE

Chicago, budoucnost. Obyvatelé města, které obklopuje jen močál a obepíná ostnatý drát, jsou rozděleni do pěti frakcí. Beatrice je čerstvých šestnáct a přišel čas vybrat, do které frakce chce patřit, které ctnosti se chce na celý život odevzdat. Překvapivé rozhodnutí jí do cesty přivede osudového kluka – úchvatného, ale taky trochu nesnesitelného. Beatrice zjišťuje, že ve společnosti, která se jeví tak dokonalá, vzrůstá napětí a hrozící nebezpečí lze zažehnat jen jedním způsobem, který ji ale možná zničí.

UKÁZKA

 "Myslím, že děláme chybu," naznačí opatrně. "Všichni jsme se začali dívat na ctnosti jinejch frakcí skrz prsty a vyzdvihujem jenom ty naše. Tohle dělat nechci. Chci bejt statečnej, nesobeckej, chytrej, laskavej i čestnej." Odkašle si. "S tou laskavostí ale pořád bojuju."
 "Nikdo není dokonalej," zašeptám. "Tak jednoduše to nefunguje. Jednu špatnou vlastnost odstraníš a objeví se jiná."
 Já sama jsem vyměnila zbabělost za krutost a místo změkčilosti se ozbrojila dravostí.

• • •

(Bez spoilerů)

Waiting On Wednesday (#29)

Týdenní meme pořádané Breaking the Spine.

TOUCH OF FROST

(MYTHOS ACADEMY #1)

- JENNIFER ESTEP -

Jmenuju se Gwen Frost a chodím do akademie Mythos; školy mýtů, kouzel a excelujících dětí válečníků, kde i ten nejpřízemnější ňouma ví, jak useknout mečem něčí hlavu a Logan Quinn, nejpřitažlivější Sparťan ve škole, je zároveň ten nejhrozivější. Poslední dobou se však dějí divné věci, dokonce i na Mythos. Nejprve byla v knihovně antiky zavražděna opravdu protivná holka, Jasmine Ashton. Pak někdo ukradl Bowl of Tears (pozn. "mísa slzí"), kouzelný artefakt, který by mohl přivodit druhou válku Chaosu. Znáte to, smrt, destrukce a spousta dalších špatných, špatných věcí. Ke zvláštnostem jako tahle dochází na Mythosu pořád, ale jsem odhodlaná zjistit, kdo zabil Jasmine a proč; obzvlášť od té doby, kdy jsem měla být já tím, kdo zemře...

• • •

Další z mých "poličkových" knih, na které ještě nepřišel ten správný čas, respektive prostě čas. Téma zní skvěle (však víte, jak jsem hotová do té mytologie), jen mě trochu zas znervózňuje představa další zvědavé hrdinky bez pudu sebezáchovy a se sebevražednými sklony. Jestli nebude jakž takž normální a mozek jí roztaje pokaždé, co se objeví pan Dokonalý, tak jí tím mečem majznu já. 

Sháním stroj času. Zn.: Spěchá.

Hádám, že většina z vás už naskočila do školního kolotoče, popř. se teprve chystáte do toho vysokoškolského - upřímnou soustrast těm, kteří jsou kvůli práci v jednom kole neustále. Aspoň si ale můžeme i nadále, pominu-li chladná rána, jakž takž vychutnávat poslední zbytky tepla, než přijde ten pravý deštivý a blátivý podzim se vším všudy.

S příchodem školního roku, který je zároveň mým posledním na půdě gymnázia, se nacházím v situaci, kdy mám snad milion povinností, ale bohužel málo času, stále jedno tělo a žádný stroj, kterým bych se mohla teleportovat, ať už v čase nebo místě. Přestože mi většina nenáviděných předmětů letos odpadla (proč ne matika, proč?!), zbylé se dají přežít a vybrané semináře mě zatím baví, vracím se ze školy vyflusaná a zralá do postele. Letos proto bude blog běžet v takovém krizovém režimu - ať už se bude nacházet v jakémkoliv stavu a vy budete svědky jakékoliv fáze jeho úpadku, věřte, že funguje a bude i nadále. Vedle řešení četby k maturitě, plus té na literární seminář, maturiťáku a samotné přípravy na maturitu, jejíž podoba ještě ani není jistá, holt těch volných chvilek moc nebude, ale nemusím snad dodávat, že se budu snažit:) 

Teď, když jsem sfoukla tu nepříjemnou část článku, dostávám se i k něčemu (snad) zajímavějšímu, co souvisí s příspěvky na blogu.V prvé řadě bych vás chtěla seznámit s další formou recenzí, které by se tu brzy měly z důvodů zmíněných výše občas objevovat - jedná se o tzv. momenze, tj. momentové recenze. Nejsou to ani tak recenze v pravém slova smyslu, ale spíše taková rychlejší zhodnocení, která by měla být kratší a stručnější - tedy, to je prvotní záměr, tak snad nebudu moc výřečná a nerozepíšu se, znám se. Prvním takovým zkušebním adeptem bude Divergence (V. Roth), o níž jste toho všeobecně slyšeli a určitě načetli dost. Ale ještě ne ode mě:D 

Druhou takovou novinkou by měla být moje nová, a pokud to tak mohu říct, nepravidelná rubrika, s podivným názvem "NABUPOS". A o co že by tu mělo jít? To si zatím nechám pro sebe. Můžu vám ale prozradit, že název je zkratkou, v kterých, jak jste si asi všimli, si začínám nějak libovat. Nějaké návrhy? A ne, nezaložila jsem žádnou novou sektu a ani se nepokouším vrhnout na dráhu čarodějnice nebo zaklínačky, přestože je to opravdu lákavé. Pokud se mi podaří najít pokusného králíka, dozvíte se vše ještě tento týden. 

Tak se zatím mějte, žijte blaze a carpe diem! 

ZDROJE: 1, 2

Virus knihofilius: Objevily se příznaky i u VÁS?

KNIHOMOLOVÉ, POHOTOVOST!

Přestože se nejedná o nově objevenou nemoc, počet obětí zákeřné choroby knihofilóza, kterou způsobuje vir nazývaný zatím jako virus knihofilius, čím dál více roste a dle statistik by se mělo číslo zvyšovat i nadále. Doposud není odborníkům příčina úplně známá, teorie se rozcházejí. Největší podpory se však dostává té, která tvrdí, že volně poletující vir není nebezpečný do té doby, dokud neinfikuje člověka se slabostí pro literaturu, a to jakoukoliv. Tehdy se obyčejný zájem vinou viru přetransformuje v nezdravou závislost, jež vede ke knihofilóze, při níž vir napadá celý organismus po stránce psychické i fyzické. Zmíněnou teorii potvrzuje fakt, že ve všech známých případech se prozatím vždy jednalo o sečtělé osoby, trávící velkou část volného času čtením, ať už klasických knih nebo jejich elektronických verzí. Nečtenáři jsou tedy na základě těchto důkazů prozatím mimo nebezpečí. Vy ostatní byste však měli věnovat velkou pozornost tomu, zda se u vás nezačínají projevovat některé tyto příznaky: 

HOREČKA

Jeden z nejobvyklejších symptomů, kterým dává tělo najevo, že něco není v pořádku. Zrudnutí obličeje, návaly a horečnaté stavy následují většinou po náhlém rozrušení nebo nadšení. Dle výpovědí nakažených se to stává při čtení obzvlášť uspokojivých zjištění, pasáží, kdy dojde k rozuzlení zápletky, dosažení vrcholného závěru nebo zkrátka u vývoje příběhu, jenž se ubírá vytouženým směrem. Spouštěčem může být i blížící se datum vydání knihy, její vydání, zprávy o jejím možném pokračování, překladu nebo často také zvonící pošťák s balíčkem, popř. lístek od pošty ve schránce.

Recenze: Alchymista

AUTOR: Paolo Coelho
ORIGINÁLNÍ NÁZEV: O Alquimista
TAGY: filozofie, k zamyšlení, inspirativní, pohádkové

ANOTACE

Takřka pohádkové vyprávění o cestě španělského pastýře za zakopaným pokladem, vycházející z příběhu o splněném snu ze sbírky Tisíc a jedna noc, je zároveň výzvou k naplnění vlastního osudu i poznáním posvátnosti světa, v němž žijeme. Na cestě za oním dvojím pokladem, plné zkoušek a důležitých setkání, je třeba dbát všech znamení a s neustálou trpělivostí a odvahou ( jako alchymista sledující proměnu obyčejného kovu ve zlato) přetvořit samu svou osobnost.

UKÁZKA

 Starcova slova nebyla pastýři příliš jasná. Chtěl se však dozvědět, co jsou to ty "tajemné síly"; kupcova dcera nebude chtít věřit svému sluchu, až jí to bude vyprávět.
 "Jsou to síly, které se zdají zlé, ale v podstatě tě učí, jak máš uskutečnit svůj Osobní příběh. Připravuje tvého ducha a tvou vůli, protože na této planetě platí jedna veliká pravda: ať jsi kdokoli a děláš cokoli, když něco doopravdy chceš, je to proto, že se toto přání zrodilo v duši Vesmíru. Je to tvé poslání na Zemi."
 "I kdyby to třeba bylo jen chodit po světě? Nebo vzít si dceru obchodníka s látkami?
 "Nebo hledat poklad. Duše světa se živí štěstím lidí. Anebo naopak neštěstím, závistí, žárlivostí. Splnit svůj Osobní příběh je jedinou povinností člověka. Vše je jedno.
 A když něco chceš, celý Vesmír se spojí, abys své přání uskutečnil

• • •

(Bez spoilerů)

Waiting On Wednesday (#28)

Týdenní meme pořádané Breaking the Spine.

SPEECHLESS

- HANNAH HARRINGTON -

 Každý ví, že Chelsea Knot nedokáže udržet tajemství.

 Až do teď. Protože poslední tajemství, o které se podělila, ji změnilo ve vyděděnce společnosti - a málem někoho zabilo.

 Nyní drží Chelsea slib mlčenlivosti - to aby se naučila držet pusu zavřenou a přestala ubližovat ostatním. A jestli si myslí, že udržení tajemství je těžké, nemluvit, když je ignorována, zesměšňována a dokonce napadena, je horší.

 Ale i ticho má svou silnou stránku, stejně jako její noví přátelé, kteří jí překvapivě vycházejí vstříc - lidi, kterých si předtím nevšimla; kluk, do kterého by se možná mohla i zamilovat. Jen kdyby jí její noví přátelé dokázali odpustit to, co udělala. Jen kdyby dokázala odpustit sama sobě.

• • •

Ještě jsem neměla ani možnost přiblížit se k přečtení autorčiny prvotiny Saving June, která mě, myslím loni, lákala svou obálkou a anotací, slibující neveselý námět, pro tentokrát mi do oka padl její druhý počin s také velmi zajímavým námětem. Dokážete si představit, že byste na kdoví jak dlouho přestali mluvit? Zprvu jsem myslela, že se Chelsin slib mlčenlivosti vztahuje pouze na tajemství, ale podle recenzí by mělo jít o úplného bobříka mlčení. Já zrovna nejsem nějaký žvanil, ale přesto je pro mě myšlenka držení jazyka za zuby po celé dny docela absurdní - o to víc je kniha pro mě přitažlivá:)

ZDROJ

Recenze: Měsíční píseň (Mercy Thompson #1)

AUTOR: Patricia Briggs
ORIGINÁLNÍ NÁZEV: Moon Called (Mercy Thompson #1)
TAGY: urban fantasy, paraormální, kožoměnci, vlkodlaci, upíři, fay

ANOTACE

Vlkodlaci můžou být nebezpeční, když se jim připletete do cesty, ale pokud jste opatrní, nechají vás na pokoji. Umí se dobře skrývat před lidmi, ale já nejsem člověk. Když na ně narazím, poznám je a oni poznají mě – Mercy Thompsonovou.

Mercy Thompsonová má za souseda vlkodlaka. V autodílně opravuje mikrobus patřící upírovi. Její bývalý šéf je gnón. Ale ani Mercy není úplně normální… a její pouto s tajemným světem nadpřirozena ji brzy dostane do pořádného průšvihu.  Vychutnejte si pořádný nářez, který na vás v knize čeká. Není radno si zahrávat s vůdcem vlkodlačí smečky… A unést mu dceru byla osudová chyba…

UKÁZKA

 "Jdi," poručila mi a mávla rukama, jako by mě zaháněla. "O svinčík tady venku se postarám i bez tvé pomoci. Ty počkej u těla. Adam tu brzy bude. Až se na mrtvolu podívá, poví mi, co s ní. Tys zabila toho vlka? Stříbrnou kulkou, takže se mám dívat po patroně?"
 "Zuby," odpověděla jsem, protože věděla, co jsem. "Byla to nehoda, tedy jeho smrt byla."
 Otočila jsem se ke kanceláři, ale popadla mě z paži. "Co tě to napadlo, Mercedes Thompsonová? Malý vlk, který útočí na velké, nežije dlouho. Štěstí tě nakonec opustí."

• • • 

(Bez spoilerů)

Top týdne (#19)

Týdenní meme pořádané Luu.

TOP ROKU 2011

- NEJZAJÍMAVĚJŠÍ COVERY -

V pořadí devatenáctý žebříče ponechala Luu tématicky téměř volný s tím, že by se měl jakkoliv týkat knih přečtených v roce 2011. Sama jsem si sestavila na konci loňského roku skoro vyčerpávající žebříček - tentokrát dám prostor těm nejzajímavějším přebalům knih.

DÍVKA S POMERANČI 

(J. Gaarder)

Kromě vhodného pomerančového odstínu, se mi prostě líbí zejména celková jednoduchost obalu, který v sobě má takové to nepopsatelné kouzlo, podobně jako příběh sám. Obyčejná a přesto něčím zvláštní dívka s pytlíkem pomerančů, z nichž některé leží ledabyle pod prostým názvem, který vám toho moc neprozradí. O čem kniha je? budete si říkat, až si jí možná všimnete někde v knihupectví a se zvědavostí brát do ruky. Pokud jste nečetli, doporučuju jako knížku do postele na zimní večer:)

EREBOS - HRA, KTERÁ ZABÍJÍ!

(U. Poznanski)

Děsívému a tajemnému oku, které vévodí celé obálce napínavého příběhu o vlivu a moci počítačových her, jste jen těžko unikli. Slovo 'krásná' možná zrovna nevystihuje tuto obálku ve svém pravém slova smyslu, ale rozhodně na ní něco je, protože náhodný kolemjdoucí by se za ní určitě ohlédl. Ono tajemno a lehké mrazení jsou právě to, co zaujme.

NEOPOUŠTĚJ MĚ

(K. Ishiguro)

Přestože jsem z tohoto příběhu měla docela dost smíšené pocity, jeho přebalu nelze upřít to, že v podstatě skvěle nastiňuje zvrácenost a podivnou atmosféru, v jejímž duchu se nese celý děj. Ledové barvy, zvláštní póza nahé modelky s hlavou otočenou o 180° a neobvyklý kus nábytku spolu s lehce filozofickými otázkami

vás chtě nechtě trochu nahlodají.

LEVIATAN

(S. Westerfeld)

Jedna z mých oblíbených obálek vůbec která podle mě prostě křičí "steampunk", proto se skvěle hodí ke knize, jejíž děj je zasazen do doby první světové války, avšak s nejrůzněji vyvinutými stroji na jedné straně a živými tvory, za jejichž vznikem stojí genetický mišmaš, se jedná o alternativní verzi této části dějin. Celý cover je tvořen spoustou prvků, ať už jsou to ozubená kolečka, písmo s kovovým leskem nebo ozdobné ornamenty - to všechno ve výsledku tvoří nádherný a zajímavý celek, lahodící oku.

VZPOMÍNKY NA ZÍTŘEK

(C. Ahern)

Takový typicky ženský obal, řekla bych, na němž upoutá především deníkový vzhled knihy a vzorované pozadí, které mi připomíná tapety na zeď z dřívějších dob - vidím před sebou zkrátka komnaty s komornou nějaké urozené šlechtičny:D Celkově z obalu dýchá ta ženskost a jemnost, což podle mě odpovídá i stylu psaní této knihy.

VÝJIMEČNÁ

(K. Cashore)

Žalujte mě, ale já si prostě neodpustím nenacpat sem jednu z mých oblíbených knih, která si zaslouží spoustu dalších nových čtenářů a krásná obálka je skutečně jen bonus. Uprostřed dominující dýka/meč/cokoliv jiného ostrého (odpusťte moje "znalosti" sečných, nebo jak se tomu říká, zbraní:D) se zvláštní rukojetí, pozadí se vzhledem pergamenu slibují něco dobrodružného s nádechem minulosti a já s určitostí můžu říct, že si tenhle fantasy příběh ze středověku nechcete nechat ujít.

SMEČKA

(A. Cremer)

Zakrvavené lilie - už to vyvolá pozornost. Přidejte k tomu pohlednou tvář se žhnoucíma vlčíma očima a věřte, že máte aspoň trochu zaděláno na zajímavou a pěknou obálku. A celé ladění do bílo-fialova, které správně vyvolává dojem zimy a hor, tomuto příběhu o vlcích skutečně svědčí. 

THE BODY FINDER

(K. Derting)

Není kytka jako kytka a tady to platí obzvlášť. Nevím, jak vy, ale já se na tuhle modrou krásku nemůžu vynadívat. Ne nadarmo se říká, že v jednoduchosti je krása - tady máte rovnou i příklad. S neobvyklou květinou a černým podkladem nepotřebujete zázraky, abyste ohromovali potencionální čtenáře. Námět coveru nemá k ději žádnou vazbu, ale koho to zajímá? Nikdo si přece nebude stěžovat na skvělou paranormální knihu s mužským hrdinou k sežrání a nádhernou obálku.

MĚSTO Z POPELA

(C. Clare)

Ptáte-li se, proč nezmiňuju první díl této série, tak vám muselo uniknout, co za zlo na první obálce napáchali čeští grafici. U dalších naštěstí dostali rozum a tady máme jednu z nich, která zůstala stejná jako originál. Miluju různá panoráma měst a tady v kombinaci s postavou rudovlásky v jakémsi mlžném oparu působí opravdu kouzelně a kniha vypadá mnohem lákavěji. Tahle napínavá série o lovcích stínů si totiž nezaslouží žádný paskvil.

DÁVNÁ KLETBA

(M. Curley)

Na první pohled obyčejná a ničím zajímavá obálka, jak by ji mnoho jiných označilo, mě tak nějak zaujala a ani pořádně nevím proč. Zajímalo by mě, co tam dělá ta kostra. Květina v případě The Body Finder  je vcelku neutrálním prvkem, takže to nepůsobí nepatřičně, ale kostra? Příběh sice vypráví o cestování v čase, ale na žádné zdolávání dinosaurů nedošlo. Esteticky by to mohlo vypadat jinak celkem k světu, s tou červenou, modrou a tak. Jinak jak se teď na to dívám, vybavuje se mi při pohledu na cover úvod a závěr Looney Tunes:D