“At some point, you just pull off the Band-Aid, and it hurts, but then it's over and you're relieved.”
- Looking for Alaska by John Green -

on pátek 30. září 2011
Meme hostované Syki.


KIMBERLY DERTING: THE BODY FINDER 
(THE BODY FINDER #1)

Slyšela, jak se otevřely dveře, a předtím než stačila vůbec štěstím popadnout dech, vylezl řidič z auta a ona byla v jeho náručí. 
Chtěla se nadechnout, nasát jeho smrtící pižmovou vůni, ale nemohla kolem sebe najít dostatek vzduchu. Dusila se v jeho síle a teple.
Čas se v té chvíli zdál být nepodstatný; mohly to být vteřiny nebo hodiny. Nezáleželo na tom. Ani si neuvědomila, že se znovu rozbrečela, dokud se neodtáhl a nesklonil se k ní, aby jí políbil na mokrou tvář.
A potom se jeho rty jemně a opatrně přesunuly a našly si svou cestičku k těm jejím. Elektrizující vlny, které začínaly pod břichem a vystřelovaly směrem vzhůru, ji rozechvěly a rozpálily, jak svými ústy laskal její.
Představovala si tenhle okamžik mnohokrát a dlouho snila o tom, že ji jednou bude takhle držet.
Violet vzdychla, zaklesla se do něj a zapomněla na sebe... na svůj vztek a bolest, ztrácejíc samu sebe.
Jay ji políbil tvrdě, dlouze a hluboce. A ona ho políbila zpátky se stejnou  intenzitou. Zaplašil všechny známky pochybností, které tu mohly zůstat.

• • • 

Ani nevíte, s jakou radostí jsem tuhle pasáž přivítala. Těšila jsem se na to, kdy už konečně budou spolu a když ten okamžik s velkým O přišel, tetelila jsem se blahem jak měsíček na hnoji:D Nádherná scéna, z které jsem vám kousek urvala - doporučuju přečíst si knihu:)
Omluvte prosím ten trochu kostrbatý překlad, snad jsem jím tu "atmošku" nezabila, ale v jedné části jsem si zaboha nemohla vybavit český výraz a sesmolit pak smysluplnou českou formulaci:D
on čtvrtek 29. září 2011

Týdenní meme pořádané Stormy.

V PŘÍSPĚVKU SE OBJEVÍ:

1) Jméno autora.
2) Název knihy.
3) Pár, který mě v dané knize zaujal.
4) O jaký typ lásky jde (zakázaná, osudová,...).
5) Proč jsem si vybrala právě tento pár.
6) Jaký mám na něj názor a jak bych se na místě hlavní hrdinky cítila já.


AUTOR: Kimberly Derting
KNIHA: The Body Finder (#1)
ZAMILOVANÝ PÁR: Violet & Jay
TYP LÁSKY: přátelství přerostlo v něco víc

PROČ JSEM SI TENTO PÁR VYBRALA:
Po dočtení této knihy totiž procházím jakousi obsesí vztahu Vi a Jaye. Na moment, kdy se konečně dají do kopy, jsem čekala velmi netrpělivě a nedočkavě, protože jsem si ty dva okamžitě oblíbila a jejich společně chvíle byly prostě... ách.
MŮJ NÁZOR A POCITY: 
Moje pocity? Chci vlastního Jaye Heatona! Neřád jeden se prostě jen tak narval do mé TOPky knižních idolů a já teď můžu leda tak snít. Je milý, ochranitelský, vtipný, pěkný, děsně roztomilý a ještě ke všemu ten nejlepší přítel (tentokrát myšleno v obou významech:D), jakého si holka může přát.



Týdenní meme, které pořádá Kath.

O CO JDE:

• Vezmi knihu kterou právě čteš.
• Nalistuj první stranu.
• Napiš první větu.


MODRÁ JE BARVA NOČNÍCH DĚSŮ
(MODRÁ JE BARVA NOČNÍCH DĚSŮ #1)
- LAURIE FARIA STOLARZ -


Pokaždé je to úplně to samé.
on úterý 27. září 2011
KNIHA: LEVIATAN (#1)
(S. Westerfeld)
Jeho narození otřáslo rakousko-uherským trůnem a smrt jeho rodičů nyní destabilizovala křehkou rovnováhu v celé Evropě.
"Takže za tuto válku nesu odpovědnost já," pronesl trpce.
"To ne, Aleku. Velmoci patřící do tábora industriálů i darwinovců by si dříve nebo později našly způsob, jak válku rozpoutat. Možná ale o sobě pořád ještě můžete dát vědět."

Čtení tohoto díla pro mě bylo zcela novou zkušeností. Podle anotace na jeho u nás vydávanou další sérii Oškliví, si tento autor zřejmě moc nepotrpí na tradiční náměty. Jenže kdo kdy řekl, že co je originální, musí být i nutně dobré? To však není případ Leviathana - autor zbytečně netlačil na pilu, takže naštěstí od originality nepřešel k absurditě. Tentokrát představuje čtenářům svou steampunkovou verzi první světové. Nápad mě okamžitě nadchl a byla jsem strašně zvědavá, jaké to bude. Pokud jste četli mou recenzi, tak už víte, jak moc jsem byla unešená. Westerfeld udržel napětí, čímž popoháněl ve čtení a vytvořil fantastický svět, kde proti sobě stojí moderní stroje a nově vylepšené druhy živočichů a člověk se tak ke knize velmi rád vracel.


COVER

Jedním slovem nádhera - takhle nějak by mohla vypadat i obálka dělající reklamu steampunku. Tahle kombinace barev na mě působí přesně tím majestátním, vznešeným a historickým dojmem, takže tvůrci uhodili hřebíček přesně na hlavičku. Ozubená kolečka snad nikdy předtím nevypadaly tak setsakramentsky dobře. Co jsem si prohlížela covery následujících dílů, tak ani jeden nedosahuje takové kvality jako tento a bohužel se mi ani tolik nelíbí. 






on pondělí 26. září 2011

Týdenní meme pořádané Luu.

ČTENÍ NA LÉTO

Téma bylo původně myšleno tak, že člověk vybere svou TOPku knih, které by si rád v létě přečetl. No a jelikož mám už nějaký ten týden letní prázdniny za sebou, tak naštěstí pro takové případy tu je i náhradní řešení. Představuju vám svůj sestavený seznam několika knih na léto - za ta léta prověřených mou osobou:D
Jedná se buď o historické romány, čtení pro holky nebo jednoduché detektivky, protože moje letní čtení je většinou oddechové a nese se proto v duchu těchto žánrů.

HRDINKOU SNADNO A RYCHLE (#1)
(M. Cabot)

Jakákoli kniha od této autorky nikdy není šlápnutím vedle. Zrovna tuto jsem vybrala proto, protože mně samotné dělala jedny prázdniny společnost - zhltla jsem ji během jednoho odpoledne a můžete mi věřit, že hlídání sester se hned zdálo být příjemnější;)

LOVE AT FIRST CLICK
(E. Chandler)

Lehký dívčí románek, čtený letos na konči školního roku, tedy v době, kdy žádná tlustší nebo složitější kniha nepřicházela v úvahu. Byl to pěkný příběh s dobrými postavami a řekla bych, že pro čtenáře začínající číst v angličtině ideální rozjezd.

BEZCHYBNÁ
(L. Chapman)

Další takové holčičí čtení, které byste mohli spořádat někde na dece u vody. Sice předvídatelné, ale komu by to vadilo, když to člověku něco dá. Já si to rozhodně užila. Romantika, přátelství, boj se sebou samým... a Cyrano jako námět, nač by si měl tedy člověk stěžovat?

TŘINÁCTÝ PŘÍBĚH
(D. Setterfield)

Nádherná knížka, skrytý poklad knihovny. Objevila jsem ji při svých toulkách uličkami náhodou, ale něco, co má na obálce poličku s knihami, nemůže zůstat bez povšimnutí. Ze začátku jsem měla rozpolcené pocity a některé pasáže mě ani moc nebavily, ale právě onen třináctý příběh mi učaroval a zbytek knihy jsem pak přečetla na jeden zátah. Jak napovídá anotace, stylem podobné Janě Eyrové a Na Větrné hůrce.

JANA EYROVÁ
(C. Brönte)

Nemůže tu chybět jedna z klasik. Jana Eyrová je stejný případ jako předchozí dílo - u některých částí mi nedělalo hlavu, jestli knihu odložím nebo ne, ale postupně to získává své grády. Rozhodně román, na který se jen tak nezapomíná a příběh velké lásky, jež to neměla jednoduché.

SÉRIE STEPHANIE PLUM
(J. Evanovich)

Průměrná série o zbrklé a švihlé náháněčce lidí, kteří se nedostaví k soudu (tzv. lovec odměn). Stephanie je ztřeštěná hrdinka, které se prostě musíte smát a situace, do kterých se dostává, člověka pobaví. A o tom přeci léto je, ne? O zábavě. Přijdete si tu na humor, romantiku pro starší čtenářky a detektivní zápletku, a zabijete tak přebytek volného času.

SÉRIE SOOKIE STACKHOUSE
(C. Harris)

Předloha pro seriál True Blood podle mě není tak dobrá jako samotný seriál, ale označit ji za příjemnou oddechovku můžu. Pokud tedy fandíte upířinám a podobnému paranormálnu, můžete zkusit právě tuhle sérii. Hlavní hrdinka sice dokáže děsně lézt na nervy, ale sexy vikingský upír to dokáže snadno vynahradit;)

SHERLOCK HOLMES
(Sir A. C. Doyle)

Jedny z nejlepších povídek detektivního rázu vůbec. Sherlock Holmes je prostě někdo a pro mě detektiv s velkým D. Jeho genialitě a jízlivosti jsem propadla téměř okamžitě, navíc se jedná o krátké příběhy, takže na prázdiny skvělá volba.

SLEČNA MARPLOVÁ
(A. Christie)

Samozřejmě, Agatha Christie je už pojem sám o sobě. Knihy o slečně Marplové patří mezi mé oblíbené a nikdy není špatné po ní sáhnout, když hledáte odpočinkovou detektivku.

COKOLIV OD J. AUSTEN

Ach a na závěr žena, která ovládla pole ženských románů 19. století. Jak říká titulek, ať už si od Jane Austenové rozhodnete v létě přečíst cokoli, vždy to bude správné rozhodnutí. Její knihy čtu ráda a neváhám si dát o prázdninách re-reading. Letos to byl zrovna Rozum a cit. Takže Jane Austen je skvělá kamarádka do teplých letních dní:)
on neděle 25. září 2011
Týdenní meme pořádané Syki.

HUNTING LILA
(LILA #1)
- SARAH ALDERSON -


ANOTACE:
Kniha sleduje příběh sedmnáctileté Lily, která má schopnost telekineze, a Alexe, nejlepšího přítele jejího bratra a zároveň její dlouhodobou tajnou lásku. Když se přepadení v ulicích na jihu Londýna nějak pokazí a její výjimečné schopnosti jsou odhaleny, Lila uteče do jižní Kalifornie, kde Alex a její bratr pracují pro tajnou organizaci zvanou The Unit a pátrají po mužích, kteří před pěti lety zabili matku Lily. Lila se tak nevědomě zaplete do pátrání a záhadné vraždy.


• • •

Dokonalá obálka, která je pro mě momentálně jednou z nejhezčích a proto jí taky neodpustím, jestli mě nalákala na nějaký průměrný příběh:D
Temné stíny kontrastující s neznámým světlem, které vychází z otevřených dveří, jsou prostě bezchybné a dívka na útěku tomu dodává jen korunu. Zbožňuju ty červené lodičky! A ten nápis... cover přesně zachycuje název knihy. Tahle obálka se zkrátka povedla. 
on sobota 24. září 2011
AUTOR: Meg Cabot
ORIGINÁLNÍ NÁZEV: She Went All The Way
TAGY: contemporary, román pro ženy, detektivní zápletka

ANOTACE:
Scénáristka Lou Calabreseová se cestou na natáčení v aljašské divočině musí mačkat v helikoptéře s tím posledním, o koho by stála: je to Jack Townsend, sex symbol Hollywoodu, ale pro Lou jen nafoukaný sukničkář. Zrovna nedávno ho odkopla hrdinka posledního filmového hitu, která se vzápětí provdala za Louina dlouholetého přítele. Lou má pocit, že nic horšího ji už nemůže potkat.

Ovšem jen do chvíle, než se z pilota vyklube nájemný zabiják, který má miláčka Ameriky zastřelit, a jejich vrtulník havaruje uprostřed zasněžených lesů. V té nejhorší možné chvíli, kdy by měli myslet jen na záchranu, si pak Jack začne lámat hlavu, proč si nikdy nevšiml, jak je ta jedovatá scenáristka sexy. A ona v něm pomalu přestává vidět jen náfuku a sukničkáře…

UKÁZKA
"Ne," odpověděl po pár vteřinách. "Promiň. To mi nestačí. Chvíli jsi totiž vypadala, že mě chceš vážně zavraždit. A bojím se, že jakmile se k tobě otočím zády, zabodneš mi rampouch do hlavy -"
"Jacku," vydechla Lou. Z jeho těla sálalo takové teplo, že se poprvé za celý den zahřála. Byl to příjemný pocit. Moc příjemný. Až nebezpečně příjemný. Naposledy takhle zblízka cítila mužské tělo před mnoha týdny - vlastně spíš měsíci - tedy, pokud nepočítala to, co se stalo ráno. Ale Jack podle všeho vůbec nevěděl, co dělá.Teď to ovšem věděl. A moc dobře.

• • •
(Bez spoilerů)

Ještě ani není září u konce a už si tu stěžuju - kam se jen poděla moje hrdost a odhodlání poprat se letos se školním rokem?:D
Samozřejmě bylo naprosto jasné, že s návratem zpáky do školní lavice času ubyde, povinnosti se nakupí na sebe, spánkový deficit se prohloubí a knihy budou muset jít stranou, tedy aspoň ty, které bych ráda četla . Mrzí mě, že moje blogová aktivita značně pokulhává a nestarám se o to svoje knihomolské místečko tak, jak bych si přála. Nebudu tady však nikomu věšet bulíky na nos, že to do budoucna vidím růžověji, protože realita je taková, že jsem v předposledním ročníku, takže tlak ze strany profesorů kvůli maturitě sílí čím dál více. Navíc jedním z mých vybraných seminářu je literární, tudíž se budu muset věnovat vedle povinné četby i společné četbě nějakých "lahůdek" mimo mé žánry. Pokusím se ale dělat vše pro to, aby to tady nakonec neupadlo až na samé dno:)

Pro začátek si své ztracené body u mého zlatíčka snažím nahnat, jak jste si všimli, novým designem.  Léto nám dalo svoje sbohem, tak by se asi trochu slušelo přivítat náhradníka. Nemám ráda podzimní plískanice a to sychravo, ale co miluju na podzimu, tak jsou to barvy, kterými hýří a to padající listí - vždycky mám hroznou chuť zabořit se celá do té kupy, shrabané před domem:D V poslední době navíc hodně ulítávám na červené.
Předchozí design se tu příliš dlouho neohřál a ačkoli byl skutečně moc pěkný, tak nějak jsem se s ním nedokázala úplně ztotožnit natolik, abych ho tu měla do nekonečna. Jsem holt člověk náročný a v některých ohledech dost nesnesitelný detailista. Což mě vede k bodu druhému a to k menším úpravám některých článků. Beru to jako jakousi dlouhodobou rekonstrukci. Když už tu budu tedy něco málo přidávat a recenzovat, tak chci aby to bylo aspoň pořádně, no ne?:D Schválně jak dlouho mi to nadšení vydrží.

Dobrá tedy, dnešní hodina keců od kecky se blíží k závěru, takže můžete si jít klidně hrát nebo ti intelektuálnější z vás se zavrtat do peřin s pořádně tlustou (= lákavou) bichlí;) 
A jak se říká... carpe diem!

P. S. Co je to za šílené počasí? Chvilku tak, pak zas jinak. Mám pocit, že chodím od nastydnutí k nastydnutí.
on pondělí 19. září 2011

Týdenní meme pořádané Luu.

NEJVĚTŠÍ KRETÉNI


LORD VOLDEMORT
(J. K. Rowling: série Harry Potter)

Už jen protože je to de facto Pán Zla si zaslouží své místo v tomhle žebříčku. Šílenec, který k dosažení svých cílů šel doslova přes mrtvoly a dopustil se naprosto nelidských činů. Oslepený touhou po moci se neštítil zbavit se každého, kdo mu stál v cestě za podmaněním si kouzelnického světa.


PETER PETTIGREW
(J. K. Rowling: série Harry Potter)

Odporná podrazácká krysa. Naprosto bezcharakterní člověk, kterého to vždycky táhlo k těm mocným a populárním. Podlézal jim a to jen proto, aby se mohl těšit slávě alespoň v jejich stínu. Neváhal proto ani obětovat své nejbližší - a zradu přátel já považuju za jednu z nejzavrženíhodnějších věcí vůbec.

PREZIDENT SNOW
(S. Collins: série Hunger Games)

Každý fanoušek Hunger Games série právě nevědomě zatnul zuby. Tahle postava úlisná jak had byla prostě stvořená k tomu, aby ji člověk nenáviděl a byl z ní znechucený. Hlásím se mezi prvními.

VALENTÝN MORGENSTERN
(C. Clare: série Nástroje smrti)

Není nad lásku psychopatického manžela, otce a přítele. Ačkoli ho ráda nemám, považuju Valentýna za velmi zajímavou postavu. Posedlý, manipulativní a zcela mimo, protože jaké vyšší dobro je možné vidět ve vyvražďování nevinných? Tady někomu asi hráblo.

LOKI / OLIVER MOORE
(F. Pascal: série Neohrožená)

Další případ pro cvokaře, protože Lokiho nadprůměrně inteligentní mysl je prostě a jednoduše chorá. Milostný trojúhelník, smrt, CIA, teroristická organizace... pozadí předcházející narození hlavní hrdinky série je zamotané, během série se to jen komplikuje a Loki je čím dál nebezpečnější. Škoda, že u nás vyšlo jen 8 dílů- zajímalo by mě, jak ten magor skončil.

KRÁL RANDA
(K. Cashore: série Sedm království)

Krutý a nemilosrdný král, který je pro svůj lid jen neštěstím. Odporně využívá zabijáckých schopností své neteře, kterou posílá, aby za něj dělala špinavou práci, a její pověsti, aby se udržel na trůně. Zkrátka slaboch a blbec v jednom.
Týdenní meme hostované VeEee.

O co jde:

• Vemte si knihu, kterou máte právě rozečtenou.
• Najděte poslední přečtenou větu a opište ji.

V KŮŽI SUPERMODELKY
(V KŮŽI SUPERMODELKY #1)
- MEG CABOT -


A na židli vedle mý postele seděl ten nejhezčí kluk na světě.
on neděle 18. září 2011
Týdenní meme pořádané Syki.

ČÍSLA: NA ÚTĚKU
(ČÍSLA #1)
- RACHEL WARD -



• Anotace:

Jem už od malička vidí v očích lidí čísla. Co ta čísla vlastně znamenají, pochopí v den matčiny smrti – jsou to data, dny, kdy lidé, kterým se dívá do očí, zemřou. Život je pro Jem těžký, dokud nepotká kluka, kterému říkají Pavouk. Svět je náhle mnohem krásnější. Ale cestou do Londýna Jem pozná, že se blíží veliké neštěstí. To navždy otřese jejich životy…

•••

Kniha mi zní podle anotace děsně zajímavě a především mě na sebe upozornila svou originální obálkou. Sáhnout po této knize se rozhodlo i české vydavatelství, kteří se rozhodli vytvořit přebal podle druhé verze originál coveru. Určitě to má něco do sebe, ale holt mě neuchvátil tolik jako ten první. Nápad na zkombinování čísel s písmeny je velmi dobrý, barvy jsou v pořádku (moc se mi líbí ten přechod mezi nimi) a řekla bych, že obálka patří u nás mezi ty povedenější.
on středa 14. září 2011
Týdenní meme pořádané Breaking the Spine.

MĚSÍČNÍ PÍSEŇ
(MERCY THOMPSON #1)
- PATRICIA BRIGGS -

Vlkodlaci můžou být nebezpeční, když se jim připletete do cesty, ale pokud jste opatrní, nechají vás na pokoji. Umí se dobře skrývat před lidmi, ale já nejsem člověk. Když na ně narazím, poznám je a oni poznají mě – Mercy Thompsonovou.
Mercy Thompsonová má za souseda vlkodlaka. V autodílně opravuje mikrobus patřící upírovi. Její bývalý šéf je gnón. Ale ani Mercy není úplně normální… a její pouto s tajemným světem nadpřirozena ji brzy dostane do pořádného průšvihu.
Vychutnejte si pořádný nářez, který na vás v knize čeká. Není radno si zahrávat s vůdcem vlkodlačí smečky.
• • •

Na sérii o Mercy Thompsonové mě navnadila Kacennnka, takže si už nějaký ten pátek plánuju, že se do této série pustím. Rozhlížela jsem se u nás v knihovně, ale tam mají pouze poslední dva díly, což uznejte, je mi k ničemu:D Chvilku jsem to nechala plavat, ale nedávno jsem zas narazila na spokojeného čtenáře, takže jsem nakoukla do knihkupectví, ale bohužel, nějak nemám na tuhle knížku štěstí. Do Prahy se v nejbližší době vůbec nechystám, tak těžko říct, jak dlouho se mi bude Měsíční píseň vyhýbat.

Meme pořádané Nikki Finn.

Která kniha, kterou jsi nečetla, tě zaujala na blozích či GoodReads?
Hex Hall od R. Hawkins

Jaký film jsi viděla naposled a byl dobrý?
Sabrina - miluju filmy s Audrey Hepburn a po dni ve škole jsou na odreagování snad to nejlepší:)

Čím sis naposledy udělala radost?
V posledních dnech asi ničím, co bych si pamatovala.

Co naposledy se ti zdálo?
Díváte se někdo na True Blood? Tak v mém snu jsem se snažila ubodat Marnii, ale ta mrcha se mi jen vysmála do obličeje a já před ní pak utíkala a schovávala se v nějaké stodole.

Jaké motto, hláška či věta z knihy či netu se ti líbila za poslední týden?
Eh, nic.

Tři věci, na které máš právě teď chuť?
točená kofola, smažák a hranolky... vyloženě zdravá výživa:D

Jakou hudbu v těchto dnech posloucháš?
Nové album mého oblíbeného Butche Walkera - The Spade, v tomhle okamžiku písničku Summer of 89. Pokud vám to jméno nic neříká a máte rádi takovou směsku indie rocku a country, rozhodně do něj jděte:D

Kdyby tě celý svět teď poslouchal, co by jsi mu sdělila?
Dneska budu radši zticha:P

Kdy ses naposledy od srdce zasmála?
Náš profesor: Tak jaká je základní jednotka nervové soustavy? Když u vylučovací je to nefron, tak tady to bude...
Někdo ve třídě: Zac!:D

Nejbáječnější věc/počin celého týdne?
Oběma kamarádkám jsme sehnali dárky k 18tinám:)
on úterý 13. září 2011
Autor: Scott Westerfeld
Originální název: Leviathan (#1)
Tagy: YA, steampunk, sci-fi, dobrodružné, historická fikce
Moje hodnocení: 5/5

Anotace:
První svazek nesmírně napínavé nové série pro mladé dospělé. Odehrává se v alternativní steampunkové minulosti, v níž je svět rozdělen na Rachoťáky, kteří ovládají ohromné parní pochodující válečné stroje, a Darwinisty, jejichž hybridní “potvůrky” fungují jako vzducholodi, parní vlaky, válečné lodi i ponorky. Příběh se odehrává těsně před první světovou válkou. Alex, utajený levoboček nedávno zavražděného arcivévody Františka Ferdinanda, prchá před strýcem Františkem Josefem, který ho chce zavraždit, do Švýcarska a tam se seznámí s Deryn, skotskou dívkou, která se v převleku za chlapce stane plavčíkem na válečné vzducholodi Leviatan, ohromném ekosystému složeném z velryb, netopýrů, včel, šestinohých psů závislých na vodíku a všelijakých jiných potvor, díky níž je neporazitelná.

Ukázka:
Vrak vypadal, jako kdyby tu zpod sněhu vyvřel na povrch kousek samotného pekla. Hejna okřídlených tvorů se tísnila kolem děr ve splaskávajících plynových vacích. Muži z posádky se pohybovali po kůži obrovského monstra, doprovázeni bizarními šestinohými opsy se dvěma čenichy, kteří čenichali a hrabali tlapkami u každé díry po kulce. Celého tvora pokrývala zelená světla, která pozoroval již z hradu. A ta světla lezla! Jako světélkující červi na mrtvém mase.
Můj názor:


Vražda Alekových rodičů, tedy rakousko-uherského arcivévody a kněžny, se okamžitě stává impulsem k rozpoutání války. V té proti sobě stanou industriálové se svými prvotřídními stroji a darwinovci, jejichž výhodou jsou naopak nové druhy geneticky upravených zvířat.
Přestože kvůli matčině nekrálovskému původu ztratil Alek jakýkoliv nárok na trůn, někteří výše postavení v něm vidí hrozbu pro stát. Z Aleka se tak ze dne na dne stává sirotek a psanec na útěku, který je pronásledován vlastními lidmi. V kráčecím stroji se se svými učiteli Kloppem a hrabětem Volgerem a dvěma dalšími muži snaží dostat co nejrychleji na neutrální území ve Švýcarsku, kde by měli být v bezpečí.
Náhoda tomu chce a zkříží jeho cestu s mladým skotským pilotem Dylanem Sharpem, který je však ve skutečnosti Dylan Sharpová, dívka, jejímž snem bylo dostat se do služby k letectvu, kam však přijímají pouze chlapce. Neodrazena tímhle problémem se Deryn vydává v chlapeckém převleku podstoupit zkoušku. Její první let se však kvůli počasí a vyděšenému darwinovskému tvorovi vymyká kontrole. Pomůže jí přílet obrovské vzducholodi Leviatan, kde se vzápětí stává Deryn/Dylan jedním ze sloužících kadetů.
Alek, Deryn a jejich lidé mezi sebou uzavírají spojenectví postavené na základě společných nepřátel a na palubě Leviatana vyrážejí na cestu do Osmanské říše splnit jeho důležitý úkol.

Jméno Scott Westerfeld je u nás sice už spojeno se sci-fi fantasy sérií Oškliví, ale jelikož jsem se ještě neseznámila s žádnou z autorových knih, natož s nějakou z mě doposud neznámého žánru steampunk, neměla jsem zprvu moc potuchy o tom, co to vlastně držím v rukou. Jako lákadlo mi stačila moc pěkná obálka se stejně hezkými ilustracemi, fakt, že je to věkově určeno mládeži a že by se mělo jednat o jakousi "předělávku" historie v období první světové. Byla jsem skutečně moc zvědavá, po nadšených reakcích ostatních už bylo na místě i jisté očekávání, které se stejně Westerfeldovi nakonec podařilo mnohonásobně předčit.

Jeho verze historie mě nadchla - jeho živý vypravěčský styl a barvité líčení světa, kde moc států je posilněna dokonalými stroji nebo neuvěřitelnými živočichy, mě oslovily natolik, že bych v některých momentech dokázala i věřit, že se jedná o skutečnost:D Autor neměl potřebu vylévat svým hrdinům srdce na každé druhé stránce nebo se zaobírat jejich vnitřním monologem - naopak všechno rychle odsýpá, čtenář je držen v tom správném napětí, popisy nádherně vykreslí prostředí a v částech, kde by měly být emoce, tak je tam i najdete. 
To, že je příběh vyprávěn jak z pohledu Deryn, tak i Aleka, jedině přidává na zajímavosti, protože hlavní protagonisté si slovo předávají jako štafetu po 2-3 kapitolách. Před očima se nám tak odvíjí dvě linie příběhu, aby pak následně utvořily jeden skvělý celek. Tentokrát by se po této knize nemuseli bát sáhnout ani příslušníci mužského pohlaví, protože takové ty romantické věci, na které si my holky "potrpíme" se zde v tomto díle ani nevyskytují a já osobně si myslím, že v následujících pokračování budou tak jako tak ustupovat stranou té dobrodružné stránce.

Co se týče hlavních hrdinů, tak to dopadlo přesně tak, jak to u mě bývá zvykem - tedy, že hlavního hrdinu si zvládnu oblíbit celkem snadno, zatímco u dívek je to mnohem komplikovanější. Alekovy kapitoly jsem si moc užívala už kvůli jemu samému, protože bylo znát, jak se jeho život obrátil naruby. Vyrovnává se se smrtí rodičů, je nucen se skrývat, vzdát se svého životního nadstandartu, naučit se věcem, které jsou pro obyčejného člověka běžné. Z neznalého chlapce pomalu vyrůstal mladý muž, jenž poznal zodpovědnost, odhodlání bojovat za ostatní a získal vůdčí schopnosti. 
Deryn sama o sobě nebyla nesnesitelnou postavou. Měla prudkou, ráznou povahu, nebála se riskovat, dokonce bych řekla, že ji to nebezpečí a dobrodružné akce lákaly, ale na můj vkus byla do všeho až příliš hr hr,  a často nejdříve jednala než myslela. Zkrátka něco jako kluk v sukni. Je zvláštní, že jsem ji mnohem radši vnímala jako Dylana v Alekově vyprávění než jako Deryn. 
Vedlejší postavy, které jsem si oblíbila byli hrabě Volger se svou elegantní drzostí a nekonvenční a chytrá doktorka Barlowová. 

Jestli tedy stále váháte zda knihu koupit či nekoupit, přečíst si či nepřečíst, na obě tyto otázky vám mohu odpovědět jen to, že nechat si ujít možnost mít tuhle knihu ve své sbírce a kochat se jejím příběhem by byla jedna z těch chyb, kterých byste jednou mohli litovat.

on pondělí 12. září 2011
Týdenní meme hostované VeEee.

O co jde:

• Vemte si knihu, kterou máte právě rozečtenou.
• Najděte poslední přečtenou větu a opište ji.

THE BODY FINDER
(THE BODY FINDER #1)
- KIMBERLY DERTING -


Jinak to bude dlouhý - a bolestivý - rok.
 

Týdenní meme pořádané Luu.

NEJVĚTŠÍ POTVORY
- určitě jsou i další, ale právě tahle šestice mi nejvíce zamrzla v mozku:D


DOLORES UMBRIDGEOVÁ
(J. K. Rowling: série Harry Potter)


Snad nejhorší ženská, jakou kdy svět měl šanci spatřit. V každé části s ní na scéně jsem zatínala zuby  a myslela jsem, že snad její existenci už dál nepřežiju. Strašně otravná baba.

RITA HOLOUBKOVÁ
(J. K. Rowling: série Harry Potter)


Další taková osina v potterovském zadku. Myslím, že Rita dala slovům "strkat nos do cizích záležitostí" zcela nový hábit. Kam se na ni hrabou bulvár a paparazzi - téhle novinářské potvoře nesahají ani po kotníky.

PREZIDENTKA COINOVÁ
(S. Collins: série Hunger Games)


Objevila se sice jen v závěrečném díle, ale stačilo to. Svými prostředky a způsobem, jakými chtěla dosáhnout moci, si to u mě pohnojila a já se vcelku rychle stala jejím odpůrcem. 

HLEDAČKA 
(S. Meyer: Hostitel)


Postava, z které už mě jen při pomyšlení na ni mrazí. Neměla jsem ji ráda na začátku, neměla jsem ji ráda na konci. Představuje přesně to, co se napadenému lidstvu hnusilo - zkažená vetřelecká duše.


MARCIE MILLAROVÁ
(B. Fitzpatrick: série Zavržený)


Bohatá, krásná, namyšlená, zlomyslná - přívlastky skoro typické pro antihrdinky. No Marcie jim rozhodně dělá čest, protože být její nepřítel by asi zrovna nebylo nebe na zemi.

MARIA DE SILVA
(M. Cabot: série Mediátor)


Je to už dlouho, co jsem Mediátora četla, ale na tuhle mrchu jen tak nezapomenu. Ten, kdo se snaží odkráglovat Suze a mého drahého Jesseho si zaslouží totiž jen lístek do horoucích pekel. A kopanec navrch.
on neděle 11. září 2011
Pokud máte chuť si trochu zasoutěžit o knižní ceny, ale neholdujete zrovna anglickým originálům, které nabízí skoro každý druhý zahraniční blog, mám tu pro vás dneska hned dva tipy. Většina z vás už o nich zřejmě ví, takže jdu tak trochu s křížkem po funuse, ale člověk nikdy neví:D



První blog, který pořádá giveaway, patří Willindě. Její My books - my loves totiž slaví své první narozeniny a k této výjimečné události jsou tu pro 6 VÝHERCŮ připraveny knihy Má noc je tvůj den, Vasalisův paradox, Kolíne, Kolíne... stálo to za to, Pavučiny touhy a Žoržína.
Soutěž trvá do konce září, tedy do 30.9.2011, takže pokud jste ještě nevyplnili formulář, můžete tak učinit TADY:)



A druhou soutež najdete u VeEee na VeEee's booksfelf, kde máte šanci vyhrát nadpřirozenou trilogii, kterou napsala Jessica Inclán.
Tři z vás se tedy může velice snadno stát majiteli knih Když uvěříšMáš proč věřit a Věř mi.
Jestli je vám nejméně 15 let a jste obyvatelem ČR, stačí TADY vyplnit formulář nejpozději do 5.10.2011 a doufat, že generátor vylosuje zrovna vaše jméno;)

Holiday diary meme, za jehož vznikem stojí Kath.


"One more show with you..."
Ačkoli jsou prázdniny za námi a škola pomalu v plném proudu, neodpustím si, abych se s vámi nepodělila o svůj zážitek, kvůli kterému jsem skoro i s nadšením to září vítala:D Můžu říct, že lepší tečku za krásným létem jsem si snad nemohla ani přát.
V pátek druhého jsem totiž konečně naživo viděla jednu ze svých oblíbených kapel Simple Plan, jejichž koncert před třemi lety jsem kvůli noze v sádře musela oželet.
simpleplan.cz
Podle kamarádky, která byla i na tom minulém, se tu tentokrát před halou sešlo o dost víc lidí. Což bylo podstatně i znát, když jsme stáli v čím dál více houstnoucí frontě, kde napětí přímo viselo ve vzduchu a ze všech stran jste cítili neskutečný tlak nedočkavých lidí. Ještě jsem snad nikdy nezažila, aby se po otevření strhlo takové davové šílenství - lidé letěli kupředu jak stádo na Beatles, jak poznamenala kamarádka, pak naši čtveřici dokonce lidi od sebe odřízli a jen taktak jsme se pak uvnitř našli. Měli jsme dobrá místa asi ve druhé řadě v kotli, ale když počet nadržených fanynek rvoucích se ostrými lokty za každou cenu k předním mantinelům stále rostl a kyslíku ve vzduchu značně ubývalo, rozhodli jsme se nakonec pro vzdálenější a trochu horší, ale strategicky vyvýšená místa na straně. A řekla bych, že jsme si to tam naprosto skvěle užili. Předkapela Imodium nikdy nebyla mým favoritem, ale nakonec se jim povedlo dostat lidi do varu. A pak konečně přišli na řadu hlavní hvězdy večera. 
Lepší setlist snad nemohl být, zazněly snad ty největší pecky a novinky, kluci nás skvěle bavili svými poznámkami a nově naučenými českými slovy ("sexy kočička" asi nikdy nezněla směšněji:D), atmosféra byla úžasná a rozhodně to bude večer, na který jen tak nikdy nezapomenu. Pokud jste tam byli i vy (nenarazila jsem na někoho z vás?:D), věřím, že jste z toho byli nadšení aľespoň z části jako já :). 
Protože když už Simple Plan dělají show, tak pořádnou.