Recenze: Vzpomínky na zítřek

• Autor: Cecelia Ahern
• Originální název: The Book of Tomorrow
• Tagy: YA, non-fikce, romantické, záhadné, hledání sama sebe

• Anotace:
Tajemství psané v deníku.

Tamara Goodwinová měla odmalička všechno, čeho se jí zachtělo. Narodila se v bohaté rodině, vyrůstala v honosném sídle s vlastní pláží a její šatník překypoval modely předních světových značek. Mohla si dovolit všechno, co pro jiné dívky zůstává nesplnitelným snem. Odjakživa žila přítomností a příliš ji nezajímalo, co se může stát zítra. Náhle však Tamara přichází o otce a její i matčin život se ocitá v troskách. Musí prodat majetek, aby umořily dluhy, a odstěhovat se na venkov, kde pro Tamaru začíná nový život, plný překvapení.

• Ukázka:

Nemám tušení, jestli si i mamka všimla, že se s ním něco děje. Možná že ano, ale nikdy se o ničem nezmínila. Pokud to nevycítila, pak jsem byla zřejmě jediná. Měla jsem se jí svěřit. Nebo ještě lépe, měla jsme ho nějak zastavit.Je mi to líto, tati.Co kdyby, co kdyby, co kdybychom věděli, co nám přinese zítřek?Dokázali bychom na tom něco změnit? Šlo by to? 

• Můj názor: 

Výlety do ciziny, drahé dárky, společnost stejně zazobaných kamarádů, luxusní dům ...tomu všemu musí šestnáctiletá Tamara dát sbohem, když najde v pracovně na podlaze svého mrtvého otce. Jelikož si pan Goodwin nadělal velké dluhy, musí se Tamara se svou matkou nastěhovat ke strýci a tetě do strážního domku  v maličkém městečku, které ani liškám nestojí za dobrou noc. Když už to vypadá, že v přítomnosti zamlklého strýce Arthura, jeho pořádkumilovné ženy Rosaleen a apatické matky, jež se po smrti svého manžela stáhla do sebe a myšlenkami se toulá na míle daleko, už nevydrží ani minutu, najde Tamara záhadný deník. V něm se včer co večer objevují zápisy se zítřejším datem, psané její vlastní rukou. Jenže i její rodina, jak Tamara brzy zjišťuje, je stejně jako deník obestřena tajemstvím.

Neměla jsem moc tušení, co od této knížky očekávat. Romantickou slaďárnu? Suchý a prázdný příběh? Po několika kapitolách se mi vybavil Třináctý příběh od D. Setterfield - velice povedená kniha, při jejímž čtení jsem měla podobné pocity, protože začátkem jsem se jakž takž prokousala, ale pak už to jelo samo. Vzpomínky na zítřek sice nepřekonaly již zmiňovaný titul, ale i přes to jsem byla překvapená.

Tamara je typický zhýčkaný a rozmazlený puberťák s nepříliš kvetoucím vztahem k rodičům, kteří svou nepřítomnost svému dítěti vynahrazují vším, po čem jeho srdce zatouží. No první dojem na vás Tamara rozhodně neudělá. Po smrti otce si však postupně a pomaloučku budete všímat, jak přehodnocuje svůj život a  priority. Jak má upřímnou starost o svou matku. Jak se neche cítit v cizím prostředí tak osaměle. Osatní postavy nejsou zas tolik výrazné, ale sestra Ignatius si mě teda získala - taková zvláštní a vtipná na jeptišku:D

Jak říkám, druhá část byla podstatně lepší, protože tam už se přistihnete při tom, jak přemýšlíte, co znamená to a proč se ten chová tak. Prostě víte, že tam je něco špatně, jen nevíte co. A troufám si říct, že až do poslední stránky nebudete mít ani tucha:D Závěr byl skutečně překvapivým rozuzlením:) Navíc autorka má skutečně velkou slovní zásobu, takže ve svých barvitých a květnatých popisech používá spoustu slovních obratů a přirovnání, což znamená, že u ničeho nevynechá sebemenší detail.
Myslím, že přečtením téhle knížky nic neztratíte.