Recenze: V temnotě (Kal Leandros #1)

• Autor: Rob Thurman

• Originální název: Nightlife (Cal Leandros #1)

• Tagy: paranormální, tajemné, akční, démoni, jiné nadpřirozené bytosti

• Moje hodnocení: 4/5

• Anotace:
Vítejte v New Yorku. Pod Brooklynským mostem žije trol, v Central Parku skřet a v podkrovním bytě na Upper East Side bydlí nádherná upírka – a to je jen špička ledovce. Většina lidí si samozřejmě nadpřirozené noční hemžení kolem sebe neuvědomuje, ale Kal Leandros je člověk jen napůl.
Temný rodokmen jeho otce překypuje děsivými nočními můrami – a on a celá jeho rasa z jiného světa po Kalovi nemilosrdně jdou. Proč? Kal se raději nezdržuje na jednom místě tak dlouho, aby to zjistil.

Jemu a jeho nevlastnímu bratru Nikovi se čtyři roky dařilo být o krok napřed, ale teď je Kalův otec opět našel. A Kal se brzy dozví, proč po něm touží, proč jej vždycky chtěli dostat: je totiž klíčem k rozpoutání pekla na zemi. Boj o Kalův život rozhodne o dalším osudu lidského světa…

• Ukázka:

Ten zkurvysyn na mě mířil střelnou zbraní. Za celý život střelnou zbraň nepoužil, on ji dokonce nikdy ani nedržel. A teď ji použil proti mně. Omráčilo mě to téměř stejnou silou jako droga, která mi proudila tělem. Překvapil mě a přechytračil. Ne jednou, ale hned dvakrát od chvíle, kdy jsme vkročili do parku. Přelstil mě.
A tehdy jsem, chlapci a děvčata, přišel o smysl pro humor.

• Můj názor:

Kal Leandros by svého otce raději ani neznal, protože žádný otec je pořád lepší než otec příšera. A to příšera v pravém slova smyslu. Kal se totiž nenarodil na základě lásky dvou milujících se lidí, ale stal se předmětem obchodu. Po letech bez otce si jedné noci pro Kalla jeho otec pro něj přišel a spolu s partou svých kumpánů ho protáhl bránou do jiného světa, odkud se podařilo Kalovi vrátit. Nyní je se svým nevlastním starším bratrem Nikem už čtyři roky na útěku, jenže se zdá, že otcovy příšery jsou všude, odhodlané zmocnit se Kala pro své zlotřilé plány. 

Jedna maličká poznámka na začátek: Rob Thurman není chlap. A že to pro mě teda ale byla šokující informace, protože pokud autorka během psaní nečučela do otevřené hlavy nějakého mužského, tak fakt klobouk dolů, já jí to sežrala i s navijákem. 

Protože její hrdinové se s tím rozhodně nepářou. Ohánějí se kolem sebe všelijakými nebezpečnými hračkami, pro nějaká peprná slova, kterými by někoho setřeli, nechodí zas až tolik daleko a sladkou romantikou to tu taky nepřetéká. 

Hlavní dvojka, alias bratři Leandrosovi, se mi dostala pod kůži. Jako každí sourozenci, i oni se pošťuchovali a měli mezi sebou takové ty drobné šarvátky, jenže jakmile šlo do tuhého, jeden druhého chránil a kryl mu zadek za každou cenu. Svým způsobem mi jejich bratrské pouto připomnělo Sama a Deana ze Supernatural. 

Ve značné části knihy se toho moc neděje, rozhodně nic, u čeho byste si okousali nedočkavostí nehty, ale černý humor a všudypřítomné ironické řeči tuhle díru jakž takž zaplácnou. A není nad pořádné pozadí knihy - New York hemžící se havětí všeho druhu je docela normálka, ale Rob Thurman se z nich nesnaží dělat moderní a krásou oslňující stvoření, naopak jim zanechává jejich starou dobrou podobu a povahu monster. 

Správná urban fantasy z pohledu chlapů, která nepostrádá humor, nějaké ty bitky s ostrými meči a temnou stranu zla. Romantika se tu hledá velice ztěžka, protože samo o sobě tu pro ženské není ani moc místa. To mi připomíná výtku vůči překladu: Dobromila? Dobromila Nezmarová? To jako sakra vážně?!