“At some point, you just pull off the Band-Aid, and it hurts, but then it's over and you're relieved.”
- Looking for Alaska by John Green -

Recenze: Zavržený (#1)

on pátek 26. srpna 2011
Autor: Becca Fitzpatrick
Originální název: Hush, Hush (#1)
Tagy: YA, paranormální, tajemné, padlí andělé, nefilim
Moje hodnocení: 4/5

Anotace:
Nora Greyová je svědomitá, chytrá a rozhodně nemá ráda riziko. Jenže se zamiluje do Patche a to je její první chyba. Patchova minulost je totiž všechno, jen ne nevinná. A nejlepší, co kdy udělal, bylo, že se zamiloval do Nory.Seznámili se na hodině biologie a Nora chce jediné – držet se od něj co nejdál. Jenže jak se zdá, Patch je vždy o dva kroky napřed. Dívka na sobě cítí jeho pohled, i když Patch není nablízku. Cítí jeho přítomnost, i když je v pokoji sama. A když své okouzlení nedokáže déle tajit, vyjde najevo, kdo Patch ve skutečnosti je a proč ji vyhledal. A za všemi otázkami, které se dotýkají jeho minulosti, si Nora a Patch mohou navzájem položit jen jedinou: „Jak hluboko dokážeš padnout?“

Ukázka:
Pohnul se a zkrátil vzdálenost mezi námi. Přitiskl dlaň na okno na straně řidiče. Zírala jsem na něj a on na mě skrz svoji kuklu a v očích mu problesklo vražedné veselí. Podruhé udeřil do skla, toho jediného, co nás dělilo. Roztřáslo se. Nastartovala jsem. Otočit klíčkem, dupnout na plyn, pustit spojku, najednou to bylo příšerně složité. Motor zasténal, ale auto jen zachrchlalo a umřelo. Startovala jsem znovu a znovu, ale motor jen kovově úpěl. Zachvátila mě hrůza. Dveře se prohnuly. Chce je... vyrvat?
Můj názor:


Středoškolačce Noře Greyové se po smrti svého otci, který byl minulý rok zavražděn, daří vést vcelku poklidný a normální život v rodném městečku Coldwater, kde žije spolu se svojí, nyní kvůli hypotéce téměř věčně pracující, matkou.
 To se však změní v okamžiku, kdy se její cesty zkříží s tajemným spolužákem Patchem, jehož temná minulost je stejně záhadná jako on sám. Jeho záliba, kterou našel ve znervózňování Nory a otravování jejího života, by byla tou nejmenší potíží. Faktem je, že od té doby, co zná Patche, se z ní stává magnet na problémy: někdo ji pronásleduje, dějí se jí věci, které sama nedokáže nijak vysvětlit...
Těžko říct, co Noru znepokojuje víc - to, že je s Patchem zkrátka něco špatně nebo skutečnost, že ji vlastně jeho osobité charisma přitahuje?


Zavrženého jsem četla v prosinci, kdy mi ho po Vánocích půjčila kamarádka, tudíž budu vycházet především ze své staré recenze na předchozím blogu. Před několika týdny jsme se totiž dostala k druhému pokračování, takže tu chci mít hezky obě knížky pohromadě:)

Padlí andělé v poslední době, tedy dokud je zřejmě nevystřídala dystopie, docela dost frčeli. Osobně to byla moje první zkušenost s nimi. No to je jedno.
Tahle kniha je, jak jsem si stačila všimnout, často přirovnávána ke Stmívání (trochu mi přijde, že se z téhle knížky pomalu stává velice používané podstatné jméno). A co dnes taky není? Já to každopádně těžko posoudím, protože ona sága mi rukama ještě neprošla a částečně proto jsem si možná čtení Zavrženého tolik užila.

Nora jako hrdinka mi nějak extrémně k srdci nepřirostla, ale že bych si na ni zas brala bouchačku, to se taky říct nedá, jen mě moc neoslovila. Patří mezi slušňačky, které domů nosí dobré známky, jsou zvyklé mít vše pod kontrolou a rozhodně se nemíní zaplést do nějakého maléru. Bylo mi jí líto, protože když měla ty svoje "paranoidní" stavy a strach, stejně jako ona jsem všechny ty podivné události nechápala a byla jsem zmatená, naštvaná. Hlavním mužem je tu záhadný Patch - toho jsem si pro jeho badboy charisma, které ze stránek doslova teče po kýblech, prostě zamilovala, akorát mi chvilku trvalo, než jsem se popasovala s tím jeho přitroublým jménem:D Je sexy, nebezpečný, přitažlivý, tajemný a nevypočitatelný. No, být tahle série hovadina, tak bych to možná kvůli němu i četla dál:D Navíc jeho a Nořino škádlení a přestřelky mě  prostě bavily.

Příběh staví na docela slušných základech, aspoň mě se celá ta historie a obecné dění kolem nefilim a padlých andělů líbilo, děj odsýpá rychle, nutí vás číst dál a dovolit vám zaklapnout knihu je to poslední, co by měl v plánu.

2 komentářů :

Anonymní řekl(a)...

Tohle taky byla moje první kniha s anděly.
Musím říct, že mně osobně to Stmívání pěkně leze krkem. Nemám ráda když někdo něco přirovnává ke Stmívání a tady u Zvrženého navíc skoro žádnou podobnost nevidím. Pomalu začínám být na Stmívání alergická. Četla jsem první dva díly série Stmívání asi před 2-mi nebo už 3-mi roky? Každopádně tenkrát se mi to celkem líbílo a dneska nechápu jak jsem to vůbec mohla dočíst. A raději už ten komentář utnu, protože bych mohla o své averzi ke Stmívání napsat slohovku :D. Daleko lepší od Meyerové je kniha Hostitel ;).

Jelikož jsem četla už i Crescendo, tak netrpělivě čekám na třetí díl - Silence :).

Kacennnka řekl(a)...

Než jsem četla Zavrženého, neměla jsem tušení, jak rychle jsem schopná číst... Ale souhlasím se vším, co jsem napsala... Nora mi nijak nepřirostla k srdci, na rozdíl od Patche (nechápu, proč má s tím jménem problém tolik lidí - mě se docela zalíbilo... :D)

Okomentovat